ČNB zvýšila kvůli vývoji inflace úrokové sazby nejvíce od roku 1997

foto Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok vystoupil 30. září 2021 v Praze na tiskové konferenci po jednání bankovní rady.

Praha - Bankovní rada České národní banky překvapivě zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Ekonomové čekali zvýšení sazby o 0,5 procentního bodu. Jde o nejvýraznější růst sazeb od roku 1997. Důvodem je především rostoucí inflace, která v srpnu překonala čtyřprocentní hranici a byla výrazně nad očekáváním centrální banky. Guvernér ČNB Jiří Rusnok zároveň uvedl, že tempo dalšího zvyšování úrokových sazeb bude podmíněno budoucím vývojem a vyzněním podzimní prognózy. Tu by měla mít bankovní rada k dispozici na dalším měnovém zasedání na počátku listopadu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) zhodnotil krok ČNB negativně. Podle něj poškodí ekonomiku, dotkne se situace domácností, které čerpají úvěry, a zhorší i finanční situaci všech firem. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nevidí v navyšování sazeb řešení inflace. Naopak podle opozičních politiků oslovených ČTK se ČNB zachovala při dnešním zvýšení základní úrokové sazby jako nezávislá instituce. Předseda Pirátů Ivan Bartoš, šéf lidovců Marian Jurečka i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová v té souvislosti kritizovali, že se rozhodnutí banky snažili ovlivnit Babiš i Schillerová.

"Přijaté rozhodnutí rady se opírá o letní makroekonomickou prognózu a informace získané od jejího zpracování," uvedl dnes Rusnok. Dále uvedl, že rada vyhodnotila rizika a nejistoty aktuální srpnové prognózy ČNB jako výrazně proinflační, tedy ve směru růstu cen. To tak podle něj vyžadovalo rychlejší zvyšování úrokových sazeb, než se kterým aktuální prognóza počítá.

Guvernér ČNB zároveň uvedl, že kdyby nebyla obecně rozpočtová politika vlády tak rozpínavá, nemusel by být růst sazeb tak výrazný. Letošní schválený schodek státního rozpočtu činí 500 miliard korun. Podle nedávného vyjádření Schillerové ale rozpočet za celý rok skončí se schodkem zhruba 400 miliard korun. Loni, kdy byl výsledek ovlivněn dopady pandemie, skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun. Na příští rok vláda schválila schodek 376,6 miliardy korun.

Banky sdělily, že nebudou na rozhodnutí ČNB reagovat okamžitým zdražením úvěrů či růstem úročení vkladů. Některé menší banky ale již dnes oznámily, že k vyššímu úročení vkladů brzy přistoupí.

"To, že dnešní výrazné zvýšení sazeb bude veřejností vnímáno jako nestandardní, je vlastně pro centrální banku dobře. Potřebuje totiž vyslat silný signál, že je připravená s inflací bojovat," uvedl například ekonom Komerční banky Martin Gürtler. Podle partnera poradenské PwC Petra Kříže jde o rozhodnutí, které je plně v souladu s hlavním cílem ČNB dostat růst cen pod kontrolu, tedy ke dvěma procentům. Pro dnešní rozhodnutí hlasovalo pět ze sedmi členů rady ČNB. Dva hlasovali pro sazby beze změny.

Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler upozornil, že navzdory agresivnějšímu kroku ČNB bude dnešní samotný růst úrokových sazeb inflaci brzdit velmi pomalu. "Tento nástroj funguje až s větším zpožděním kolem jednoho roku. V krátkém pohledu však může mít alespoň signalizační efekt v tom smyslu, že bude omezovat růst inflačních očekávání," uvedl.

Mezi rizika zvyšující inflaci označil dnes Rusnok výrazně vyšší než očekávanou inflaci během letních měsíců včetně delšího trvání zvýšeného příspěvku růstu cen nemovitostí a nájemného k celkové inflaci. Dalším rizikem jsou déletrvající poruchy globálních výrobních řetězců s dopady do výraznějšího zrychlování růstu cen a slabší ukotvení inflačních očekávání. "Inflační očekávání jsou konfrontována delší dobu s překračováním dvouprocentního inflačního cíle a ČNB to nehodlá připustit," uvedl dnes Rusnok.

Argumenty pro krok se podle guvernéra týkaly také toho, že se ČNB musí vrátit se sazbami na neutrální úroveň. "Stále jsme v expanzivním módu měnové politiky. Ta ekonomika již monetární stimulaci nepotřebuje, přispívala by k přehřívání ekonomiky," řekl guvernér.

Dále upozornil, že v mezinárodním srovnání byla v české ekonomice inflace vyšší již před propuknutím pandemie v roce 2019, což byl rozdíl proti eurozóně nebo USA. Před pandemií byla základní úroková sazba na 2,25 procenta. Následně po propuknutí pandemie v polovině března 2020 ČNB snížila základní sazbu na mimořádném jednání o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta a na konci března o 0,75 procentního bodu na jedno procento. K dalšímu snížení o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta přistoupila v květnu 2020. Se zvyšováním úrokových sazeb ČNB následně začala letos v červnu.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

2°C

Dnes je sobota 4. prosince 2021

Očekáváme v 19:00 2°C

Celá předpověď