ČR vyváží moc dřeva, má se snažit o vznik továren, míní odborník

foto Těžba dřeva, klády, polom, lesní hospodářství - ilustrační foto.

Brno - Česká republika vyveze do zahraničí víc surového dřeva než Finsko a Švédsko dohromady. Podle Karla Krontoráda z Ústavu dřevařských technologií Mendelovy univerzity v Brně by se měl stát snažit, aby místo rychlého zisku vznikaly v Česku továrny, které dokážou dřevo zpracovávat do konečných produktů. Cena surového dřeva a některých výrobků se může lišit až desetinásobně, řekl Krontorád v rozhovoru s ČTK.

Podle něj jsou v tomto oboru velmi daleko s různými inovacemi například v sousedním Rakousku a Německu. Bylo by dobré jejich technologický vývoj zachytit a zhodnotit dřevo i v Česku, uvedl.

Česko vyveze každoročně zhruba polovinu z 15 milionů metrů krychlových vytěženého dřeva. "Zisk se pohybuje na úrovni 50 až 60 procent, ale zhodnocení je malé. Cena kulatiny je zhruba 1800 korun za metr krychlový, 2600 korun stojí pilařská kulatina. Materiál pro dřevostavby přitom stojí 15.000 až 30.000 korun. Proto se vyplatí investovat do závodů, které budou zpracovávat kulatinu v Česku. Hodnota zůstane doma a ještě se vytvoří pracovní místa," řekl Krontorád.

Největší perspektivu mají továrny podílející se na přípravě dřevostaveb, protože 70 procent pilařské výroby skončí ve stavebnictví. Podíl rodinných domů ze dřeva řadu let stále roste. "V roce 2000 byl podíl dřevostaveb na počtu zahájených staveb 1,3 procenta, loni přes 14 procent. Blížíme se trendu vyspělých zemí, v Německu a Rakousku je to okolo 30 procent," řekl Krontorád. Roční přírůstek dřeva v ČR činí 18 milionů metrů krychlových. "Kdybychom chtěli stavět všechny rodinné domky pouze ze dřeva, tak potřebný objem vyroste v našich lesích za necelé dva měsíce," doplnil.

Vzhledem k vlastnostem dřeva se v západní Evropě prosazují nástavby na domech také ze dřeva, přitom vypadají na pohled stejně. Dřevostavba na rozdíl od zděných domů může vzniknout z předem připravených dílů velmi rychle, stejně tak ji lze snadno demontovat a uhlíková stopa je podle Krontoráda prakticky záporná.

Aby však mohly české firmy pracovat na nových materiálech pro dřevostavby, potřebovaly by tak vysoké investice do nových strojů, které si řada z nich nemůže dovolit. "Dotace sice křiví trh, ale v tomto případě by se nastartovala výroba," míní Krontorád. Výrobci stavebních materiálů pro dřevostavby se prosazují s novými lepenými materiály, které by měly mít vyšší kvalitu a trvanlivost a které půjde na strojích dobře zpracovat. "Kdysi měl tesař zkušenosti a dokázal si každý kus dřeva otesat podle potřeby. Dnes na dřevo čekají stroje, proto by měl být každý kus v podstatě stejný. Dělá se to tak, že dřevo rozkouskujeme, vady vyřežeme a zase dřevo slepíme. Němci tomu říkají křížem lepené dřevo. Dají se z toho dělat nosníky či panely," popsal Krontorád.

Dalším oborem, který by mohl stát podpořit ve zpracování dřeva, jsou podle něj nábytkáři. Velmi perspektivním oborem je také chemický průmysl, který vyrábí materiály pro textilní průmysl. Některé oděvy jsou totiž ze dřeva. "V Německu a Rakousku jsou obrovské výzkumné kapacity. U nás jsme měli tradici, stálo by za to ji obnovit," míní Krontorád. Za obrovskou výzkumnou a výrobní příležitost označil také plasty na bázi dřeva, které je možné tisknout na 3D tiskárnách. "Bez státní podpory to půjde těžko, protože se jedná o drahé záležitosti. Nicméně německý dřevozpracující komplex vyprodukuje ročně 120 miliard eur, náš osm, přestože Němci vytěží jen čtyřikrát více dřeva. Rezervy jsou velké," uvedl Krontorád.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

17°C

Dnes je pátek 19. října 2018

Očekáváme v 11:00 15°C

Celá předpověď