Češi v Anglii: Pravidla nejsou jasná, lidé se je snaží dodržovat

foto Ilustrační foto - Lidé na ulici v Londýně 16. března 2020.

Londýn/Praha - (Alan Lexa) - Boj proti šíření nového koronaviru postupně přetváří také život v Británii, kde se obyvatelé kromě přívalu znepokojivých zpráv musí vyrovnávat i s tím, že postup vlády se doposud výrazně lišil od opatření v jiných evropských zemích. Podle Čechů žijících v Anglii se nyní také zde přechází na režim s minimálním sociálním kontaktem, i když jej zatím úřady pouze doporučovaly. Krajané v rozhovorech s ČTK hovořili o větším nadhledu Britů ve srovnání s jinými národy, zmiňovali ale také vykupování toaletního papíru či nervozitu kolem pokračující školní výuky.

"Všichni se snaží pochopit, co mají dělat," shrnula v telefonátu situaci z posledního týdne Jarmila Karasová, která už více než 50 let žije v Londýně. Pravidla podle ní nejsou příliš domyšlená, ona sama nicméně v souladu s výzvami vlády k lidem starším 70 let od minulého týdne vychází z domu co nejméně.

Británie eviduje výrazně méně potvrzených případů nákazy koronavirem než země jako Itálie, Španělsko, Francie nebo Německo a zatím nenařídila konec větších akcí či zavírání restaurací a obchodů. Výuku na školách vláda přerušuje až od příštího týdne, jinak lidem doporučuje, aby se vyhýbali hospodám nebo davům, pracovali z domova a při jakýchkoli příznacích nemoci COVID-19 zůstávali 14 dní v domácí karanténě.

"Přijde mi, že místní vláda zaspala. Neříkám, že měli všechny poslat do karantény nebo izolace, ale je tu akorát panika v podobě vyprodaného toaletního papíru a dalších věcí," řekla na začátku týdne Zuzana Junková, která žije v jihoanglickém Portsmouthu.

Tomáš Krupka má ovšem dojem, že panika je v Británii slabší než v jiných zemích. "Shrnul bych to tak, že lidi dál žijí, akorát se míň stýkají. Takže třeba kina, divadla, bary a restaurace to asi schytají. (...) Osobně si myslím, že přichází hodně těžká doba a dopady si začneme teprve uvědomovat," popsal ČTK mladý programátor, který se nedávno přestěhoval do Londýna za svojí manželkou.

Ta situaci vnímá podobně. Stejně jako všichni její kolegové ze zajišťovací společnosti Guy Carpenter i Xenia Molodkina nyní pracuje z domova, od známé se ale například doslechla, že její manžel přišel o práci v restauraci, "protože byli propuštěni úplně všichni".

V Londýně je podle ní v posledních dnech znát, že lidé omezují pohyb a sociální život, ona sama v tomto směru pociťuje jistý zmatek kvůli srovnání s českým stavem. "Nechápu, jestli to teda v ČR přehání, nebo jestli je to tady moc laxní. Takže se snažím žít někde mezi," uvedla mladá žena původem z Ruska, která nedávno získala české občanství.

Také Dagmar Kraftová sleduje vývoj v Česku, "abychom byli připraveni na to, až se to tu posune stejným směrem". Těsně předtím, než vláda oznámila uzavření anglických škol, vylíčila "extrémně napjatou" atmosféru zejména mezi rodiči školou povinných dětí, ale také u vedení škol a učitelů.

"Debaty na rodičovských fórech jsou nekonečné, plné 'chytrých' komentářů, fake news a rozhodnutí děti do škol dál posílat či naopak neposílat," uvedla matka dvou dcer a manažerka školení v technologické společnosti IBM, která má nyní dodatečné starosti i kvůli transformaci pracovního režimu. Své děti do školy stále posílala, přičemž přijala "jisté riziko". Řada lidí je podle ní rozhořčená, protože za původní vládní strategií viděli snahu zmírnit dopad na ekonomiku na úkor lidských životů.

Jarmila Karasová vnímá současnou situaci jako projev anglického "kavalírského přístupu ke všemu". Tato mentalita ovšem podle ní není za daných okolností ideální, neboť se objevují problémy s dostupností nezbytného zboží, zatímco zdravotnictví je přetížené dlouhodobě.

Za nejtěžší stránku věci ovšem považuje 72letá rodačka z Ostravy tu psychologickou. Delší izolace se prý nebojí, protože "mám pořád co dělat", přirozeně ji ale znepokojují zprávy o tom, s jakými těžkými situacemi se potýkají lékaři v Itálii kvůli náporu pacientů. "Člověk slyší ze všech stran, že my už jsme vlastně odepsaní do určité míry, protože je nám přes 70," uvedla žena, která v Londýně mimo jiné založila spolek Nadace Emy Destinnové.

Při popisu svého současného rozpoložení líčila i vzpomínky na dětství v komunistickém Československu a tehdejší strašení imperialismem či třetí světovou válkou. Jako dítě prý v takových situacích vypínala rádio nebo si zacpávala uši. "Já jsem se toho hrozně bála a teď mi to připomíná v podstatě skoro totéž, protože to už nechci poslouchat. (...) Mám z toho skoro stejný pocit, jako když jsem byla dítě, člověk je bezmocný a neví," řekla.

Boj proti viru v ČR a Británii odlišují tradice i předvolební boj

Vládní opatření proti šíření koronaviru, ke kterým přistoupily český kabinet a britská vláda, se liší mimo jiné kvůli odlišné kulturní tradici i faktu, že v obou zemích je jiná délka doby do voleb. Podle dvou Britů žijících dlouhodobě v Praze, které ČTK oslovila, měly obě země obdobné výchozí pozice pro rozhodování, jak s šířením viru bojovat. "Británie trochu více riskuje," řekl ČTK Marc Mulhern, který v Praze pracuje jako bussines analytik.

"Myslím, že rozdíl je kromě odlišností mezi českou a britskou kulturou daný i tím, že v Česku budou volby daleko dříve než v Británii. Je daleko lehčí nic nedělat, když máte volby až za pět let," míní Mulhern. V ČR by měly být parlamentní volby za rok.

"Jakkoli česká opatření mohou vypadat jako těžko dodržovatelná, mám dojem, že se ukáže, že mohou zachránit lidské životy, v ČR zatím žádná oběť koronaviru není. Situace v Británii se mění každou hodinou a zřejmě si brzy vyžádá podobný režim," řekl ČTK Steven Yeats, který žije v ČR pět let a nyní pracuje v bydlišti v centru formou home office.

V Česku už přes týden platí stále se zpřísňující opatření, které vláda zavádí s odkazem na snahu o zabránění rychlému šíření viru. Celá země je v karanténě, zavřená je většina provozů služeb a lidé musejí nosit téměř kdekoli mimo svůj domov zakryté obličeje. V Británii, kde je už sto obětí koronaviru, zatím nebyl omezen pohyb osob. Po velké kritice premiér Boris Johnson ve středu oznámil, že se od příštího týdne do odvolání zavřou všechny školy v zemi.

Přestože sám v minulosti podnikal v oboru stravování, to, že britská vláda nepřistoupila k rozhodnutí uzavřít bary a restaurace, vnímá Yeats jako protichůdné proti opatřením zaváděným skoro na celém světě. "Ekonomická pandemie, která následuje po uzavírání všeho možného v zemi, je jistě pádný argument, i když je to podle mě krátkozraké. Zdraví lidí musí být na prvním místě," míní otec desetiletého syna.

Mulhern ale připomíná, že britské restaurace nemají dle svých licencí, na jejichž základě podnikají, vždy možnost přeorientovat se na formu take-away nebo rozvoz jídla domů. "Premiér zatím neuvedl, že by se tyto licence mohly měnit - restaurace by tak musely mít opravdu zcela zavřeno, zatímco v Česku mnohé mohou dál v provozu, byť omezeném, pokračovat," zmínil. Některé podniky v Británii se přesto s vědomím ušlého zisku rozhodly kvůli ochraně zdraví své provozy omezit či uzavřít.

Podle Mulherna Británie dlouho velmi málo komunikovala s občany, nesdělovala, co dělá, co se mění. "A i když je pro mě velmi těžké obdivovat někoho tak odporného, jako je pan (Andrej) Babiš, musím říci, že jeho vláda komunikuje velmi dobře," uvedl. "Jen čas ukáže, která opatření jsou dobrá, ale mám dojem, že britská opatření se přibližují těm českým," řekl s odkazem na středeční oznámení o chystaném uzavření škol.

 "Zbytek mojí rodiny v Anglii si myslí, že země je příliš laxní a preferují česká opatření. Ale to se jim lehce řekne, když česká opatření nezažívají na vlastní kůži," myslí si Mulhern. "Sám bych byl pro něco mezi oběma variantami. Ale když se vrátím zase k rozdílným kulturám - výjimky typu pobyt v přírodě nebo parcích by ani nebyly v Británii srozumitelné. To by prostě muselo být vnímáno tak, že nikdo nesmí nikam v žádném případě," vysvětlil. Souhlasím s britským názorem, že lidé v karanténě mohou být časem z tohoto stavu otráveni, vyčerpáni.... česká vláda tomu zřejmě bude čelit, dodal.

Oba jeho rodiče patří mezi ty, které Británie označuje za klíčové zaměstnance, jimiž jsou učitelé či zdravotníci, takže rozdíly v opatřeních obou zemí jsou každodenní téma hovorů rodiny. "Myslím, že mí rodiče a babička vnímají, že česká podoba opatření je to, kam Británie také směřuje, takže se snaží tato opatření už předem u sebe aplikovat," uvedl.

V Británii zaznívá, že straší lidé by měli zůstat preventivně doma po další čtyři měsíce. Většina z těch, kterých by se to týkalo, to ale považuje za nemožné. "Podle mých informací dnes téměř nikdo v Británii nenosí roušku kromě zdravotníků. Všichni si pečlivě a pravidelně myjí ruce, ale moji rodiče ani babička stále ještě neplánují nosit roušku. Radši budou více času zavřeni doma," říká Mulhern.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

20°C

Dnes je neděle 7. června 2020

Očekáváme v 15:00 21°C

Celá předpověď