Čína přijala kontroverzní bezpečnostní zákon pro Hongkong

foto Pročínský příznivec s čínskou státní vlajkou slaví 30. června v Hongkongu schválení bezpečnostního zákona pro Hongkong.

Peking - Bezpečnostní zákon pro Hongkong začne platit ještě dnes, uvedla podle agentury AFP hongkongská správkyně Carrie Lamová. Kontroverzní právní úpravu dnes schválil stálý výbor, který je vrcholným orgánem čínského parlamentu, a rovněž čínský prezident Si Ťin-pching. Rozhodnutí Pekingu ostře kritizovali představitelé řady států i institucí, včetně Evropské unie, Spojených států a Severoatlantické aliance, podle kterých zákon omezí autonomii města pod čínskou správou.

Lamová, kterou její oponenti kritizují za podřízenost Pekingu, dnes legislativu v nahraném vzkazu bránila před Radou OSN pro lidská práva. Zákon podle ní autonomii neomezí, ale naopak Hongkongu "traumatizovanému narůstajícím násilím" pomůže. Město loni zasáhly masivní prodemokratické protesty, které ustaly až s epidemií koronaviru. Prodemokratičtí aktivisté plánují protestovat navzdory policejnímu zákazu i ve středu, kdy Hongkong slaví 23. výročí od převzetí města pod čínskou správu.

Úřady v Pekingu i v Hongkongu opakovaně zdůraznily, že legislativa cílí na několik "buřičů" a nijak neovlivní práva a svobody Hongkongu ani zájmy investorů.

"Je jasné, že Čína nesdílí naše hodnoty demokracie, svobody a právního státu," reagoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle kterého nový bezpečnostní zákon podrývá autonomii Hongkongu.

Svoboda finančního velkoměsta je v ohrožení i podle předsedy Evropské rady Charlese Michela. "Rozhodnutí (Pekingu) odsuzujeme," uvedl Michel. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je EU v kontaktu s mezinárodními partnery a zváží případnou reakci. Situací je "hluboce znepokojen" také Dominic Raab, ministr zahraničí Británie, pod jejíž správu Hongkong patřil do roku 1997.

Přijetí zákona odsoudily Spojené státy coby porušení mezinárodních závazků Pekingu a slíbily zakročit "proti těm, kdo zadusili hongkongskou svobodu a autonomii". "Vyzýváme Peking, aby okamžitě změnil kurs," uvedl v prohlášení mluvčí národní bezpečnostní rady Bílého domu John Ullyot.

Japonský vládní mluvčí řekl, že schválení zákona je politováníhodné. Tchaj-wan rovněž bezpečnostní zákon odsoudil a zároveň ujistil, že podporuje svobodu a demokracii v Hongkongu, píše Reuters.

V reakci na zákon se rozhodl opustit vedoucí pozici představitel hongkongského prodemokratického hnutí Joshua Wong. Zdůvodnil to tím, že se stane hlavním terčem nového zákona. Svou činnost se ze stejných důvodů rozhodla ukončit i prodemokratická strana Demosisto, kterou Wong založil.

Čínský parlament schválil návrh na přijetí bezpečnostního zákona už koncem května na svém plenárním zasedání. Stálý výbor, který dokument přijal nyní, plní funkci parlamentu v době, kdy se nekoná každoroční zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců.

Zákon definuje čtyři trestné činy, jimiž jsou separatistické, podvratné a teroristické aktivity a spolupráce s cizími silami s cílem ohrozit národní bezpečnost. Zároveň vymezuje tresty, přičemž nejtěžším je doživotní vězení. Uvedl to šéfredaktor deníku Global Times Chu Si-ťin s odkazem na představitele, kteří jsou s obsahem zákona seznámeni.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v pondělí oznámil, že USA zastavily vývoz obranných technologií do Hongkongu a brzy budou požadovat licenci k prodeji technologií, které mají civilní i vojenské využití, píše agentura AP. "Vzhledem k tomu, že Peking nyní spravuje Hongkong podle pravidla 'jedna země, jeden systém', tak my musíme taky," dodal šéf americké diplomacie s odkazem na dosavadní princip, který má Hongkongu zaručovat oproti pevninské Číně určité svobody.

Peking dnes v reakci na americké prohlášení podobně jako dříve pohrozil protiopatřeními. Zatím neupřesnil, o jaká omezení se bude jednat.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

20°C

Dnes je pondělí 6. července 2020

Očekáváme v 9:00 22°C

Celá předpověď