Čína chce podle Pelosiové přes 5G vyvážet digitální autokracii

foto Demokratická šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová na bezpečnostní konferenci v Mnichově 14. února 2020.

Mnichov - Šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová na mnichovské bezpečnostní konferenci důrazně varovala evropské země před spoluprací s čínskou telekomunikační firmou Huawei při výstavbě sítě páté generace (5G). Čína chce podle ní vyvážet digitální autokracii. Peking dnes na konferenci tvrdě kritizovali také američtí republikánští senátoři Mitt Romney a Lindsey Graham.

Povolit Huawei účast na budování evropských sítí 5G by znamenalo "vybrat si autokracii před demokracií", zdůraznila demokratka Pelosiová. V této věci se shoduje s republikánským prezidentem Donaldem Trumpem, kterého jinak často kritizuje. Pelosiová stejně jako současná administrativa USA považuje Huawei za hrozbu pro americkou národní bezpečnost.

"Huawei je ohrožením pro Spojené státy," prohlásil také Graham, podle něhož tato firma ani Čína nehrají podle pravidel. Země, které se rozhodnou pro Huawei, podle něj "spálí hodně mostů".

Tvrdě kriticky vůči Pekingu se dnes v bavorské metropoli vyjádřil i Mitt Romney, který tento měsíc jako jediný senátor Republikánské strany hlasoval pro sesazení Trumpa z funkce. Čína si podle něj osvojila "kovbojský kapitalismus" a americký prezident postupuje správně, když je vůči ní tvrdý. Spojené státy i další země ale podle něj musí ještě ujít dlouhou cestu, aby zastavily čínskou "predátorskou" politiku.

Washington viní Huawei z krádeží technologií a možné špionáže pro Peking. O tom, zda firmě povolit účast na výstavbě infrastruktury pro 5G, se diskutuje v řadě evropských zemí. Omezený podíl na tvorbě nejmodernější komunikační infrastruktury čínské společnosti umožní Británie. Vyloučena z výstavby 5G není ani v Německu, a to navzdory varování německých tajných služeb.

Čínský technologický gigant je největším výrobcem telekomunikačních zařízení a druhým největším výrobcem chytrých telefonů na světě. Obvinění ze strany Washingtonu odmítá.

Hamáček nepočítá se splněním dvouprocentního cíle NATO 

Český vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) nepočítá s tím, že Česko bude v roce 2024 dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), jak se zavázalo spolu s ostatními členy Severoatlantické aliance. Nevidí k tomu politickou vůli. Řekl to ČTK na okraj mnichovské konference. Na splnění závazku zatím trvá ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

"Pokud bychom chtěli tohoto čísla dosáhnout, tak to bude buď znamenat zásadní změnu ve struktuře státního rozpočtu, protože těch 60 miliard by se muselo někde najít, nebo zásadní debatu o příjmech státního rozpočtu, aby se ty peníze našly. A ani k jednomu já zatím nevidím politickou vůli," uvedl Hamáček.

Ke zvyšování výdajů na obranu směrem ke dvěma procentům HDP během deseti let se Česko spolu s dalšími státy NATO zavázalo v roce 2014 na summitu ve Walesu. Loni na tuto oblast mělo rozpočet ve výši 66,7 miliardy korun, což bylo jen 1,2 procenta HDP. Česko tak patří mezi členské země aliance, které v poměru k HDP vydávají na obranu nejnižší částku. Letošní rozpočet na ministerstva obrany je 75,5 miliardy korun.

"Naše vláda počítá s tím, že splníme, co jsme slíbili, to znamená postupně navýšíme na 1,4 (procenta HDP), a pak jsme připraveni se bavit jak dál," uvedl Hamáček k závazku vlády Bohuslava Sobotky, který má být splněn v roce 2021. Dokud Česko není ani na 1,4 procenta HDP, je podle vicepremiéra "zbytečné hovořit o dvou procentech, protože i ta armáda má nějakou absorbční kapacitu". Aktuální kauza s radary podle něj ukazuje, že v rezortu jsou nadále problémy se zadáváním veřejných zakázek.

Terčem výtek se v posledních dnech stala pořizovací cena radarů, která byla dvojnásobná proti částce, o které v únoru ministr obrany Metnar informoval kabinet Andreje Babiše. Pod tlakem kritiky ve středu rezignoval náměstek ministra obrany pro vyzbrojování Filip Říha.

"Myslím, že je důležité držet mezinárodní závazky, ale zároveň se musíme bavit s našimi partnery ve vládě, jak toho jsme schopni dosáhnout," řekl dnes ČTK zase ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), který poznamenal, že výdaje na obranu v posledních letech výrazně rostou.

Steinmeier: Ve světě je patrná stále destruktivnější dynamika

Ve světové politice je podle německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera patrná stále destruktivnější dynamika: rok od roku se vzdalujeme od mezinárodní spolupráce směřující k míru. Steinmeier, podle něhož za to může i nacionalismus mocností, to dnes řekl na úvod 56. mnichovské bezpečnostní konference. Konkrétně kritizoval Rusko, Čínu a Spojené státy.

"Rusko, ať už právem, nebo neprávem dotčené a odcizené, nejen že bez ohledu na mezinárodní právo anektovalo Krym. Učinilo vojenskou sílu a násilnou změnu hranic na evropském kontinentu znovu prostředkem politiky," uvedl německý prezident.

Také Čína podle něj mezinárodní právo akceptuje selektivně, když nejde proti jejím zájmům. "Její počínání v Jihočínském moři znepokojuje sousedy v regionu. Její postup vůči menšinám ve vlastní zemi znepokojuje nás všechny," prohlásil Steinmeier.

"A náš nejbližší spojenec, Spojené státy americké, se za současné vlády zříkají i myšlenky mezinárodního společenství," poznamenal s tím, že podle nynější americké vlády má každý své zájmy stavět nad zájmy všech ostatních. "Jakoby se myslelo na všechny, když každý myslí na sebe. 'Great again' - a když je nutné, tak i na náklady sousedů a partnerů," uvedl v narážce na volební slogan amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Odklon od mezinárodního práva k právu silnějšího podle bývalého německého ministra zahraničí škodí všem. Jednak nás vrací do doby, kdy každý hledal svou bezpečnost na úkor druhých, což vede k nedůvěře, většímu zbrojení a v důsledku menší bezpečnosti. Jednak brání tomu, aby mezinárodní společenství nacházelo společné a přesvědčivé odpovědi na otázky a problémy, které ani největší země nemohou řešit samy, jako jsou například klimatické změny. Ústup od mezinárodního k nacionálnímu tak podle Steinmeiera vede do slepé uličky, do temné doby.

"V tomto směru my jsme také zastánci multilateralismu, mnohostranných řešení. Řada věcí jako je klimatická změna, mezinárodní bezpečnost se prostě nedá řešit přístupem každý za sebe," komentoval dnes projev Steinmeiera český ministr zahraničí Tomáš Petříček, který se konference také účastní. Ocenil, že se německý prezident zmínil i o obavách zemí ve střední Evropě, které je třeba zohlednit.

Český ministr vnitra Jan Hamáček Steinmeierův proslov vnímal jako pokus o budíček, "abychom si uvědomili, že ta situace se opravdu mění". Týká se to podle něj zejména transatlantické spolupráce.

Problém vidí čtyřiašedesátiletý německý prezident také uvnitř sedmadvacítky. "Když se dnes podíváme na Evropskou unii, tak vidíme hospodářskou divergenci, místo konvergence. Vidíme politické a stále více i ideologické příkopy," řekl.

Evropa, na jejíž úspěšné integraci už nemají zájem velké mocnosti, ale podle Steinmeiera nesmí selhat; je i německým elementárním národním zájmem. "Evropa musí formulovat svou vlastní odpověď na obrovský posun sfér moci a vlivu, na nové politické a vojenské těžké váhy na mezinárodním jevišti," míní.

Po větší soběstačnosti Evropy opakovaně volá také německá kancléřka Angela Merkelová i další přední politici.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

9°C

Dnes je sobota 29. února 2020

Očekáváme v 13:00 9°C

Celá předpověď