Česká lékařka v USA vidí řadu problémů v tažení proti koronaviru

foto Prezident Donald Trump v Bílém domě na tiskové konferenci ke koronavirové epidemii v USA, 5. dubna 2020.

San Diego (USA)/Praha - Těžkopádná reakce úřadů, roztříštěnost kapacit pro testování, celková struktura země nebo absence vůdcovství ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Tyto faktory přispěly podle české lékařky Aleny Bartákové k tomu, že se Spojené státy stávají zemí nejhůře zasaženou nemocí covid-19. V rozhovoru s ČTK vyjádřila lékařka výhrady také vůči přístupu mnohých Američanů; vláda i běžní obyvatelé v Česku podle ní krizi zvládají o poznání lépe.

Bartáková žije v kalifornském San Diegu a pracuje pro laboratoř, která vyvíjí nástroj vhodný pro výzkum koronaviru SARS-CoV-2. Není tedy "v první linii" jeho zkoumání, šíření nákazy ale poměrně podrobně sledovala od samého počátku. O vývoji v USA při víkendovém telefonátu hovořila velmi kriticky. Vinu za současnou situaci připisovala hlavně prezidentu Trumpovi a jeho administrativě, jejíž počínání hodnotila jako "fiasko".

"Jediné, co udělal, bylo, že zastavil lety do Číny a z Číny a myslel si, že to je konec," řekla Bartáková. Trump prý tváří v tvář bezprecedentní výzvě zvolil xenofobii a politizaci problému. "Republikáni říkali, že je to všechno výmysl demokratů a do toho Trump, který nemá žádný vůdcovský styl," komentovala Češka, podle níž byla zároveň hlava státu zdrojem dezinformací.

Preventivní opatření proti koronaviru byla v USA přijímána především na úrovni jednotlivých států a omezení pohybu jako první vyhlásila právě Kalifornie. Politické spory se promítly i do této roviny, neboť se zavedením plošné karantény nejdéle váhají státy s guvernéry z Republikánské strany.

Kalifornie podle oficiálních údajů proti nákaze bojuje vcelku úspěšně, podle Bartákové ale za relativně mírným vývojem stojí i faktory jako nižší průměrný věk obyvatel či méně rozvinutá hromadná doprava. Česká výzkumnice zároveň kritizovala přístup Američanů, kteří prý mají tendenci vzpírat se restrikcím, zatímco český národ "je v tomhle úžasný".

"Lidi to neberou tak vážně, jak si myslím, že by to měli brát," hodnotila atmosféru ve svém okolí. Donutit místní ke změně chování a také změně uvažování prý bylo "opravdu obtížné", přičemž musely být zavřeny parky a pláže, aby tam lidé nechodili. "A hlavně teď je taková perioda, kdy si všichni myslí, že to za pár týdnů skončí a bude to všechno jako dřív. (...) Bojím se, že to lidi přestane bavit," uvedla.

Boj proti koronaviru v USA značně zbrzdily problémy se spuštěním masového testování potenciálních nakažených, které nedávno podrobně popsali reportéři z The New York Times nebo magazínu The Atlantic. Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) trvalo na vývoji vlastního testu, který se ovšem ukázal jako nespolehlivý, a zatímco se agentura snažila věci přijít na kloub, ve státních laboratořích se ve stopování koronaviru nemohlo pokračovat. Soukromým pracovištím zase stály v cestě regulatorní překážky.

"Bylo to hrozně těžkopádné," řekla k počátkům testování Bartáková. Jako příklad uvedla případ lékařské fakulty v San Diegu, která prý přišla s vlastním, funkčním testem pro domácí použití, u každého pacienta ovšem musela čekat na potvrzení výsledku od CDC, "a to hrozně vázlo".

Americká síť laboratoří, které mohou testy provádět, je navíc podle české odbornice roztříštěná, což činí koordinaci těchto operací velmi složitou. Ačkoli se situace značně zlepšila, stále jsou na přítomnost koronaviru testováni pouze "lidé, kteří přijdou do nemocnice a je jim špatně".

Bartáková při hodnocení vývoje v USA zmiňovala také rezervy amerického zdravotnictví, které je soukromé a velmi drahé. "Tady zdravotnictví funguje opravdu jako byznys na výdělek. (...) Mají tady mnohem míň doktorů na hlavu než v Evropě, mnohem míň lůžek než v Evropě," uvedla matka dvou dětí, která před přesunem za Atlantik praktikovala medicínu v Belgii. "Katastrofou" podle ní bude dopad současné krize na miliony Američanů, kteří kvůli zdravotnické krizi přichází o práci. "Amerika je tady z toho hlediska rozvojová země. Nemá žádnou síť sociálního zabezpečení," řekla.

Bartáková pochopitelně sleduje také události ve své vlasti a český vývoj srovnává nejen s USA, ale i s Portugalskem, odkud pochází její manžel. Podle ní je právě případ jihoevropské země důkazem toho, že vláda i obyvatelstvo v ČR odvádí v posledních týdnech "dobrou práci". Portugalsko, které má přibližně 10,3 milionu obyvatel, ohlásilo první potvrzený případ infekce virem SARS-CoV-2 na začátku března jeden den po Česku. Nyní hlásí skoro 12.000 nakažených a přes 300 mrtvých.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je úterý 26. května 2020

Očekáváme v 13:00 15°C

Celá předpověď