Ekumenická bohoslužba v Husinci připomněla reformátora Jana Husa

foto V Husinci na Prachaticku se 6. července 2020 konala ekumenická bohoslužba připomínající 605 let od upálení zdejšího rodáka, církevního reformátora Jana Husa. Byla součástí několikadenního programu Husových slavností.

Praha - V Husinci na Prachaticku se dnes konala ekumenická bohoslužba připomínající 605 let od upálení zdejšího rodáka, církevního reformátora Jana Husa. Byla součástí několikadenního programu Husových slavností. Účastnili se jí zástupci Církve československé husitské i římskokatolické církve. Hlavní slovo vedl předseda Rady církve bratrské David Novák.

Fotogalerie

"Pokaždé zveme jiného hosta, jiného řečníka nebo kazatele. Husův odkaz je poměrně bohatý a pořád má co říct těm, kteří chtějí naslouchat," řekl ČTK kazatel místního sboru Církve bratrské Pavel Fér. Církev bratrská v Husinci působí od roku 1892, kdy koupila stodolu u Husova domu. Za jeden rok ji přebudovala na byt a modlitebnu.

Kvůli koronaviru letos Husinec zrušil dvoudenní Husfest, který měl slavnostem předcházet. "Zrušení Husfestu, který by se ale už teď vlastně konat mohl, jsme nahradili menším hudebním večerem v pátek," řekla starostka Husince Ludmila Pánková. Dnes večer oslavy zakončí koncert kapely Hradišťan s Jiřím Pavlicou.

K návštěvníkům promluvila v neděli také farářka Církve československé husitské Martina Viktorie Kopecká. Kromě výročí Husovy mučednické smrti připomněla i 400 let od bitvy na Bílé hoře. Dnes je na programu její dialog s katolickým teologem a sociologem Davidem Mackem. Označila ho místy za nekorektní. "K čemu jsou výročí, pokud ne k dotýkání? Dotýkání fyzickému. Co třeba pouť na Bílou horu, proti proudu času i vojsk? Ale také dotýkání vnitřnímu, tichému dumání nad tím, jak zapadají české dějiny do té mojí osobní a rodinné historie. K ptaní se, kdo je pro mě Mistr Jan Hus? K uvědomění, že vlastně i slovo je dotekem," řekla Kopecká.

Odkaz Jana Husa si dnes mohli lidé připomenout při bohoslužbě na Kozím Hrádku na Táborsku, kde Hus pobýval, když nesměl kázat v Praze. V pražské Betlémské kapli, v místě, kde Hus sám kázal, začne bohoslužba v 15:00.

Tradice Husových oslav v jeho rodišti se odvíjí od roku 1869. První oslavy se nesly ve znamení 500 let od Husova narození. Konaly se i za první republiky. Komunistický režim ale udělal ze vzpomínky Okresní mírové slavnosti. K původní myšlence, připomínání odkazu Jana Husa, se městečko vrátilo v roce 1990. Při příležitosti 600 let od Husova upálení byl jeho rodný dům za 26 milionů korun opraven.

Památník ve správě Církve československé husitské je otevřen od května do října. Loni v něm přibyla expozice pro děti přibližující Husův život pomocí obrázků. "Pořád si zaslouží pozornost. Expozice je ve výši očí dětí, je nízká, aby si děti mohly dobře prohlédnout obrázky a vyzkoušet si interaktivní věci," řekla Pánková.

Hus byl jedním z prvních představitelů církevní reformace. Vyčítal církvi odklon od prvotních myšlenek, přílišnou institucionalizaci, prodeje odpustků i kněze žijící v hříchu. Podle historiků je příkladem statečnosti i svobody svědomí, když svoji pravdu hájil i po označení za kacíře, po němž byl v Kostnici 6. července 1415 upálen. Husovi, který je také nejspíš autorem traktátu O českém pravopise, v němž odstranil spřežky a zavedl diakritická znaménka, bylo tehdy asi 44 let. Od roku 1990 je 6. červenec českým státním svátkem. Ve Vatikánu vnímání Jana Husa změnil až papež Jan Pavel II. V roce 1999 prohlásil, že lituje Husovy kruté smrti a uznal ho za reformátora církve.

Betlémská kaple si připomněla výročí Husa i dopady epidemie

Bohoslužba v pražské Betlémské kapli dnes připomněla 605. výročí smrti církevního reformátora Jana Husa a zaznělo upozornění, že pravda je dnes stejně důležitá jako v Husově době. Kněží ale připomněli také sto let od založení Církve československé husitské nebo dopady epidemie koronaviru. Hygienická opatření kvůli riziku nákazy ovlivnila i průběh mše, věřící v kapli museli mít po dobu jejího konání na obličeji roušky.

Předseda ekumenické rady církví Daniel Ženatý připomněl Husův odkaz citací z dopisu, který církevní reformátor napsal několik dní před svým upálením z věznice v Kostnici. Ženatý upozornil, že Husovy výzvy z dopisu ke vzájemné lásce, k překonání rozkolů a k životu v pravdě jsou dnes stejně důležité jako v 15. století. "Když budeme žít v pravdě, nestrhne nás záplava falešných informací," řekl.

Olomoucký biskup Církve československé husitské Tomáš Chytil v kázání připomněl Husův odkaz v souvislosti s pevností ve víře, která podle něj každého posílí. Uvedl také, že 21. století odhazuje staré zvyky a klade důraz na individualitu a na možnost volby v každé situaci, i když jde o volbu mezi životem a smrtí, jako například při eutanazii. Epidemie koronaviru ale podle něj vše změnila. "Ukázala se pravda. Bojíme se vlastní konečnosti, objevili jsme křehkost života," řekl Chytil. "Uvědomili jsme si, že nejsme absolutními pány planety," uvedl.

Patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta připomněl, že epidemie ovlivnila i letošní připomínkové akce ke sto letům činnosti církve. Některé se nemohly uskutečnit, protože to epidemiologická situace neumožňovala.

Věřící vzpomněli také na oběti epidemie i na lidi, kteří kvůli nákaze přišli o zaměstnání. Na pomoc chráněným dílnám provozovaným Církví československou husitskou, které se kvůli epidemii dostaly do finančních potíží, směřovala i sbírka uspořádaná při mši.

Hygienická opatření kvůli koronaviru ovlivnila i průběh mše. Do Betlémské kaple nemohl vstoupit nikdo bez roušky. Při přijímání si roušky nasadili i kněží a někteří věřící si nenechali vložit hostii do úst, ale přebrali ji do ruky a dali si ji tam sami. Omezení ale nijak nepoznamenala účast na bohoslužbě, podobně jako v předchozích letech na ni dorazily stovky lidí.

Výročí Husovy smrti si dnes nepřipomínala jen Praha. V Husinci na Prachaticku se dnes konala ekumenické bohoslužba, která byla součástí několikadenního programu Husových slavností. Odkaz Jana Husa si dnes mohli lidé připomenout také při bohoslužbě na Kozím Hrádku na Táborsku, kde Hus pobýval, když nesměl kázat v Praze.

Jan Hus byl katolický kněz. Církev ale kritizoval za odvrácení se od jejích prvotních ideálů, odmítal její institucionalizaci, poukazoval na kněží žijící v hříchu či na kupčení s odpustky. Církev ho označila za kacíře a na kostnickém koncilu 6. července roku 1415 byl Hus upálen. Jeho smrt vedla posléze v českých zemích k zásadní husitské revoluci, během které husité v letech 1420 až 1431 porazili několik křížových výprav a jejich víra v zemi pevně zakořenila. Husův odkaz zůstával živý i později, kdy po roce 1620 nastala vlna často násilné rekatolizace. V renesanci sloužil Hus jako štít protestantům, v období národního obrození byl vyzdvihován jako vlastenec, bojovník za svobodu a pravdu. Husovy názory stály pět staletí po jeho smrti u základů samostatného československého státu, k odkazu husitů se hlásily československé legie.

Ve Vatikánu vnímání Jana Husa změnil až papež Jan Pavel II. V roce 1999 prohlásil, že lituje Husovy kruté smrti a uznal ho za reformátora církve.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

21°C

Dnes je pátek 14. srpna 2020

Očekáváme v 1:00 19°C

Celá předpověď