Česko-francouzský tým vyvinul laboratorní myš k výzkumu střevních bakterií

foto Laboratorní myš - ilustrační foto.

Praha - Novou laboratorní myš vyvinul česko - francouzský tým. U těchto druhů živých myší vědci dokážou přesně kontrolovat složení střevních bakterií. Akademie věd ČR (AV) o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Odborníci se pomocí myší snaží zjistit, jak společenství bakterií vznikají a jaký mají dopad na fungování organismu i vznik některých onemocnění. Výsledky výzkumu publikoval časopis Nature Communications.

"Každý jedinec hostí ve svém střevě unikátní komplexní směs bakterií. Vědci ji dokážou pomocí sekvenování rozklíčovat a případné změny v zastoupení bakterií spojit se změnami ve fungování organismu nebo s rozvojem nemocí. Studie jsou ale často jen popisné a nedokážou odhalit samotný dopad bakterií na chod organismu," uvedla spoluautorka výzkumu Tereza Novotná z Mikrobiologického ústavu AV.

Jedním z přístupů, jak zkoumat vliv střevní mikroflóry je využití bezmikrobních modelů - zvířat, která nemají ve střevech žádné živé bakterie. Přesně definovaná směs vybraných bakterií se jim tak do trávicí trubice teprve nasadí a poté detailně kontroluje.

Tým nyní vyvinul druh myši zvaný "GnotoMice15" (GM15). Jde o laboratorní myš s miniaturní umělou střevní mikrobiotou z 15 bakteriálních kmenů izolovaných ze střeva běžné laboratorní myši. Tyto kmeny lze podle vědců kultivovat a sledovat - reprezentují sedm z 20 dominantních bakteriálních rodin myších střevních mikroorganismů. Mají plně rozluštěný genom i podrobně popsané funkce, které jsou v něm zakódovány. Odborníci díky tomu sledují přenos na potomstvo a hlavně detailně kontrolují a manipulují se složením bakterií.

"Použitá mikrobiota je odolná i vůči malým změnám ve výživě myší souvisejících s různými chovatelskými postupy. Navzdory své jednoduchosti navíc dokáže nahradit i funkce složitějších střevních bakterií tím, že účinně obnovuje celou řadu biologických procesů, které jsou u jedinců bez střevní mikrobioty narušeny," vysvětlil další spoluautor Martin Schwarzer.

Tým porovnal výsledky nového modelu s dřívějšími a jednoduššími modely. Podle AV se ukázalo, že u této myši je možný účinný přenos mezi různými pokusnými chovy. Model tak umožňuje předklinické studie zaměřené na zkoumání základních mechanismů a souvislostí mezi biologií střevních mikroorganismů a jejich působení na hostitele.

"V praxi by to mohlo znamenat, že laboratoř například v Anglii a laboratoř v České republice si objednají myší linii, která bude standardizovaná jak geneticky, co se myši týče, tak i z hlediska mikrobiomu. V konečném důsledku by to vedlo k lepší reprodukovatelnosti výsledků mezi laboratořemi a také k menšímu množství použitých zvířat," sdělil Schwarzer.

Příprava směsi, která napodobuje fungování komplexních střevních mikroorganismů, specialistům umožní sledovat změny v počtech bakterií přímo v laboratoři a mnohem jednodušeji. Přirovnávají ji ke stavebnici. "Máme k dispozici hromadu různých dílků - jednotlivé střevní bakterie - a z nich vybíráme a skládáme dohromady model - střevní mikrobiom. O každém dílku přitom víme, co je zač. Když je přidáme do modelu, vidíme, jak funguje s ostatními kostičkami, tedy jestli je důležitý pro nějakou výslednou funkci, nebo naopak není. Kostičky přitom můžeme obměňovat přidávat nebo ubírat a přitom sledovat, jak výsledný model na hostitele působí," popsal výhody metody Schwarzer.

Vědci z Mikrobiologického ústavu AV na projektu spolupracovali s francouzskými kolegy z francouzského Ústavu funkční genomiky a Technologického výzkumného ústavu BioAster v Lyonu.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

2°C

Dnes je neděle 16. ledna 2022

Očekáváme v 9:00 0°C

Celá předpověď