Česko je jedinou zemí EU, která loni ve 3. čtvrtletí zvýšila státní dluh

foto Vlajky České republiky a Evropské unie vlají na stožárech před sídlem Evropské komise v Bruselu.

Brusel/Praha - Česká republika je jedinou zemí Evropské unie, které loni ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostl státní dluh. Dostal se na 45,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedl dnes unijní statistický úřad Eurostat. V celé EU se dluh snížil na 85,1 procenta HDP, v eurozóně klesl na 93 procent HDP.

Česko patří v EU nadále mezi nejméně zadlužené země. V absolutních číslech dluh přesáhl 2,98 bilionu korun. O rok dříve, tedy ve třetím čtvrtletí 2021, státní dluh přesahoval 2,43 bilionu korun, relativně pak činil 40,4 procenta HDP.

"Jak v případě devatenácti zemí eurozóny, tak v případě celé EU je za poklesem státního dluhu v poměru k hrubému domácímu produktu zvýšení HDP, které převážilo nad zvýšením státního dluhu v absolutních hodnotách," uvedl Eurostat.

Nejvyšší poměr státního dluhu k HDP ke konci loňského třetího čtvrtletí mělo Řecko, a to 178,2 procenta. Následovala Itálie (147,3 procenta), Portugalsko (120,1 procenta), Španělsko (115,6 procenta), Francie (113,4 procenta) a Belgie (106,3 procenta). Nejnižší zadlužení v poměru k HDP mělo Estonsko (15,8 procenta), Bulharsko (23,1 procenta) a Lucembursko (24,6 procenta).

Ve srovnání s druhým čtvrtletím loňského roku se dluh k HDP ve třetím čtvrtletí zvýšil ve čtyřech členských zemích, a to v Bulharsku (+1,9 procentního bodu), v České republice (+1,7 procentního bodu), ve Francii (+0,3 procentního bodu) a ve Švédsku (+0,2 procentního bodu). Ve zbývajících 23 zemích EU dluh klesl, relativně nejvíce v Řecku, na Kypru, v Portugalsku, Itálii a v Chorvatsku.

Údaje za eurozónu počítají s 19 zeměmi. Chorvatsko je členem eurozóny až od letošního ledna, data za loňské třetí čtvrtletí tedy neovlivnilo.

V novodobé historii České republiky, tedy od roku 1993, byl nejnižší státní dluh mezi lety 1996 až 1998, kdy činil devět procent HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus. Od roku 1999 až do roku 2013 se dluh vytrvale zvyšoval, z deseti procent se dostal až na 41 procent HDP. V té době byli v čele vlád zpočátku premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek, později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok.

Klesat začal státní dluh od roku 2014, kdy činil 38 procent HDP, a snižoval se až do roku 2019, kdy dosáhl 29 procent. HDP. V čele vlády byl zpočátku Bohuslav Sobotka z ČSSD a později Andrej Babiš z hnutí ANO. Za rok 2020 se dluh v souvislosti s náklady na koronavirovou krizi dostal na 36 procent, v dalším roce vzrostl na 40 procent HDP.

Státní dluh Slovenska se na konci třetího čtvrtletí loňského roku snížil na 61,68 miliardy eur (téměř 1,5 bilionu Kč). V poměru k HDP se dluh snížil na 58,6 procenta z 60,4 procenta HDP o rok dříve.

Země EU musejí dodržovat fiskální pravidla známá jako Pakt stability a růstu. Ta vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent HDP, deficit rozpočtu pak nesmí přesáhnout tři procenta HDP. Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 kvůli hospodářským dopadům covidové pandemie pozastavil a kvůli následné energetické krizi se k němu zatím nevrátil.

I před koronavirovou krizí ale část zemí EU fiskální pravidla nedodržovala. Evropská komise (EK) loni v listopadu navrhla, aby se návrat k fiskální disciplíně od roku 2024 odehrával podle nového scénáře.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2023 ČTK

Reklama

0°C

Dnes je neděle 5. února 2023

Očekáváme v 15:00 -1°C

Celá předpověď