Česko zbohatlo, nabídka starých a nových fondů je proto úspěch

foto

Na politiku soudržnosti EU, čili na snahu o dorovnání rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony, putuje do Česka 66 procent ze všech zdrojů evropského rozpočtu, jež do republiky přicházejí. Tuzemská hodnota je tak nejvyšší mezi členskými státy. Ještě před šesti lety se přitom na poslední chvíli vymýšlelo, na jaké projekty v tuzemsku vůbec unijní peníze dát.

Fotogalerie

Nový víceletý finanční rámec Evropské unie (VFR), do něhož vstoupila Česká republika stejně jako ostatní členské státy v tomto roce, se kryje s koncem předešlé sedmiletky na léta 2014–2020. Tuzemsko si na rozhraní obou rozpočtů počíná velmi dobře, a to jak při pohledu zpět, tak také kupředu. “Ač se to tak původně nezdálo, nakonec představuje objem peněz na politiku soudržnosti z EU pro nové období srovnatelný tok, přestože se Česko zařadilo mezi regiony, které v minulém období zbohatly, a proto mělo při výpočtu 'nových peněz’ menší nárok,” hodnotí provázanost obou období náměstkyně ministryně v demisi pro místní rozvoj Daniela Grabmüllerová, zodpovědná za řízení Sekce koordinace evropských fondů a mezinárodních vztahů. 

Za tento stav může skutečnost, že na cíle pro léta 2021–2027 míří nástroje, které tady dříve nebyly. Jde zejména o nástroj NextGenerationEU (NGEU, Evropský nástroj obnovy), který navýšil sedmiletý rozpočet EU v řádu zhruba bilionu eur o dalších přibližně 750 miliard (807 miliard v cenách roku 2018). “Jde o plán na oživení Evropy, zasažené dopady pandemie covid-19. Podíl tradičních fondů, jako jsou strukturální nebo kohezní, jež činil v minulosti 70 procent unijního přílivu do České republiky, klesl v důsledku nových programů na něco přes 40 procent,” vypočítává ekonomická expertka Zastoupení Evropské komise v ČR Pavlína Žáková. 

Nové výzvy si vyžádaly nové zdroje 

NGEU je historicky nejrozsáhlejším stimulačním balíčkem, který byl kdy v unii financován. Za účelem jeho pokrytí vstoupila ostatně Evropská komise, myšleno poprvé za účelem sehnání peněz do rozpočtu, na finanční trhy. Součástí NextGenerationEU je balík prostředků na národní plány obnovy (Recovery and Resilience Facility, RRF). Z nich byla dosud schválena pro každou zemi zálohová 13procentní část. Španělsko už dokonce požádalo o první platbu. Pro české záměry vyslovily souhlas Evropská komise i Rada EU, na konci září dorazily do České národní banky (jež je správcem příslušného účtu) 23 miliardy korun. “Dílčí projekty z tohoto plánu bude u nás možné proplácet u aktivit od února 2020. Spadají sem například digitální vybavení pro školy, mosty, železniční přejezdy, stejně jako řada reforem. Zmínit mohu zákon o dětských skupinách nebo stavební zákon,” líčí Pavlína Žáková. 

Do konceptu NGEU dále náleží Fond spravedlivé transformace na pomoc uhelným regionům (spolufinancován téměř rovným dílem také z VFR), stejný model platí pro  ReactEU vyčleněný na přímou reakci na pandemii či pro InvestEU (viz tabulka 2). Také tyto programy mají na svědomí, že Česká republika, třebaže bohatne, dostane pro nadcházející roky mnohem větší nabídku peněz.

“V roce 2019 dosáhlo Česko úrovně 95 procent průměru HDP celé EU, ocitlo se tak na úrovni Itálie, předehnalo Španělsko a přiblížilo se Francii se 103 procenty. Vloni šly obě tyto ekonomiky podstatně dolů, takže mám pocit, že to dohnání té magické stovky, pokud nepřijde další exogenní šok jako pandemie nebo nějaký distribuční problém na nabídkové straně ekonomiky, je reálné v budoucích čtyřech, pěti letech,” předpovídá Petr Zahradník, dlouholetý analytik pro evropské záležitosti České spořitelny a bývalý člen poradního Evropského hospodářského a sociálního výboru. 

Česko je v první polovině pelotonu 

V končícím VFR, který bude podle pravidla n+3 dobíhat ještě do konce roku 2023, se podle kritéria úspěšnosti čerpání drží Česká republika na 12. místě. “Ke konci října byla nasmlouvána 102 procenta celkového objemu přidělených prostředků. Hodnota nad 100 procent je ve finiši obvyklá, protože některé záměry se nakonec neuskuteční, jiné zase vysoutěží za menší cenu, což nakonec stlačí výši proplácených žádostí,” vysvětluje náměstkyně Grabmüllerová. 

Dojezd rozpočtu 2014–2020 by měl přinést tuzemskému hospodářství rovněž pokoření jedné důležité mety. “Čistá pozice Česka, tedy stav, kdy dostáváme z EU více, než do ní posíláme, překročí jeden bilion korun, což je pětina aktuálního HDP domácí ekonomiky. Takovýto výsledek významným způsobem odůvodní smysl politiky soudržnosti a důležitost celé EU,” zdůrazňuje Petr Zahradník. 

V České republice navíc platí, že se evropské kohezní platby podílejí na příjmech státního rozpočtu ze dvou třetin sumy, jež přichází do země z EU. To dělá z Česka stát, který je evropských fondech nejvíce závislý. V roce 2015, kdy končilo financování na léta 2007-2013, bylo přitom Česko s Bulharskem a Rumunskem na samém konci pořadí, pokud šlo o úspěšnost čerpání. “Tehdy se hledala poslední stébla, jak nabízené částky vůbec rozdělit,” vzpomíná Zahradník. 

Nabyté zkušenosti, jak pracovat s unijními zdroji, se promítly do připravenosti na rok 2021-2027. “Jsme, oproti dřívějšku, v hodně pokročilé fázi. Základní dokument, jímž je Dohoda o partnerství, už schválila vláda a zabývá se jím Evropská komise, teď jsme ve finále neformálního vyjednávání. Kabinet už posvětil i většinu operačních programů, výzvy pro zájemce začnou postupně vycházet pro novém roce,” shrnuje náměstkyně Grabmüllerová. 

Nové nástroje, jež byly zahrnuty do NGEU a tvoří přímo řízený program EU, bude pak stát distribuovat přes příslušná ministerstva. “Říkáme jim vlastníci komponent, rozhodovat budou ve 26 případech,” dodává analytička Pavlína Žáková. 

Tabulka 1

Víceletý finanční rámec na období 2021–2027 a NextGenerationEU, celkové příděly podle okruhů*

 

VFR

NextGenerationEU

1. Jednotný trh, inovace a digitální oblast

149,5 miliardy eur

11,5 miliardy eur

2. Soudržnost, odolnost a hodnoty

426,7 miliardy eur

776,5 miliardy eur

3. Přírodní zdroje a životní prostředí

401 miliard eur

18,9 miliardy eur

4. Migrace a správa hranic

25,7 miliardy eur

5. Bezpečnost a obrana

14,9 miliardy eur

6. Sousedství a svět

110,6 miliardy eur

7. Evropská veřejná správa

82,5 miliardy eur

CELKEM

1 210,9 miliardy eur

806,9 miliardy eur

 

 V běžných cenách roku 2018

Zdroj: Evropská komise

Tabulka 2

Rozdělení prostředků NextGenerationEU

Nástroj pro oživení a odolnost (prostředky pro Národní plány obnovy)

723,8 miliardy eur

z toho úvěry

385,8 miliardy eur

z toho granty

338 miliard eur

ReactEU

50,6 miliardy eur

Horizont Evropa

5,4 miliardy eur

InvestEU

6,1 miliardy eur

Rozvoj venkova

8,1 miliardy eur

Fond pro spravedlivou transformaci (FST)

10,9 miliardy eur

RescEU

2 miliardy eur

CELKEM

806,9 miliardy eur

 

 V běžných cenách roku 2018

Zdroj: Evropská komise 

Alokace národních programů (2014-2020:

Program

Alokace v mld. eur

Integrovaný regionální operační program

4,76

Doprava

4,56

Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

4,09

Životní prostředí

2,79

Výzkum, vývoj a vzdělávání

2,77

Program rozvoje venkova

2,31

Zaměstannost

2,15

Technická pomoc

0,21

Praha – pól růstu

0,2

Rybářství

0,03

Celkem

23,87

 

 Zdroj: DotaceEU.cz 

Alokace národních programů (2021-2027):

Program

Alokace v mld. EUR

Doprava

4,9

Integrovaný regionální operační program

4,8

Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost

3,1

Jan Amos Komenský

2,5

Životní prostředí

2,4

Spravedlivá transformace

1,6

Zaměstnanost+

1,5

Technická pomoc

0,24

Rybářství

0,03

Celkem

21,1

 

 Zdroj: DotaceEU.cz

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

25°C

Dnes je úterý 9. srpna 2022

Očekáváme v 17:00 24°C

Celá předpověď