Nová adaptace kosmického programu EU, na který je pro sedmiletku do roku 2027 vyčleněno 14,8 miliardy eur, chce posílit činnost a pravomoci vlajkových programů Galileo, Copernicus a European Geostationary Navigation Overlay Service (EGNOS). Vesmírné aktivity unie nově sjednocuje pod vznikající agenturu EUSPA, která bude následovníkem pražské GSA a zůstává v českém hlavním městě.
Nadřazenými cíli jsou podpora všech forem družicové navigace a rozvoj jejich využití, sledování Země a ochrana civilních projektů. V důsledku má z těchto aktivit prospěch celá Evropa, a to upevněním své strategické autonomie a celkové bezpečnosti.
Europoslanci o tomto programu debatovali v úterý večer. Přijatá verze slučuje kosmické akce unie do jednotného kosmického programu a upravuje kompetence v Praze sídlící Agentury pro evropský globální navigační družicový systém (GSA), která se mění na Agenturu EU pro kosmický program EU (EUSPA).
Finanční prostředky mají jít na získávání vysoce kvalitních, s vesmírem souvisejících dat, na služby s klíčovými společensko-ekonomickými přínosy a na příležitosti k vytváření nových pracovním míst. “Tento obor dává v současnosti práci asi čtvrt milionu lidí, v budoucnu bychom toto číslo rádi zvýšili na 400 tisíc,” uvedl na středeční on-line tiskové konferenci příští výkonný ředitel EUSPA Rodrigo da Costa, který momentálně vede GSA.
Největší část přiznaného balíku peněz zamíří, v duchu výše uvedených priorit, právě do Galileo a EGNOSu. Dalšími v pořadí jsou kosmická bezpečnost, již mají na starosti programy pod Space and Situational Awareness (SSA) a nová iniciativa Governmental Satellite Communication initiative (GOVSATCOM), sloužící k ochraně pozemních hranic, bezpečnosti občanů a pro různé formy humanitární pomoci.
“Ambiciózním rozpočtem ve výši téměř 15 miliard eur a jasně danými pravidly hry ve vesmírném segmentu jsme vytvořili právní rámec pro urychlení inovací, zlepšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu a strategické autonomie unie, stejně jako šanci zajistit EU technologické prvenství v globálním měřítku,” shrnul europoslanec-zpravodaj Massimiliano Salini (EPP).
“Ostatně jak se ukázalo ve stavu pandemie, aplikace využívající kosmické technologie se staly základními prvky pro uplatňování veřejných politik a zvládání situace při využití monitoringu a nasazení přepravních služeb. Vytvořením podmínek pro činnosti směřující přímo do kosmu a jejich aplikování opačným směrem bude vesmírná ekonomika EU hrát pilotní roli v procesu hospodářské obnovy unie,” dodal Salini.
Kosmický program EU, jemuž dali poslanci EP zelenou, bude platit zpětně od 1. ledna 2021.
