ČNB nechala sazby beze změny, čeká na další vývoj

foto České bankovky, koruny, muzeum České národní banky, bankovní trezor - ilustrační foto.

Praha - Bankovní rada České národní banky ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 1,75 procenta. Pro toto rozhodnutí dnes hlasovalo pět ze sedmi členů rady. Dva členové hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu.

Důvodem pro ponechání sazeb beze změny byl podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka vývoj v zahraničí, především zhoršení odhadů vývoje německé a slovenské ekonomiky, a poslední údaje z české ekonomiky. Ty v některých případech byly horší, než očekávala ČNB ve své prognóze. "Stále platí, že v tomto roce může stále dojít k žádnému, ale klidně i ke dvěma zvýšením úrokových sazeb. Bude hodně záležet na tom, co se stane v nejbližších měsících," uvedl Rusnok.

Podle něj tak budou důležitá další data z ekonomiky. Ty by totiž měly ukázat, zda pokles růstu u některých ekonomických veličin byly výkyvem nebo trendem. Pomaleji proti odhadům ČNB rostla například spotřeba domácností nebo mzdy.

"Stejně jako na předchozím únorovém jednání rozhodování ČNB nebylo ani tolik o samotné domácí ekonomice, ale spíše o vnímání vývoje v zahraničí. Další růst sazeb ČNB se tak bude odvíjet právě od vývoje v zahraničí," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Cyklus zvyšování úrokových sazeb v Česku se přitom podle analytičky Raiffeisenbank Elišky Jelínkové blíží ke svému vrcholu. "V novodobé historii se bude jednat o třetí nejkratší cyklus utahování měnové politiky ČNB. Nízké úrokové sazby se stanou novým normálem, a to nejen v Česku," uvedla.

Rada označila rizika pro odhadovaný vývoj ekonomiky v aktuální únorové prognóze jako zhruba vyrovnaná. Protiinflačním rizikem je podle rady možné výraznější zpomalení globální ekonomiky a rychlejší odeznívání domácích inflačních tlaků. Naopak rizikem ve prospěch růstu cen označila rada pomalejší budoucí posilování kurzu koruny proti odhadům ČNB v prognóze. Za nejistoty Rusnok označil možný neřízený brexit a nárůst protekcionistických opatření ve světovém obchodě. "Brexit byla jedna z těch položek, ale spíše jedna z těch dalších v pořadí mezi důvody, proč zatím nerozhodnout," uvedl Rusnok.

Prognóza ČNB počítá s tím, že po dočasném zvýšení v první polovině letošního roku se inflace vrátí ke dvouprocentnímu cíli.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Některé peněžní ústavy v posledních měsících při stagnaci úrokových sazeb mírně zlevňují půjčky a úvěry, úroky z vkladů naopak řada z nich zvedla. Úroky u hypoték například letos snižovala Air Bank. Wüstenrot od ledna u překlenovacího úvěru zajištěného zástavním právem k nemovitosti zvýšila slevu za zajištění z jednoho na dvě procenta. Například Sberbank pak zvyšovala letos úroky u depozit, momentálně je ale měnit nehodlá.

"U hypoték upravujeme sazby kontinuálně podle tržních podmínek, základní sazby ČNB mají veliký vliv, protože marže u hypoték je naprosto minimální a banky se snažily ceny držet co nejníže i za cenu dopadu na vlastní marže," řekl ČTK mluvčí mBank Pavel Vlček.

Rada ČNB naposledy zvýšila úrokové sazby na zasedání loni 1. listopadu.

ČNB loni vykázala po předchozí ztrátě zisk 1,79 miliardy Kč

Česká národní banka loni vykázala zisk 1,79 miliardy korun. O rok dříve banka vykázala ztrátu 249,3 miliardy korun. Vyplývá to z Roční zprávy o výsledku hospodaření, kterou ČNB zveřejnila. Do hospodaření se podle ČNB pozitivně promítlo oslabení kurzu koruny, vyvolané zejména vývojem na zahraničních finančních trzích. V opačném směru působilo zvyšování úrokových úrokových sazeb.

Původně v lednu ČNB v dekádní bilanci informovala, že loni vykázala ztrátu 3,86 miliardy korun. "Po zaúčtování všech dodatkových operací byl však vykázán výše uvedený zisk. Hlavní vliv na to měla změna účetní metody, podle které nerealizované zisky a ztráty z dluhových cenných papírů již nejsou evidovány v bilanci, ale vstupují přímo do hospodářského výsledku," uvedla banka. Změna metody se promítla i do hospodářského výsledku z předchozích let.

Zisk ČNB využije na částečnou úhradu účetní ztráty z minulých let. Ta ke konci loňského roku činila 188,9 miliardy korun, po využití loňského zisku bude 187,1 miliardy korun. "ČNB předpokládá, že kumulovanou ztrátu uhradí z budoucích zisků," uvedla dále banka. Zároveň zopakovala, že ztrátu vykazovala i v minulosti, aniž by to ohrozilo její zákonný mandát v péči o cenovou stabilitu a v dalších činnostech.

"Domácí měna oslabila vůči hlavním rezervním měnám, a zvýšení korunové hodnoty cizoměnových aktiv a pasiv proto vygenerovalo kurzový zisk v souhrnné výši 42 miliard Kč," uvádí zpráva, kterou dnes schválila bankovní rada ČNB. Naopak nárůst základních úrokových sazeb zvýšil náklady na operace ČNB na trhu.

Vliv na hospodaření měla podle ČNB i správa devizových rezerv, která byla negativně ovlivněná nízkými výnosy pevně úročených instrumentů v kombinaci s poklesem akciových trhů. "V předchozích letech ČNB při správě devizových rezerv profitovala zejména z růstu těchto trhů. Ten se postupně vyčerpal a v závěru roku 2018 všechny významné akciové trhy oslabily," uvedla banka.

Devizové rezervy centrální banky v korunovém vyjádření činily ke konci loňského roku zhruba 3,204 bilionu korun. Meziročně rezervy v korunách stouply o zhruba 53 miliard. Za jejich růstem v posledních letech byl především intervenční režim, kdy centrální banka od listopadu 2013 do dubna 2017 vynaložila dva biliony korun za nákup eur.

ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank. Vykonává také dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami, institucemi elektronických peněz a devizový dohled.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

26°C

Dnes je pondělí 26. srpna 2019

Očekáváme v 11:00 25°C

Celá předpověď