ČEZ oznámil pokles zisku a svolání valné hromady na 30. listopadu

foto Sídlo společnosti ČEZ v Praze - ilustrační foto.

Praha - Energetická společnost ČEZ snížila za první tři čtvrtletí letošního roku meziročně čistý zisk o 45 procent na 9,1 miliardy korun. Tržby ve stejném období činily 129,3 miliardy korun, uvedla dnes firma. Podle nové účetní metodiky stouply výnosy v meziročním srovnání o čtyři procenta, podle předchozí však byly o 12 procent nižší. ČEZ dnes dále oznámil, že představenstvo firmy rozhodlo o svolání valné hromady na 30. listopadu.

Požadovali ji akcionáři sdružení kolem kritika současného vedení firmy Michala Šnobra. Půjde o první valnou hromadu ČEZ svolanou na popud menšinového akcionáře. Šnobr už dříve uvedl, že minoritní vlastníci budou chtít na jednání akcionářů řešit mimo jiné takzvaný opční program, jenž mohou manažeři firmy využít na nákup akcií společnosti. Mezi dalšími tématy, které chtějí probrat, jsou například strategie společnosti či prodej hnědouhelné elektrárny Počerady.

Meziroční srovnání zisku v aktuálně zveřejněných výsledcích podle ČEZ značně ovlivnily jednorázové výnosy za téměř sedm miliard korun z roku 2017, a to hlavně z prodeje akcií maďarské ropné a plynárenské skupiny MOL. Analytici vnímají oznámená čísla rozporuplně. Poukazují na to, že firma snížila celoroční cíl provozního zisku EBITDA z 51 až 53 miliard korun na 50 až 51 miliard korun. Na druhé straně ale zvýšila výhled očekávaného čistého zisku za rok 2018, očištěného o mimořádné vlivy z 12 až 14 miliard korun na 13 až 14 miliard korun.

V příštím roce podle nich ČEZ svoje výsledky zlepší. Například analytik Fio banky Jan Raška očekává v roce 2019 celoroční provozní zisk EBITDA kolem 58 miliard Kč a očištěný čistý zisk mezi 17 až 18 miliardami korun. "Neříkáme přesný interval pro příští rok, ten oznámíme v březnu na tiskové konferenci k ročním výsledkům. Určitě bych se na to ale díval optimisticky," uvedl pak v dnešním rozhovoru s ČTK finanční ředitel ČEZ Martin Novák.

ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií společnosti. V poslední době se v Česku opět řeší případná stavba nového jaderného zdroje a role ČEZ při tomto projektu. Možností je i prodloužení životnosti Jaderné elektrárny Dukovany.

Novák dnes ČTK řekl, že prodloužení životnosti Dukovan o deset let na 60 let by při současných podmínkách stálo méně peněz, než kolik elektrárna za tu dobu vydělá. Konkrétní finanční náklady nespecifikoval. Premiér Andrej Babiš (ANO) na konci října uvedl, že náklady na prodloužení provozu Dukovan by byly 20 miliard korun, nový jaderný blok by podle něj stál zhruba 200 miliard korun.

Za jediné veliké riziko případného rozhodnutí o prodloužení životnosti bloků označil regulace. "Co vám může způsobit ukončení provozu jaderných elektráren v evropských zemích, obecně není ani tak jejich technický stav, tedy až na okamžik, kdy skutečně dožijí a už se nevyplatí se do nich investovat, ale různé regulatorní podmínky, které mohou být stanoveny pro provoz elektráren relativně staršího data výroby," uvedl. Jako příklad uvedl tlak na uzavření jaderných elektráren v Německu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je neděle 18. listopadu 2018

Očekáváme v 7:00 -4°C

Celá předpověď