Čeští odborníci: Polský program návratu rysů ohrožuje jejich ochranu v Evropě

foto Ilustrační foto - Česko-bavorsko-rakouská rysí populace čítá 107 rysů, přibližně třetinu tvoří novopečené matky doprovázené potomky. Vyplývá to z monitoringu let 2017 a 2018, o kterém informovalo 28. února 2020 ministerstvo životního prostředí. Zmíněná populace žije na rozloze 13.000 kilometrů čtverečních, obývá území od Dunaje na jihu až po Brdy, Český les na severu a část Vysočiny. Na snímku je rys zachycený fotopastí.

Praha - Ochranu populace rysa ostrovida ve střední Evropě podle českých vědců a ochránců přírody ohrožuje polský program návratu této šelmy do přírody, žádají proto lepší mezinárodní koordinaci podobných projektů. Čeští odborníci uvedli, že autoři polského projektu vypustili v Pomořansku bez dohody se sousedními zeměmi 52 rysů, kteří se narodili v zajetí a o jejichž genetickém původu jsou jen omezené informace. Spojení různých genetických linií rysa přitom může mít vliv na zdraví populace a jedinci narození v zajetí nemusí být připraveni na život ve volné přírodě a mohou lovit domestikovaná zvířata. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Akademie věd ČR. Dva z rysů vypuštěných v Polsku se podle odborníků již objevili v Národním parku České Švýcarsko a v Jeseníkách.

Zoologové z Mendelovy univerzity v Brně, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, Správy národního parku Šumava a Hnutí Duha na nedostatky polského programu znovuobnovení populace rysa v oblastech, odkud vymizel, poukázali v článku ve vědeckém časopise Biodiversity and Conservation.

Rysové vypuštění v polském Pomořansku jsou podle vědců schopni se rozptýlit až do blízkosti původních populací, jako jsou baltská nebo karpatská, a případné následné spojení různých genetických linií může mít vliv na zdraví rysí populace. Podle jedné z autorek článku Jarmily Krojerové z Ústavu biologie obratlovců AV jsou přitom šelmy do polského projektu vyhledávány mezi německými soukromými chovateli, u nichž bylo nedávno zjištěno, že mají v chovech zejména rysy sibiřského původu. "Ti jsou větší než rysi karpatští, a mohou tedy svým menším 'bratrancům' konkurovat nebo je přímo ohrožovat," řekla Krojerová.

To, že jsou do přírody vypuštěny šelmy narozené v zajetí, které mohou lovit domestikovaná zvířata, pak může podle českých zoologů zhoršit také postoj lidí k nim. Právě tolerance rysů ze strany například myslivců nebo chovatelů hospodářských zvířat je zásadní pro jejich další ochranu, uvedl vedoucí zoologického oddělení Správy NP Šumava Jan Mokrý.

Všechny budoucí projekty návratu rysa do přírody by proto měly projít mezinárodním hodnocením. Rovněž je potřeba dopředu znát ekologické, genetické a společenské dopady na rysí populace v rozptylové vzdálenosti od místa, kde byli do přírody vypuštěni, uvedli čeští odborníci.

V Evropě se uskutečnilo v minulosti již několik reintrodukčních programů rysa ostrovida a díky nim se tato vzácná šelma vrátila do míst, kde ji lidé vyhubili. Například na české straně Šumavy bylo v letech 1982 až 1989 vypuštěno sedmnáct divokých rysů původem ze Slovenska. Stav některých populací je však podle Akademie věd kritický, a to kvůli jejich izolovanosti nebo nelegálnímu lovu.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

18°C

Dnes je úterý 17. května 2022

Očekáváme v 21:00 13°C

Celá předpověď