Česko čeká řízený odklon od uhlí. Pomoc nabízí EU

foto Uhelné regiony v Česku

Evropská komise upozorňuje na dlouhodobé zaostávání severočeských a severomoravských uhelných regionů, které kromě horšího životního prostředí sužuje vyšší nezaměstnanost, častější výskyt sociálních problémů a zvýšený odliv obyvatelstva. Komise doporučuje Česku jak útlum těžby fosilních paliv, tak předem promyšlené řešení ekonomických a sociálních dopadů tohoto procesu na místní obyvatele. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR zohledňuje tento problém ve Strategickém plánu na léta 2021+, EU chystá speciální podpůrný fond. Otázkou je, jak se do těchto scénářů pro-mítne všeobecný ekonomický propad v důsledku pandemie covid-19.

Fotogalerie

Evropská unie chce být do roku 2050 prvním uskupením zemí na světě, které bude klimaticky neutrální. K tomu bude potřebovat značné investice od veřejné administrativy na úrovni unie a jednotlivých členských států, stejně jako od soukromého sektoru. Jedním z nástrojů, jak tohoto cíle dosáhnout, je Investiční plán Zelené dohody pro Evropu – investiční plán pro udržitelnou Evropu, který mobilizuje veřejné investice a chce získat soukromé finanční prostředky. Na jejich část by měla dosáhnout i Česká republika, jmenovitě její uhelné regiony na severu Čech a Moravy, jež čeká útlum tradičního uhelného průmyslu a přechod na nové druhy energií. Do pozice předpokládaného čtvrtého největšího příjemce z nového Fondu pro spravedlivou transformaci (JTF) staví Česko velké množství skleníkových plynů, které vypouští průmysl s vysokou uhlíkovou intenzitou. Roli dále hraje zaměstnanost v tomto segmentu a v těžbě černého a hnědého uhlí, jakož i hrubý národní příjem na obyvatele.

„V odvětví energetiky nadále dominuje uhlí, které zůstává důležitým motorem hospodářské činnosti ve třech českých regionech. Celkově se očekává, že přechod od uhlí bude mít významné socioekonomické důsledky, a zdá se, že dosud není velká chuť investovat do technologií s nulovými nebo nízkými emisemi skleníkových plynů. Výroba energie z obnovitelných zdrojů je pod průměrem EU,” konstatuje Evropská komise (EK) v hospodářských doporučeních pro Česko. Ta letošní zaslala unijní exekutiva v zavedeném režimu Evropského semestru na konci května všem státům unie.

V nabídce jsou miliardy, o mechanismu se jedná

V Česku budou finance ze zamýšleného transformačního fondu určeny pro Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj, které se řadí mezi nejchudší oblasti republiky. Tyto regiony vyhovují podmínce, že finanční zdroje z fondu jsou vyhrazeny pro územní celky a jejich průmysl, značně závislé na fosilních palivech či na průmyslových procesech s vysokou produkcí skleníkových plynů. Předpokládá se, že pro tyto kraje a jejich podniky bude cesta ke klimatické neutralitě náročnější než pro ostatní.

„Fond pro spravedlivou transformaci (JTF) navrhla komise přidat do evropského rozpočtu na léta 2021 až 2027 v lednu ve výši 7,5 miliardy eur. V reakci na koronavirovou krizi chce nyní fond posílit o 2,5 miliardy eur – a o dalších 30 miliard eur na léta 2021 až 2024 z nástroje Next Generation EU. Celkově by tak částka pro JTF činila 40 miliard eur,” vypočítává eko-nomická expertka Zastoupení EK v ČR Pavlína Žáková.

„Důvodem pro navýšení je snaha pomoci členským státům s velmi nákladnou transformací uhelných regionů, kterou by si v době napnutých státních rozpočtů nemohly dovolit,” doplňuje Žáková.

Od těchto regionů očekává EU odklon od uhlí včetně uzavírání dolů a elektráren, přechod na zelenější zdroje energie, rozvoj moderních odvětví průmyslu a služeb. Možnost čerpat z fondu by mohly dostat také části neuhelných regionů, třeba ty s ocelářským a chemickým průmyslem.

„Podle aktuálního návrhu komise by Česku měly připadnout 3,4 miliardy eur, tedy zhruba 90 miliard korun. Republika by měla tuto částku navýšit z alokace na strukturální fondy, takže dohromady s národním spolufinancováním by pro podporu uhelných regionů měly být k dispozici až stovky miliard korun. Mechanismus, jakým se regiony k těmto prostředkům dostanou, je v jednání,” líčí Pavlína Žáková.

V konečném úhrnu by tuzemsko mohlo dostat z fondu nejvíce po Polsku, Německu a Rumunsku.

Původní plány mění covid-19

Nový transformační fond se stane součástí kohezní politiky EU, bude tedy existovat vedle dosavadních kohezních fondů. Se dvěma z nich bude finančně propojený. V praxi to znamená, že každé euro, jež dostane daný stát z 10miliardového transformačního fondu v období 2021-2027, budou doprovázet 1,5 až tři eura z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropského sociálního fondu (ESF). Státy musí navíc projekty podpořené zdroji z JTF spolufinancovat z národních veřejných a soukromých zdrojů.

Tyto záměry ovšem komplikuje koronavirová pandemie, která bude mít vážné ekonomické dopady na unijní rozpočet. Osud nového sedmiletého finančního rámce je tudíž stále nejistý. Zaručené není ani to, zda se členským státům povede vytvořit dostatečné zdroje pro investice do zelené ekonomiky.

Platí podmínka, že bude možné financovat pouze aktivity vyjmenované v legislativě zřizující JTF. „Seznam podporovaných činností je předmětem debaty mezi členskými zeměmi. Je možné, že se na něm objeví další typy projektů. Dejme tomu v oblasti lokální udržitelné dopravy, vzdělání nebo sociální inkluze,” připouští Pavlína Žáková.

Na vině není jenom uhlí

Evropská komise poukazuje na skutečnost, že české uhelné regiony vykazují nižší životní úroveň, vyšší nezaměstnanost, nižší průměrnou délku života, horší kvalitu ovzduší, předčasné odchody ze vzdělávání, nižší výskyt vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, vyšší počet zadlužeností a exekucí, stejně jako vysokou míru odlivu obyvatel. Prohlubující se regionální nerovnost mezi těmito příhraničními oblastmi a ostatními částmi republiky bere Brusel za znepokojující. Komise proto doporučuje urychlit hospodářskou modernizaci zmíněných krajů a revitalizaci tamní krajiny. Současně vyzývá, aby dotyčné kraje využily nabízené prostředky zejména na rozvoj technologií a infrastruktur pro cenově dostupnou energii, snižování emisí skleníkových plynů, zakládání nových firem, zvyšování kvalifikace pracovníků a jejich rekvalifikaci. Oslovení čeští odborníci s těmito plány souhlasí. Upozorňují nicméně na hlubší příčiny potíží v těchto územních celcích, a tím i na jistou obtížnost uvádění unijních doporučení do praxe.

„Uvedené výhrady nejsou samy o sobě příčinou zaostávání těchto regionů. V mnoha případech jde spíše o následky jejich zaostávání, plynoucí ze struktury průmyslu a probíhajícího procesu hospodářské restrukturalizace. Ten dosud nebyl dokončen, proto se potýkáme s dopady na zaměstnanost a skladbu obyvatelstva. Tato situace se postupně mění, ale jde o komplikovaný a především dlouhodobý proces,” připomíná David Koppitz, náměstek ministryně pro místní rozvoj zodpovědný za Sekci regionálního rozvoje.

Za poněkud nešťastné považuje dělení regionů na horší a lepší. „Ty tzv. lepší mají obecně lepší ekonomické výsledky, porovnáváme-li makroekonomické ukazatele. Nebyly a nejsou natolik negativně zatížené historicky podmíněnou strukturou průmyslového zaměření. Většina regionů nebyla tak jednostranně zaměřena na těžký průmysl a těžbu nerostných surovin jako tyto tři kraje,” zdůrazňuje David Koppitz.

Podobně smýšlí Jiří Blažek, vedoucí Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Univerzity Karlovy. „Uhelné regiony jsou případem strukturálně postižených regionů, ale nejde jen o uhlí. Problém je mnohem hlubší. Moderní přístupy znají tři typy nedokonalých inovačních systémů: fragmentovaný, uzamčený a organizačně tenký. Regiony, o nichž mluví komise, trpí všemi třemi syndromy najednou. Zároveň jsme svědky obrovských proměn, které dokázaly lidi motivovat, aby neodcházeli. O tom, že náprava pořád nestačí, není sporu,” říká docent Blažek.

Několik strategií, společný cíl

Představu komise, že pro zaostávající české kraje je nutné najít komplexní řešení, hodnotí domácí experti jako přiměřenou. „Tyto věci je třeba vidět jako celek. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) má v gesci Strategii hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Tato strategie RE:START je zaměřena na úplnou transformaci těchto regionů a zahrnuje celý soubor aktivit od podpory podnikání, investic, výzkumu a vzdělávání přes podporu sociální oblasti a životního prostředí až po kvalitu veřejné správy a infrastruktury jako průřezových témat. K tomu se připojuje téma transformace energetiky,” podtrhuje náměstek Koppitz.

Proces přechodu na nové druhy energií vnímá MMR jako vítanou příležitost podpořit rozvoj těchto oblastí, přispět k minimalizaci negativních dopadů spojených s útlumem tradičních odvětví a pomoci tvorbě a využívání nových příležitostí. „Výstupy RE:STARTu se promítnou do plánů spravedlivé územní transformace připravované v souvislosti s Fondem pro spravedlivou transformaci,” podotýká Koppitz.

Celkovou podporu regionálního rozvoje v Česku zastřešuje Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+, obsahující řadu implementačních opatření. Jejím smyslem je odstraňovat bariéry rozvoje jednotlivých typů území. „Tento dokument se z velké části věnuje regionům vykazujícím nepříznivé socioekonomické charakteristiky, vedle strukturálně postižených regionů jde o hospodářsky a sociálně ohrožená území,” vysvětluje náměstek Koppitz. RE:START je chápána jako podmnožina Strategie 2021+.

Na samotný odchod od uhlí dohlíží uhelná komise, která je poradním orgánem vlády. Podle ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka vypracuje tato skupina harmonogram útlumu do konce letošního roku. Hlavním kritériem pro konec provozu uhelných elektráren mají být jejich emise skleníkových plynů na jednotku vyrobené energie.

Důležité je odhodlání přímo na místě

Doporučení komise pro české uhelné regiony považuje za rozumné i docent Blažek z Univerzity Karlovy. Poukazuje však na to, že nepůjde o investice na zelené louce, protože celá řad změn je už v chodu.

„Na Ostravsku pracuje spousta osvícených lidí. Jejich práce je o to složitější, že tento kraj je heterogenní. Rozdíly vykazuje Jablunkovsko, specifika má Třinecko. Jsou tam tradiční struktury navázané na Rusko a Čínu, podobně jako progresivní prvky s vazbami na Západ. Důležité je, že se začali domlouvat, protože je to celé o hledání konsensu,” konstatuje Blažek.

Důležitý je podle něj pocit, že si tyto územní celky musí do značné míry pomoci samy. „Uvědomují si národní kontext, vidí důsledky zpackané privatizace. Vědí, že Evropa má peníze, obrovskou roli nadnárodních korporací a závislost na jejich investicích. Enviromentální trhy jsou pro svět obrovskou šancí, ale my je bereme jako ohrožení,” srovnává docent Blažek.

Snahu komise navýšit Fond pro spravedlivou transformaci (JTF) náměstek Koppitz oceňuje. „Navýšení prostředků je pro nás současně velkou výzvou, protože klade vysoké nároky na připravenost a proveditelnost předem definovaných investic. Jinými slovy, Česko nemůže využít prostředky z JTF na cokoliv v krajích RE:START. Celý fond má každopádně potenciál výrazným způsobem podpořit transformační proces, a to nejen v oblasti energetiky,” uzavírá Koppitz s dovětkem, že MMR už iniciovalo vznik přípravného týmu zástupců resortů a regionů, který diskutuje varianty řešení a využití nového unijního fondu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je úterý 4. srpna 2020

Očekáváme v 17:00 18°C

Celá předpověď