Ceny ropy se kvůli cenové válce propadly nejvíce od roku 1991

foto Vývoj za posledních dvanáct měsíců

Tokio/Singapur - Ceny ropy dnes na světových trzích prudce klesaly a uzavřely s největší ztrátou od války v Perském zálivu v roce 1991. Ceny se ocitly ve volném pádu, když Saúdská Arábie de facto vyhlásila cenovou válku Rusku a firmám, které těží ropu z břidlic v USA. Rijád tím reaguje na krach jednání členů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejich spojenců ve Vídni.

Cena severomořské roby Brent klesla o 24,1 procenta na 34,36 dolaru za barel, když během dne se propadla až o 31 procent na 31,02 dolaru za barel, což byla nejnižší hodnota od února 2016. Americká lehká ropa WTI zlevnila o 24,6 procenta na 31,13 dolaru za barel. Během dne se snížila až o 33 procent na 27,34 dolaru za barel, také nejníže od února 2016.

"To je neuvěřitelné, trh byl hned na začátku naprosto zahlcen prodejními pokyny," upozornil šéf společnosti Lipow Oil Associates Andy Lipow. Jeho firma poskytuje konzultační služby v Houstonu, v oblasti s vysokou koncentrací těžby a zpracování ropy.

Minulý týden ve Vídni jednala skupina OPEC+. Tedy členové OPEC a jejich spojenci, kteří stojí mimo uskupení, ale s nimiž se kartel snaží koordinovat postup. Zejména Saúdská Arábie navrhovala, aby se skupina dohodla na společném snížení těžby o 1,5 milionu barelů denně, Rusko to však odmítlo. Saúdská Arábie podle zdrojů agentury Reuters proto v sobotu rozhodla, že sníží prodejní cenu pro všechny odběratele, a to nejvíce v historii.

Páteční schůzka skupiny OPEC+ ve Vídni měla za cíl dohodnout další koordinované snížení těžby v reakci na klesající poptávku. Ta byla slabší už vlivem hospodářského útlumu ve světě na konci loňského roku a nyní ji dál snižují problémy kolem šířícího se koronaviru. Na trh se po rozhodnutí Saúdské Arábie zvýšit těžbu a zahájit cenovou válku dostane další surovina, o kterou patrně nebude zájem.

Vyhlídky na další cenovou válku značně znervózňují obchodníky, kteří si ještě pamatují krach cen z roku 2014. Výrazný nárůst těžby z břidlic v USA tehdy donutil OPEC, aby zvýšil těžbu a přes pokles ceny vytlačil novou konkurenci z trhu. Ukázalo se ale, že těžaři z USA jsou mnohem odolnější a že se nižším cenám umějí přizpůsobit. Během tehdejší války cena ropy spadla také pod 30 dolarů. Právě v té době začal OPEC více spolupracovat s Ruskem, jehož ekonomika je na příjmech z prodeje ropy závislá podobně, jako například ekonomika saúdská.

"Je to poprvé, co si vzpomínám, že je zde výrazná nadprodukce a zároveň poptávkový šok," řekl agentuře Bloomberg šéf výzkumu trhu komodit ze společnosti Citigroup Ed Morse. Taková kombinace je skutečně neobvyklá a ještě více komplikuje možnosti, jak se z toho dostat," dodal. Poptávkový šok vznikl v reakci na šíření koronaviru, kvůli němuž zejména Čína a pak i další země omezily ekonomickou aktivitu, a tím i poptávku po ropě.

Ceny ropy zažily výrazný propad vždy, kdy Saúdská Arábie sáhla k cenové válce ve snaze vytlačit z trhu konkurenci. Od konce roku 1985 do března 1986 cena americké ropy WTI klesla o 66 procent, když Saúdové pumpovali ropu na maximum, aby zastavili růst těžby v USA. Na konci 90. let, kdy se Saúdové podobně utkali s Venezuelou, tedy dalším významným producentem ropy, cena Brentu klesla dokonce pod deset dolarů. V roce 2008, ještě před globální krizí, cena vystoupila až ke 150 dolarům, ale ještě na konci téhož roku spadla ke 40 dolarům.

V celém světě se nyní spotřebovává zhruba 100 milionů barelů ropy denně, na OPEC připadá méně než třetina. Saúdská Arábie chce nyní těžbu zvýšit vysoko nad deset milionů barelů denně. Srovnatelný objem suroviny těží i Rusko a Spojené státy.

Analytici: Kolaps cen ropy sníží cenu pohonných hmot v Česku

Aktuální kolaps cen ropy sníží cenu pohonných hmot v Česku, a to velice pravděpodobně pod 30 korun za litr. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Cena ropy dnes na světových trzích klesla zhruba o 30 procent, severomořský Brent se prodává asi za 32 dolarů za barel. Jde o největší propad od války v Perském zálivu v roce 1991.

Ceny ropy se ocitly ve volném pádu, když Saúdská Arábie oznámila, že odběratelům sníží cenu a naopak výrazně zvýší těžbu. Jde o reakci na krach jednání členů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejich spojenců ve Vídni.

"Tři se perou, čtvrtý se směje. V příštích týdnech totiž pravděpodobně citelně klesne nejen cena ropy, ale také pohonných hmot u českých čerpacích stanic. Rozhodně nelze vyloučit, že jak benzin, tak nafta budou už v dubnu stát opět méně než 30 korun na litr, což se stalo naposledy v létě 2017," uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Míní, že pokud by cena ropy trvaleji klesla k úrovni kolem 30 dolarů za barel, nelze vyloučit postupné zlevňování pohonných hmot v ČR až k úrovním kolem 25 korun za litr, či dokonce pod tuto úroveň.

Z údajů firmy CCS, která ceny paliv sleduje, vyplývá, že benzin Natural 95 se aktuálně v Česku prodává průměrně za 31,31 koruny za litr, nafta pak za 30,89 koruny za litr. Průměrné ceny pohonných hmot v Česku klesají od poloviny ledna. Natural 95 je nyní nejlevnější od loňského dubna a cena nafty je nejnižší od loňského února.

Analytik ČSOB Dominik Rusinko dnes ČTK řekl, že v prvním pololetí letošního roku hrozí na ropném trhu nevídaný přebytek v řádu několika milionů barelů denně. "To je řádově více, než v letech 2014 až 2016, kdy ceny zkolabovala pod hranici 30 dolarů za barel," uvedl. "Ropný trh vstupuje do extrémně turbulentního období, kdy přestávají platit zavedené pořádky," podotkl.

Výrazné pokles cen v řádu korun podle něj bude u českých čerpacích stanic především v druhé polovině března a v dubnu. Pohyby ceny ropy se obecně projevují v cenách pohonných hmot v Česku se zpožděním jednoho až dvou týdnů. "Jak průměrná cena benzinu, tak nafty by měla v reakci na současný kolaps cen ropy na světových trzích klesnout výrazně pod hranici 30 korun na litr," dodal Rusinko.

Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák uvedl, že nyní je těžké říci, jakým směrem se bude cena ropy v nejbližších dnech a týdnech vyvíjet. "S čím je naopak nutné počítat je výrazná rozkolísanost na trhu s ropou a pro nadcházející měsíce pravděpodobně o hodně nižší ceny, než jsme viděli na začátku letošního roku či v roce loňském. Jedná se o příznivou zprávu pro motoristy, kdy během března můžeme na čerpacích stanicích v ČR očekávat výrazný pokles cen pohonných hmot hluboko pod hladinu 30 korun za litr," dodal.

Podle hlavního ekonoma společnosti Natland Petra Bartoně zlevní díky levnější ropě výroba například v průmyslových podnicích. Pro Evropskou unii bude proto naopak těžší prosadit cíle evropské zelené dohody (European Green Deal), tedy plánu nové Evropské komise, jak do roku 2050 udělat z Evropy "první klimaticky neutrální kontinent".

"Když nyní ropa zlevnila, bude dražší než předtím pro státy uplatit soukromé subjekty, aby přešly na alternativní energetické zdroje. Pokud už minulý týden nebylo jasné, kde na změnu vzít, nyní je uhlíková neutralita v EU do roku 2050 ještě méně pravděpodobná," dodal Bartoň.

IEA: Poptávka po ropě letos po více než deseti letech klesne

Světová poptávka po ropě letos poprvé za více než deset let klesne, předpověděla dnes Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Pokles přičítá zejména snížení globální ekonomické aktivity kvůli šíření nového koronaviru. Už na příští rok nicméně očekává výrazné oživení poptávky. Snížení výhledu předcházel prudký propad suroviny o více než 30 procent, který do tohoto výhledu není zahrnutý.

IEA očekává, že letošní poptávka bude činit 99,9 milionu barelů denně. Svůj původní roční výhled snížila o jeden milion barelů denně, což značí mírný meziroční pokles poptávky o 90.000 barelů denně. Bylo by to poprvé od roku 2009, co poptávka po surovině klesne.

V krajním scénáři - kdy by se vládám nepodařilo zastavit šíření koronaviru, jímž se dosud nakazilo přes 100.000 lidí - klesne poptávka podle IEA až o 730.000 barelů denně.

Šíření nákazy vedlo ke snížení průmyslové aktivity zejména v Číně, dalších asijských ekonomikách a v Itálii, která je po Číně a Jižní Koreji nejvíce zasaženou zemí. Koronavirus mimo jiné způsobil pokles poptávky po pozemní i letecké dopravě.

"Krize vyvolaná koronavirem ovlivňuje celou škálu energetických trhů, včetně těch s uhlím, plynem a obnovitelnými zdroji energie. Dopad na ropné trhy je obzvláště tvrdý, protože (nákaza) brání v pohybu lidem i zboží," uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol.

Na příští rok nicméně IEA očekává výrazné oživení poptávky po surovině a předpokládá, že se zvýší o 2,1 milionu barelů denně. Do roku 2025 agentura prognózuje roční nárůst poptávky jen o 800.000 barelů denně. Vysvětluje to změnou energetické politiky vlád, které se zasazují o zvýšení účinnosti spalovacích motorů, a tím o snížení emisí skleníkových plynů.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

16°C

Dnes je úterý 26. května 2020

Očekáváme v 17:00 16°C

Celá předpověď