Bulíř doufá, že v reprezentaci naváže na formu z KHL

foto Útočník Michal Bulíř na tréninku české hokejové reprezentace 12. prosince 2018 v Praze před turnajem Channel One Cup v Tampere a Moskvě.

Praha - Na druhou reprezentační šanci se těší hokejový útočník Michal Bulíř, který v polovině října zamířil z Liberce na první zahraniční angažmá v kariéře do Magnitogorsku do KHL. Sedmadvacetiletý kanonýr má zatím na kontě jen dva starty v národním týmu z turnaje Karjala z listopadu 2016. Doufá, že na Channel One Cupu potvrdí formu, kterou načal 13 góly v 11 zápasech v extralize a prosazoval se i v KHL.

"V Magnitogorsku jsem spokojený. Nic mi tam nechybí a je tam o všechno výborně postaráno. Vládne tam týmová i herní pohoda a věřím, že si ji přivezu i sem," řekl Bulíř novinářům. Pochvaloval si, že dostal pod českým trenérem Josefam Jandačem a jeho asistentem Jiřím Kalousem prostor na ledě.

"Trenéři mi pomohli. Povedlo se mi udělat nějaké body a pomoct trošku i týmu. Snad už jsem se tam nějak rozkoukal, abych zapadl úplně. Mám už nějakých devatenáct zápasů a jde to tam jak na běžícím páse, tak snad s tou formou budu pokračovat," uvedl Bulíř, který si připsal v KHL devět bodů za pět branek a čtyři asistence.

V extralize se i po odchodu drží vysoko mezi kanonýry. "Zrovna včera jsem shodou okolností na to koukal s Radanem Lencem na pokoji, že Zbyňa Irgl má 14 gólů, tedy o jeden víc než já. Je to trošku zvláštní, že nikdo zatím více neodskočil. Jsem tedy furt druhý," usmíval se Bulíř.

Hned při příchodu do Metallurgu se uvedl gólem při výhře v Jaroslavli 3:2. "První zápas byl těžký. Přestup byl narychlo a letěl jsem z Liberce rovnou do Jaroslavle. Bylo v tom zápase docela vysoké tempo. Bylo to složitější. Od druhého zápasu už jsem se do toho dostal a zvykl si na jejich hokej. Je tam asi víc bruslení, ale myslím si, že u nás jsou chytřejší hokejisti a je to tady víc do kombinace," podotkl Bulíř.

Působení pod Jandačem a Kalousem mu ulehčilo řadu věcí. "V začátkách mi pomáhali dá se říct ve všem, ať už to byla komunikace na ledě, systémové věci a pomohli mi všechno zařídit i mimo led. Přijela mi tam manželka s dcerou. Pomohli mi vybavit nějaké věci kolem," řekl Bulíř.

Některé záležitosti mu pomohl vyřídit i útočník Tomáš Filippi, který hrál v Metallurgu v minulých třech sezonách a nyní už působí v Liberci. "Pomohl mi vykomunikovat auto a barák. Má tam kontakty. Co se týče města a restaurací, to jsem řešil už s trenéry, kteří tam byli od června. Pomohli mi opravdu hodně," podotkl.

S Jandačem a Kalousem mluví česky, ale jinak vedou trenéři komunikaci s týmem v ruštině. "Jsem tam nějaké dvě měsíce a docela jsem s ruštinou pokročil. Hokejová slova se hodně opakují, zvyknete si na to rychle. Sedím vedle Rusa a Švéda, takže používám ruštinu a angličtinu. Azbuku jsem se naučil celou. Celkově je tam parta v pohodě, každý se baví s každým," uvedl.

V Magnitogorsku hned poznal, že tam řada krajanů v čele s Janem Markem, Tomášem Rolinkem, Jaroslavem Kudrnou nebo Janem Kovářem udělala českému hokeji dobré jméno. "Už když jsem tam přišel, tak mi říkali, že Češi tam zanechali dobrou stopu. Mají je tam rádi, ať už jsou tam teď trenéři nebo tam bylo hodně Čechů předtím, tak tam nějaké jméno pro nás udělali," prohlásil Bulíř.

Byl rád, že jeho angažmá nakonec vyšlo. "Byl to můj cíl dostat se ven, ale myslel jsem, že by to mohlo přijít třeba po sezoně, kdyby se dařilo. Pak to bylo narychlo, byla nějaká první nabídka a jednání, které nevyšlo, protože měli moc cizinců. Padlo to a trošku mě to mrzelo. Za dva týdny se ozvali znova, odešel Wolski a uvolnilo se tam pro mě místo. Bez váhání jsem tu nabídku přijal," popsal Bulíř.

Obdivuje manželku, jak zvládla přesun s dcerou. "Malé je jeden a půl roku. Není to jednoduché, i ty přelety pro to dítě nejsou jednoduché. Malá i špatně spala v novém prostředí. Je hlavně těžké, když jedeme na týden na trip a ony tam musí být samy. Manželka si nemá ani s kým pokecat a je s malou jen doma. Ještě poznává trošku město. Naštěstí má taky mezinárodní řidičák, takže se může někam jet podívat autem," dodal Bulíř.

Magnitogorsk, jehož dominantou jsou ocelárny, ale velký komfort nenabízí. "Přes řeku vidíte jen čoud, když vyjdete z haly, což je takové zvláštní. Oproti Liberci je to tedy fakt rozdíl, to se nedá srovnávat. Ale jsem tam od hokeje. Navíc jinak ve městě jsou obchoďáky i restaurace, víc asi ani nepotřebujeme. Při nákupech s manželkou seženeme vše, včetně věcí pro naši malou," dodal Bulíř.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

23°C

Dnes je pondělí 27. května 2019

Očekáváme v 15:00 24°C

Celá předpověď