ČR se zapojí do Červené středy, připomene pronásledování za víru

foto Boží muka v krajině. Ilustrační foto.

Praha - V České republice se bude 28. listopadu poprvé slavit Červená středa, která připomíná osoby pronásledované pro jejich víru. Vizuálním symbolem akce je rozsvícené červené světlo symbolizující krev trpících pro víru. Česká biskupská konference (ČBK) na svém webu vyzývá tuzemské farnosti a společenství, aby se do celosvětové akce zapojily. V zahraničí bývá symbolickou součástí této připomínky nasvícení významných památek ve městě červenou barvou - odtud se také bere název celého projektu.

V Praze se chystá symbolický průvod s červenými svícemi, který se zastaví u katolického a nekatolického kostela a nakonec i u synagogy. Součástí Červené středy bude i konference s názvem Úloha náboženství a církví ve společnosti v prostorách Karlovy univerzity a od 17:30 společná židovsko-křesťanská modlitba ve velké aule Karolina. Na ni pak od 18:00 naváže symbolický pochod, vycházející z Karolina a směřující přes Staroměstské náměstí ke Staronové synagoze.

Red Wednesday je kampaň s heslem Make a stand for faith and freedom (Společně za víru a svobodu), která vznikla na britských ostrovech. Iniciativa chce propagovat víru i toleranci ve společnosti a podpořit solidaritu s oběťmi pronásledování či být hlasem proti násilí a útlaku vykonávaného ve jménu náboženství. ČBK se k iniciativě připojuje s Ekumenickou radou církví a Federací židovských obcí.

Náboženskou svobodou se zabývá nadace Církev v nouzi. K tomu publikuje studie a zprávy, ve kterých konstatuje, do jaké míry jsou jednotlivé země schopny dodržovat svobodu vyznání. Ve zprávě, která shrnuje období let 2014 až 2016, konstatuje, že ze 196 sledovaných zemí je v 38 značným způsobem porušována náboženská svoboda.

Prvenství v pomyslném žebříčku má Severní Korea, v níž je téměř úplně odpíráno právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství. Upozorňuje také na útoky islámského extremismu. Země v Evropě zase čelí vzestupu populistických a extrémně pravicových skupin, což také vede k omezování svobody náboženských menšin. Ačkoli z Blízkého východu utíkají lidé všech vyznání, podle analýzy papežské nadace je křesťanů, jezídů a jiných náboženských menšin mezi uprchlíky více. V syrském Aleppu počet obyvatel klesl o 30 procent, ale počet křesťanů až o 80 procent.

V Číně jsou podle zprávy náboženské menšiny nadále považovány za protistátní prvky. Zatýkáni jsou duchovní a řeholníci. Skupina 92 čínských křesťanů před dvěma lety požádala o azyl v Česku. Osm ho dostalo, 70 ale neuspělo a podalo kvůli tomu žaloby na ministerstvo vnitra. Soudy případy zatím stále nezačaly projednávat, uvedli zástupci Ekumenické rady církví v polovině října. Dalších 14 lidí žádost o azyl stáhlo a odjelo.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

7°C

Dnes je sobota 17. listopadu 2018

Očekáváme v 7:00 -1°C

Celá předpověď