Budoucí eurokomisař Schmit chce zavést evropskou minimální mzdu

foto Kandidát na eurokomisaře pro zaměstnanost Nicolas Schmit.

Brusel - Zavedení evropské minimální mzdy, větší podpora zaměstnanosti mladých či pomoc sociálně znevýhodněným lidem patří mezi klíčové body programu, s nímž chce vstoupit do úřadu budoucí eurokomisař pro zaměstnanost Nicolas Schmit. Lucemburský kandidát do unijní exekutivy dnes své priority představil při slyšení před europoslanci, kteří prověřují jeho připravenost na funkci. Před členy výborů Evropského parlamentu předstoupila také Finka Jutta Urpilainenová, která má mít v nové komisi na starosti mezinárodní partnerství. Poslanci k jejich vystoupení neměli zásadní připomínky, kritická slova zněla spíše výjimečně. Navržený eurokomisař pro zemedělství Janusz Wojciechowski europoslance zklamal, o něco lepší dojem zanechala Švédka Ylva Johanssonová, která má mít na starosti vnitřní záležitosti.

Schmit oznámil, že hodlá brzy přijít s návrhem na evropský rámec pro minimální mzdu, který by ve všech unijních zemích zaručil lidem za práci smysluplný příjem, zohledňující ovšem odlišné životní náklady v každém státu bloku.

"Musíme se postarat o to, aby se práce vyplatila a zajišťovala slušné životní podmínky," prohlásil Schmit o plánu, který už předem vyvolával kritiku některých konzervativních politiků. Na připomínky členů EP reagoval slovy, že zavedení minimální mzdy nijak nenaruší dosavadní principy kolektivního vyjednávání, které efektivně fungují v některých členských státech.

Schmit, který byl letos zvolen do europarlamentu a je členem frakce socialistů, hodlá rovněž převést do praxe evropský pilíř sociálních práv. Soubor zatím nezávazných doporučení, který členské státy přijaly předloni, má zajistit rovné pracovní příležitostí a spravedlivé podmínky pro všechny a sociální ochranu a začleňování pro znevýhodněné lidi.

Lucemburský politik na dotaz poslanců z výboru pro zaměstnanost a sociální věci odpověděl, že kroky nutné k zavedení pilíře hodlá financovat z evropského sociálního fondu.

Mezi europoslanci se ozvalo několik kritických připomínek ke znevýhodňování žen či příslušníků menšin na trhu práce nebo k tomu, jak se některé státy snaží chránit své pracovníky před konkurencí z jiných členských zemí. Okolo tohoto problému se točila například snaha některých západoevropských zemí přimět firmy z méně ekonomicky vyspělých států platit řidičům kamionů mzdy na úrovni země, kterou právě projíždějí. Schmit prohlásil, že takzvaný "sociální dumping" by neměl být povolen žádné zemi. Zároveň přislíbil, že bude bojovat proti jakékoli diskriminaci.

Urpilainenová, jejíž portfolio bude v komisi novinkou zavedenou nastupující šéfkou Ursulou von der Leyenovou, chce z EU v mezinárodních vztazích učinit "strážce mnohostrannosti a řádu založeného na pravidlech". Europoslancům řekla, že se chce zaměřit mimo jiné na rozvíjení vztahů s africkými zeměmi. "Udržitelnou migrační politiku můžeme mít podle mě jen tehdy, když dokážeme řešit příčiny (migrace)," prohlásila levicová finská politička. V závěrečném proslovu pak označila za prioritu boj s chudobou v méně rozvinutých zemích, pro které by ráda získala více soukromých investic.

Během tříhodinové zkoušky připravenosti, odhodlání a bezúhonnosti odpovídali navržení eurokomisaři na více než dvě desítky dotazů europoslanců z výborů příslušných jejich portfoliím. Úspěšně zvládnuté slyšení je podmínkou, aby se stali součástí komise, kterou by jako celek mělo plénum europarlamentu potvrdit v říjnu.

Navržený eurokomisař Wojciechowski europoslance zklamal

Jako velmi neuspokojivé zhodnotili dnes členové zemědělského výboru Evropského parlamentu (EP) slyšení navrženého polského eurokomisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského. Někdejší místopředseda tohoto výboru hovořil obecně o nutnosti dlouhodobé strategie pro evropské zemědělství či podpoře ekologických farmářů, podle europoslanců však nenabídl žádné konkrétní kroky. O něco lepší dojem zanechala Švédka Ylva Johanssonová, která má mít v nové Evropské komisi (EK) na starosti vnitřní záležitosti. Poslancům řekla, že hodlá reformovat azylovou politiku a obnovit plně funkční schengenský prostor.

Wojciechowski mluvil o nutnosti podpořit zemědělce, z nichž řada krachuje. "Jen během této debaty více než stovka evropských zemědělců přijde o své farmy, o svou práci, což bude mít pro mnohé tragické následky," konstatoval během tříhodinového slyšení. Efektivnější podporu pro ohrožené podniky by rád zapracoval do nové společné zemědělské politiky, která by podle něj měla začít platit od roku 2022.

Politika bude součástí víceletého rozpočtu unie na období 2021 až 2027, který počítá se snížením objemu financí určených na zemědělské dotace. Podstatné kroky, kterými by při klesajících platbách mohl Brusel zemědělcům pomoci, však polský konzervativní politik přes výzvy europoslanců nenabídl.

Někdejší místopředseda zemědělského výboru předstoupil před jeho členy jako kandidát, jehož pozice je mezi europoslanci vnímána jako nejslabší ze všech dosavadních účastníků takzvaného grilování. Někteří členové EP mají pochybnosti, zda nominant polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) bude vždy nestranný s ohledem na řízení, které EK vůči jeho zemi vede kvůli porušování zásad právního státu. Wojciechowského také vyšetřuje úřad pro boj s podvody OLAF, a to kvůli údajnému zneužívání europoslaneckých náhrad.

Kritiku vyvolaly i jeho nekonkrétní odpovědi na několik témat. Wojciechowski například slíbil, že EK bude více podporovat ekologicky odpovědné zemědělství. Vyjma podpory pro farmy používající vlastní krmiva však nenabídl žádná zásadní opatření. Potvrdil jen záměr vytyčený už v návrhu reformy společné zemědělské politiky připraveném současnou komisí, že třetina zemědělských dotací bude v příštím období určena pro takzvané zelené farmy.

Po skončení slyšení dalo několik členů výboru najevo zklamání. "Očekával bych mnohem konkrétnější odpovědi. Kandidát moc znalostí neukázal," řekl novinářům polský europoslanec Jaroslaw Kalinowski. Lidovecký šéf výboru Norbert Lins na twitteru napsal, že odpovědi "nebyly jasné" a že "nechce diskutovat, ale vidět jasný návrh pro naše zemědělce". Někteří jeho kolegové hovořili o tom, že by rádi pozvali Wojciechowského na dodatečné slyšení za dva týdny. O jeho osudu by do středy měli rozhodnout zástupci jednotlivých politických skupin ve výboru.

Pozitivnější ohlas vyvolala Johanssonová, která ale také zanechala v několika poslancích pochybnosti. Tato švédská levicová kandidátka zdůraznila nutnost reformy unijní azylové politiky, s níž se nejednotné evropské země neúspěšně potýkají celé pětileté funkční období současné komise. Za jeden ze svých hlavních úkolů označila návrat k "plně funkčnímu schengenskému prostoru", tedy ukončení hraničních kontrol, které část zemí uplatňuje od vrcholu migrační krize. Zatímco socialistický šéf výboru Juan Fernando López Aguilar dal po slyšení najevo spokojenost, zástupci nejsilnější lidovecké frakce měli výhrady vůči tomu, že Švédka nepředstavila jasné plány týkající se ochrany vnější hranice EU či boje s terorismem.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

18°C

Dnes je čtvrtek 17. října 2019

Očekáváme v 13:00 18°C

Celá předpověď