CNN: Proč si ženy po svatbě berou nebo neberou manželovo příjmení

foto Nevěsta - svatba - ilustrační foto.

Washington - Před desítkami let si novomanželky v drtivé většině případů braly příjmení svého manžela, čímž vyhověly společenskému zvyku a zajistily si určité právní, ekonomické a rodinné jistoty. Z kulturního hlediska bylo přejímání manželova jména spojeno s paternalistickým pojetím vlastnictví - ženy kdysi patřily svému otci, poté manželovi. Stanici CNN to řekla profesorka sociologie Deborah Carrová, která vede centrum pro inovace v sociálních vědách na Bostonské univerzitě. Navzdory sílícímu feministickému hnutí a rostoucí rovnosti žen a mužů zůstává tato praxe stále běžná.

V současné době "si přinejmenším ve Spojených státech zhruba 20 až 30 procent žen ponechá své jméno, což znamená, že naprostá většina si po svatbě vezme příjmení svého manžela," uvedla Carrová. Patří mezi ně i umělkyně Jennifer Lopezová, která nedávno potvrdila svůj sňatek s hercem Benem Affleckem podpisem "paní Jennifer Lynn Afflecková". "Ženy si sice mohou vzít příjmení svého manžela legálně, ale vsadila bych se, že profesně bude nadále vystupovat pod jménem J.Lo," dodala Carrová.

Teprve právní změny a rozsah feministického hnutí v 70. letech 20. století přinesly podle Carrové větší tlak na to, aby si ženy ponechávaly svá příjmení. Tato tendence se zmenšila v konzervativnější éře 80. let, a od 90. let kolísá.

Pro některé lidi je převzetí manželova jména "veřejným prohlášením světu, že jste vlastně pár," uvedla Carrová. "Domnívám se, že další příčinou je společenský tlak. Může přijít od manžela, ale i od rodiny. A ženy se často setkají s nátlakem - ať už od svých rodičů nebo příbuzných z manželovy strany - ohledně toho, proč si příjmení nevezmou. Podle některých lidí to znamená, že nejste svazku tak oddaní," dodala socioložka.

Dalšími důvody jsou podle Carrové setrvačnost nebo tradice. "Některé věci se prostě dělaly vždycky, a tak je lidé nezpochybňují. Neodporují jim. Je to prostě cesta nejmenšího odporu," uvedla.

Někteří lidé se zase možná chtějí zbavit svého příjmení kvůli touze oddělit se od svých biologických rodičů, uvedl psycholog Joshua Coleman z kalifornského Oaklandu. "Někdo, kdo ke svým rodičům neměl blízko nebo měl pocit, že mu ublížili... by možná uvítal vyhlídku na nové příjmení, které by nebylo jeho vlastní," uvedl Coleman.

Ženy, které věří v rovnost pohlaví, ale přesto si vezmou manželovo příjmení, se patrně domnívají, že změna jména je nepřipravuje o autoritu, kterou mají jako ženy. "Taková žena se nevidí v nějaké podřízenosti vůči manželovi nebo v tom, že by se vzdávala nějaké své moci, autority, identity nebo individuality. Líbí se jí tato tradice, ale to neznamená, že přijímá všechny věci, které by s ní mohly být podle zvyklostí spojeny," dodal Coleman.

Muži si berou příjmení své ženy jen velmi vzácně. Ve studii z roku 2018, které se zúčastnilo 877 mužů, si tři procenta (27 mužů) po svatbě změnila jméno. "Je zde pravděpodobně nějaký druh přetrvávající misogynie nebo patriarchátu nebo něčeho takového - myšlenka, že by si muž vzal jméno své ženy, je nějak považovaná za problematickou," uvedl Coleman.

Mezi 20 až 30 procenty žen, které se neřídí tradicí, je nejběžnější praxí ponechání si vlastního příjmení, dále pak spojení dvou jmen pomlčkou, zkomolení, nebo ještě vzácněji vytvoření úplně nového sdíleného jména, řekla Carrová.

Pro některé ženy je ponechání si příjmení zachováním jejich osobní a rodinné identity, kterou vždy měly, uvedla Carrová. "To může být spojeno s jejich rodiči, s jejich etnickým nebo rasovým dědictvím - jména jsou velmi významná," dodala.

Někteří lidé si prakticky vytvořili profesní identitu, zejména ti, kteří zastávají velmi viditelné pozice, jako jsou spisovatelé, akademici nebo celebrity. Pokud je jejich jméno klíčové pro jejich profesi, je to podle Carrové něco, čeho se nemusí být ochotni vzdát.

Ponechání si příjmení může být podle Carrové také politickým krokem, který často dělají lidé, již se hlásí k feministickým názorům a praxi, například k nezávislosti a rovnoprávnému partnerství. Někteří lidé zpochybňují, proč by mělo mít jedno jméno přednost před druhým, a zda používání příjmení pouze jednoho z manželů nenaznačuje nerovné partnerství.

Podle Carrové je ponechání si vlastního příjmení častější u žen s vyšším vzděláním a u starších žen. "V té době už mají více vybudovanou profesní identitu," řekla. Mladší ženy mají naproti tomu méně profesních vazeb a mohou více podléhat tlaku rodiny.

Situaci mohou zkomplikovat děti. Mnozí se domnívají, že používání příjmení jednoho z manželů je společensky i právně jednodušší, řekla Carrová. "Lidé vědí, jak vás oslovit," dodala. Může také zabránit "administrativnímu bolehlavu", který může způsobit rezervace letenek, pojištění, zdravotní péče nebo povolení k vyzvednutí dětí ze školy. Rodiče, kteří nepoužívají jedno příjmení pro celou rodinu, čeká "mnohem víc práce a vysvětlování, protože systémy často nejsou nastavené tak, aby vyhovovaly inovacím ve jménech," uvedla Carrová.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

18°C

Dnes je neděle 25. září 2022

Očekáváme v 15:00 17°C

Celá předpověď