Česká historička vydává v nakladatelství Oxfordu knihu o Terezíně

foto Památník Terezín. V roce 1991 zde vzniklo Muzeum ghetta, které dokumentuje osudy Židů. Na snímku z 3. května 2017 je vchod na první dvůr s nápisem Práce osvobozuje.

Praha - Prestižní nakladatelství Oxford University Press vydá v lednu knihu české historičky Anny Hájkové o fungování vězeňské společnosti v terezínském ghettu v době druhé světové války. Publikaci The Last Ghetto (Poslední ghetto) s podtitulem Každodenní historie Terezína napsala Hájková s využitím dokumentů z 99 archivů na třech kontinentech. Historička, která působí na britské University of Warwick, to sdělila ČTK.

Název publikace odkazuje k tomu, že Terezín byl osvobozen v noci z 8. na 9. května 1945 jako poslední židovské ghetto v Evropě. Věnuje se kulturní, sociální, genderové a organizační historii ghetta a podle autorky nabízí také pohled do myslí lidí určených k transportu do nacistických vyhlazovacích táborů. "Přestože i do Terezína prosakovaly zprávy o Osvětimi, vězni se prostřednictvím psychologických triků dokázali utvrdit v tom, že transport neznamená automaticky smrt. Jedna dívka odjížděla v natáčkách, protože byla přesvědčena, že se tam setká se svým přítelem, který odjel o něco dříve," uvedla Hájková.

Kniha The Last Ghetto

Terezínským ghettem prošlo podle dostupných údajů na 155.000 Židů z českých zemí a dalších států Evropy, z nichž na 118.000 zahynulo. Uspořádání ghetta tak bylo podle Hájkové ukázkou fungování lidské společnosti v extrémních podmínkách. "Například staří lidé dostávali daleko méně jídla. Devět z deseti z nich zemřelo ještě před deportací na východ," řekla autorka.

Obyvatelé si během tří a půl roku existence tábora vytvořili vlastní kulturu a zvyky, sbližovali se a zakládali rodiny. Podle Hájkové ale mezi vězni v Terezíně nikdy nevznikla společná židovská identita. "Přestože nacisté všechny deportovali kvůli jejich židovskému původu, pro vězně v Terezíně bylo podstatné místo, odkud lidé přijížděli," podotkla.

Z českých historiků publikovali v Oxford University Press před čtyřmi lety Miroslav Vaněk a Pavel Mücke z Centra orální historie Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. V knize Velvet Revolutions. An Oral History of Czech Society (Sametové revoluce. Orální historie české společnosti) se na základě 300 rozhovorů s občany snažili popsat proměny hodnot v české společnosti v éře takzvaného reálného socialismu po roce 1968 a pod vlivem demokratické a ekonomické transformace po roce 1989.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

12°C

Dnes je čtvrtek 25. února 2021

Očekáváme v 1:00 3°C

Celá předpověď