ČSÚ: Ubývá domácností, které dětem nemohou zaplatit výlet, kolo či oblečení

foto Děti se učí lyžovat. Ilustrační foto.

Praha - Podmínky dětí v Česku se v posledních letech zlepšovaly. Klesal podíl těch, kterým rodiče nemohli zaplatit výlety a kroužky či pořídit sportovní vybavení, knihy, oblečení nebo hračky. Ubylo i domácností, kde neměli školáci vhodné místo na učení. Přibylo dětí ve velmi dobrém zdravotním stavu. S potomky dál častěji tráví čas matky než otcové. Zjistil to Český statistický úřad (ČSÚ), který dnes výsledky šetření zveřejnil. Na situaci dětí se statistici zaměřili podrobněji loni na jaře při pravidelném každoročním mapování podmínek domácností. Ve zjištěních se tak neodráží případné dopady zdražování zboží a energií na rodinné rozpočty.

Zdraví 99 ze sta dětí do 16 let je podle dospělých z domácností velmi dobré, dobré či přijatelné. Zatímco v roce 2017 byly ve velmi dobrém stavu necelé tři čtvrtiny dětí, loni víc než čtyři pětiny. "Subjektivní hodnocení zdravotního stavu dětí v domácnostech je velmi dobré a příliš se nemění. Ani covidový rok neměl výrazný vliv. Naopak se odpovědi dotazovaných jevily ještě o maličko příznivější," uvedla Simona Měřinská z ČSÚ. Špatné a velmi špatné zdraví mělo podle výsledků před pěti lety 0,9 procenta dětí do 16 let, loni 1,2 procenta.

Zhruba 96 procent dětí kvůli zdraví neomezovalo školní povinnosti, koníčky či běžné činnosti. Zhruba tři procenta měla omezení, která nebyla vážná. Necelé procento pak muselo kvůli zdravotním problémům běžné aktivity omezit.

V roce 2014 si nemohlo dovolit zaplatit dětem týdenní prázdninový pobyt sedm procent domácností, podle loňských zjištění necelá čtyři procenta. Téměř sedm procent rodin nemělo před lety na úhradu kroužků, loni necelá tři procenta. Sportovní vybavení jako kolo, brusle či koloběžku v roce 2014 nemohlo koupit přes šest procent domácností, v minulém roce necelá tři procenta. Zatímco před osmi lety každá dvacátá domácnost nemohla dětem pořídit nové oblečení, loni to byla zhruba každá 83.

Účast dětí na školních výletech, školách v přírodě či lyžařském výcviku významně ovlivnila epidemie. "Třetina dotázaných odpověděla, že se jejich děti neúčastnily školních akcí z jiného důvodu. V předchozích sledovaných letech to byla jen velmi okrajová odpověď, například kvůli nezájmu, nemoci či zranění," řekla Měřinská.

Vhodné místo k učení s klidem a dostatkem světla nemohlo v roce 2009 zajistit dětem téměř sedm procent domácností. V roce 2014 to byla tři procenta a loni dvě procenta.

Celkem 90 procent můžu a 96 procent žen se domnívá, že se svými dětmi tráví dostatek času. Hlavním důvodem rodičů, kteří se svými potomky podle svého názoru dost nejsou, byla práce. Častěji tak odpověděli muži. Ženy zase častěji vnímaly, že s nimi potomek nemá čas kvůli svým aktivitám být či být nechce, nebo že je u bývalého partnera.

Statistici se rodičů ptali i na to, jak často osobně a aktivně s dětmi čas tráví. Celkem 96 procent žen odpovědělo, že to je každý den. "U mužů tomu tak není. Každý desátý muž přiznal, že aktivně se svými dětmi tráví čas zhruba jednou týdně," dodala Měřinská.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

28°C

Dnes je čtvrtek 19. května 2022

Očekáváme v 21:00 21°C

Celá předpověď