Cenové stropy energií v ČR a Německu jsou střetem koncepcí, míní analytici

foto Elektroměr. Ilustrační foto.

Praha - Česko i Německo přistoupilo od příštího roku k zastropování cen energií, jejich koncepce jsou však odlišné. Zatímco český systém cenových stropů omezí náklady na energie hlavně domácnostem, v Německu by měl z opatření těžit více průmysl. Česko navíc na rozdíl od Německa a dalších okolních zemí zastropování nelimituje spotřebou. Vyplývá to z komentářů analytiků, které oslovila ČTK.

Německá vláda schválila maximální ceny elektřiny a plynu v minulém týdnu. Za elektřinu budou domácnosti spolu s menšími a středními podniky platit 40 centů (9,70 Kč) za kilowatthodinu (kWh), a to až do výše 80 procent jejich předchozího ročního průměru spotřeby. Pro průmyslové zákazníky je stanovena cena 13 centů (3,20 Kč) za kilowatthodinu do 70 procent loňské spotřeby. U plynu budou mít domácnosti a malé a střední podniky 80 procent předchozí průměrné roční spotřeby za 12 centů (2,90 Kč). Průmysloví zákazníci budou mít nárok na 70 procent předchozí spotřeby sedm centů (1,70 Kč).

Česká vláda v říjnu stanovila pro domácnosti, malé a střední podniky a veřejný sektor cenové stropy na energie na šest korun za kWh elektřiny a tři koruny za jednu megawatthodinu (MWh) plynu. Využívání cenového stropu přitom v Česku není nijak limitováno spotřebou.

"Německo vždy spatřovalo prioritu v podpoře domácího průmyslu a tuto orientaci znovu potvrdilo," řekl analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor. Poukázal přitom na zastropování cen elektřiny, kde Německo stanovilo cenový strop pro velké podniky na 130 eur za MWh, tj. mnohem níže než u domácností s 400 eur za MWh.

V Česku jsou cenové stropy pro domácnosti a malé a střední firmy naopak vyrovnané a pro velké firmy se nyní připravuje. "Tedy vyšší pomoc ve srovnání s německými domácnostmi, nižší ve srovnání s německým průmyslem," uvedl Gavor. Navíc připomněl, že pro české domácnosti je výhodou, že zastropování cen není nijak omezeno spotřebou, na rozdíl od Německa, ale také například od Rakouska, Polska či Maďarska.

Jako střet koncepcí označil nastavení cenových stropů na energie v ČR a Německu analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. Která z nich bude výhodnější se podle něj ukáže až časem. Napovědět může až příští zima. "Německo jde cestou nižších stropů pro velké průmyslové podniky, ovšem pouze pro 70 až 80 procent spotřeby roku 2021. Pro menší podniky a domácnosti budou v Německu stropy o dost výše než v ČR," uvedl. Německo tak podle Dohnala více dusí investiční aktivitu v energetice a více motivuje k úsporám domácnosti.

"V porovnání mezd a vládních pomocí v České republice a Německu, pomáhá tuzemská vláda vzhledem k aktuálnímu stavu veřejných financí dostatečně," řekl analytik XTB Tomáš Cverna. Připomněl, že Německo kvůli kritice od EU snížilo plánovaný objem pomoci z 200 miliard eur (4,86 bilionu Kč) na 99 miliard eur (2,4 bilionu Kč). Zároveň upozornil, že Němci budou při překročení limitu 80 procent spotřeby z loňska platit plné ceny energií.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2023 ČTK

Reklama

0°C

Dnes je pátek 27. ledna 2023

Očekáváme v 9:00 -1°C

Celá předpověď