Průměrná mzda reálně klesla o 3,6 %, maloobchodní tržby stouply o 6,2 %

foto Průměrná mzda v Česku v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 37.929 Kč

Praha - Průměrná hrubá mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně reálně klesla o 3,6 procenta. Bez započtení inflace se zvýšila o 7,2 procenta na 37.929 korun. Reálně se mzda snížila kvůli rostoucí inflaci 94 procentům ze všech zaměstnanců, oznámil dnes Český statistický úřad. Podle analytiků byl reálný pokles nejvýraznější za víc než 20 let, od druhého čtvrtletí 1998. Silný nárůst spotřebitelských cen bude tlačit reálnou mzdu v české ekonomice k poklesu i v dalších čtvrtletích, odhadují ekonomové. Tržby v maloobchodě v dubnu meziročně stouply o 6,2 procenta, o měsíc dříve rostly podle revidovaných údajů o 5,7 procenta.

Spotřebitelské ceny v prvním čtvrtletí meziročně stouply o 11,2 procenta, k reálnému nárůstu tak nepomohlo ani zvýšení průměrné hrubé mzdy proti prvním třem měsícům loňska o 2533 korun. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím průměrná mzda po očištění od sezonních vlivů vzrostla o dvě procenta, uvedli statistici. Nejvíce, v průměru téměř 48.500 korun, berou lidé v Praze, nejméně v Karlovarském kraji s průměrem zhruba 32.600 Kč.

Medián, tedy prostřední hodnota mezd, se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšil o 6,6 procenta na 31.923 korun. U mužů byl 34.362 Kč, u žen byl 29.262 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 16.733 a 60.467 korunami měsíčně.

Zatímco inflace nezpomaluje ani ve druhém čtvrtletí, firmy se zvyšováním mezd nejspíše pospíchat nebudou, uvedl analytik Deloitte David Marek. Jan Bureš z Patria Finance za celý letošní rok očekává v průměru skoro osmiprocentní reálný propad mezd. Něčemu podobnému naposledy čelily české domácnosti na počátku 90. let minulého století, upozornil.

Češi zažívají druhé čtvrtletí po sobě pokles reálné mzdy, což nepamatují od recese v roce 2014, připomněla expertka na řízení lidských zdrojů PwC ČR Andrea Linhartová Palánová. "Mzdy začnou reálně růst patrně od prvního kvartálu 2023, kdy se jejich nominální tempo zvýší v opožděné reakci na letošní inflační vlnu, navíc inflace klesne do meziročních jednociferných hodnot. Dorovnání kupní síly mezd do stavu před současnou inflační vlnou se ale asi protáhne až do roku 2024," podotkl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Ekonomové předpokládají, že očekávaný pokračující pokles průměrné reálné mzdy se začne negativně projevovat na spotřebě domácností a na výkonu ekonomiky jako celku. Může to vést k hospodářské recesi, varoval Marek.

Z oborů v prvním čtvrtletí vzrostla průměrná mzda nejvíc v peněžnictví a pojišťovnictví, bylo to o 15,9 procenta. Zaměstnanci na trhu nemovitostí brali meziročně o 13,9 procenta víc a v ubytování, stravování a pohostinství si nominálně polepšili o 11,2 procenta. Naopak ve veřejné správě či obraně rostly mzdy nejméně, jen o 1,9 procenta.

To se promítá i do reálných výdělků. Kvůli vysoké inflaci si polepšilo pouze asi 115.000 ze všech zaměstnanců, tedy asi tři procenta, a to právě v peněžnictví a pojišťovnictví a na trhu nemovitostí. Na nule skončili pracovníci v ubytování, stravování a pohostinství. Ve veřejné správě reálná průměrná mzda klesla o 8,4 procenta, ve zdravotnictví o 7,6 procenta a ve vzdělávání o sedm procent.

Právě zdravotním sestrám a učitelům kromě vysokoškolských ale mediánové mzdy vzrostly v předchozích dvou covidových letech 2020 a 2021 nejvýrazněji. Snížil se tak rozdíl ve výdělcích podle pohlaví, protože jde o hodně feminizovaná zaměstnání, uvedl dnes ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.

Maloobchodní tržby v dubnu meziročně stouply o 6,2 pct, pomohl prodej oděvů

K nárůstu tržeb pomohly zejména vyšší prodeje oděvů a obuvi, proti loňskému dubnu si však polepšily prodejny všech druhů zboží. Vyplývá to z údajů, které dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byly maloobchodní tržby o 0,1 procenta vyšší.

"Maloobchodní tržby se v dubnu meziročně zvýšily ve všech sortimentních skupinách prodejen. Výrazněji rostly tržby v prodejnách s nepotravinářským zbožím, které byly loni zavřené v důsledku pandemie koronaviru," uvedla vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová. Doplnila, že nejvíce narostly tržby prodejnám s oděvy a obuví a s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci, nicméně úrovně roku 2019 nedosáhly.

Tržby v maloobchodě v dubnu meziročně stouply o 6,2 procenta, o měsíc dříve rostly podle revidovaných údajů o 5,7 procenta. K nárůstu tržeb pomohly zejména vyšší prodeje oděvů a obuvi, proti loňskému dubnu si však polepšily prodejny všech druhů zboží. Vyplývá to z údajů, které dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Prodejny s oděvy a obuví meziročně utržily o 121,3 procenta více a prodejny sportovního vybavení o 17 procenta více. Zhruba o 15 procent se zvýšily tržby obchodníků s domácími potřebami, s počítači a kosmetickými a toaletními výrobky, zdravotnické prodejny měly tržby proti loňskému dubnu o osm procenta vyšší. Vyšší tržby vykázaly i specializované potraviny, o devět procent.

Vedle toho e-shopy si v tržbách meziročně opět pohoršily, tentokrát o 14,2 procenta. Důvodem byla vysoká srovnávací základna z loňského roku, kdy protiepidemická opatření omezila prodej v kamenných obchodech, což přimělo zákazníky nakupovat více prostřednictvím internetu. "Při srovnání se situací před pandemií, s rokem 2019, se však internetovým obchodům tržby výrazně zvýšily," uvedla ředitelka odboru statistiky obchodu, dopravy, služeb, cestovního ruchu a životního prostředí ČSÚ Marie Boušková.

Tržby za prodej a opravy motorových vozidel klesly meziročně o 6,3 procenta a meziměsíčně o 0,3 procenta. Lidé méně utratili jak za koupi aut včetně náhradních dílů, tak i za opravy.

Analytici: Za růstem maloobchodních tržeb může být obava ze zdražování

Za dubnovým růstem tržeb v maloobchodu může být podle analytiků obava lidí z dalšího zdražování. Spotřebitelé ale už mnohdy sahají do úspor z dob epidemie koronaviru, lze tedy čekat, že maloobchod se v následujících měsících kvůli rostoucí inflaci poklesu tržeb nevyhne. Vyplynulo to z vyjádření analytiků pro ČTK.

Tržby v maloobchodě podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v dubnu meziročně stouply o 6,2 procenta, o měsíc dříve rostly podle revidovaných údajů o 5,7 procenta. K nárůstu tržeb pomohly zejména vyšší prodeje oděvů a obuvi, proti loňskému dubnu si však polepšily prodejny všech druhů zboží. Meziměsíčně byly maloobchodní tržby o 0,1 procenta vyšší.

Ekonom UniCredit Bank Jiří Pour soudí, že za růstem tržeb byla chuť domácností utrácet, nebo obava z dalšího zdražování. V dalších měsících podle něj ale útraty domácností negativně ovlivní snižování reálných mezd vinou vysoké inflace a vysoké úrokové sazby zdražující úvěry. Předpokládá proto, že za celý letošní rok spotřeba domácností výrazně zpomalí.

"Dopad vysoké inflace a nejistoty v souvislosti s dopady války na Ukrajině je zatím zřejmě alespoň částečně kompenzován dosavadními úsporami domácností," doplnil analytik Komerční Banky Jan Vejmělek.

Také ekonom společnosti Delloite Václav Franče si myslí, že se vliv vysoké inflace na maloobchodní tržby v dubnu příliš neprojevil, ale v následujících měsících to patrně bude jinak. Navíc spotřebitelská důvěra je podle něj nejnižší za posledních deset let. "Podle naší prognózy by se měl růst maloobchodních tržeb překlopit do záporu v září a v záporném teritoriu vydržet po zbytek roku 2022 a po celý rok 2023," dodal.

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek poznamenal, že obchody s oblečením a obuví, které podle statistiků měly největší vliv na růst maloobchodních tržeb, proti předcovidovému roku 2019 stále prodávají o pětinu méně zboží, i když ceny jsou mnohem vyšší. "Celkově tržby v maloobchodě od loňského znovuotevření v květnu v podstatě stagnují. Lidé se tehdy vrátili do obchodů, nicméně jejich nákupy od té doby vlastně nijak nevzrostly," doplnil.

Lidé jsou v nákupním chování podle Dufka stále opatrní a vyšší zájem je jen o poměrně malou část obchodů, zejména o ty s elektronikou. Vzhledem k vývoji kupní síly musí lidé sahat do rezerv a podobně jako Pour se domnívá, že nákupní chování může být ovlivněné obavou z dalšího zdražování. Na úspory se může ale spoléhat jen část obyvatel, proto očekává, že maloobchod se poklesu tržeb nevyhne.

V souvislosti s meziměsíčním srovnání lze podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta říci, že tržby se drží při zemi a jde spíše o slabší výsledek. "Nadále platí, že některé segmenty ještě nedosáhly předpandemické úrovně," uvedl. Do dalších měsíců podle něj panuje ohledně výhledu maloobchodních tržeb nejistota a lze očekávat, že budou klesat a lidé si budou odpouštět dražší nákupy.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

11°C

Dnes je středa 28. září 2022

Očekáváme v 21:00 6°C

Celá předpověď