Budař jako Stavrogin je opravdu ďábel

foto Jan Budař ve hře Stavrogin je ďábel!

BRNO - Sólem pro Jana Budaře je třetí díl tetralogie Sto roků kobry s názvem Stavrogin je ďábel! Ten nedávno uvedlo brněnské Divadlo Husa na provázku. A nutno dodat, že Husa se Stavroginem zbavila definitivně nálepky umělecké stagnace a navázala na předchozí divácké úspěchy prvních svou dílů - Raskolnikov - jeho zločin a trest a Kníže Myškin je idiot. Režiséru Vladimíru Morávkovi, který filmovým divákům ještě nedávno tvrdil, že je v Brně nuda, se jeho comeback do města nad Svratkou povedl.

Zatímco v královéhradeckém divadle před časem Morávek hledal nové pohledy na Čechova, v Brně se pustil do jeho krajana F. M. Dostojevského. Nyní sáhl po románu Běsi. Na úpravě pod pseudonymem René von Ludowitz spolupracoval s Petrem Oslzlým. Hlavní hrdina hry Stavrogin je podle režiséra Morávka okouzlující, vzrušující a nádherný zloduch. Přeměna Budaře-ňoumy Standy Pichlíka ve ztělesné zlo je dokonalá. Ovšem Stavroginovu osobnost lze v Budařově podání pochopit. Uvidíte člověka, který ztratil veškeré životní imperativy, protože ho opustila víra v Boha.

Dlouhý Dostojevského román se tvůrcům podařilo vměstnat do tří hodin inscenace. Opět využili strohou béžovou scénu Jana Štěpánka z prvních dvou dílů projektu. A to je dobře, protože tak dali vyniknout hereckým výkonům. Zejména Budařovi v blonďaté paruce, který jako nihilistický Stavrogin jen s občasným lehkým úšklebkem znovu a znovu zkouší, co si v životě může dovolit, když ho žádný Bůh nemůže potrestat. Zajímavostí je, že Budař nahradil původně zvažovanou někdejší hvězdu divadla Miroslava Donutila.

Brněnská dramatizace je raritní - vrací totiž do románu i Stavroginovu zpověď, tedy část románu, která měla původně završit jeho druhý díl. V korektuře byla vyškrtnuta, protože svým obsahem byla pro úzkoprsého nakladatele nepřijatelná. A právě jeho zpověď o zavinění smrti nevinné dívky je nejsilnějším vrcholem celé hry, při které se vykreslí povahy obyvatel městečka - někteří zděšeně utíkají, jiní naopak fascinovaně vybízejí k dalším pikantnostem.

Ve hře nechybí archetypy rozličných povah - od zvrácenosti, přes vzpouru až po naprostou závislost. V dalších rolích se objevil takřka celý soubor. Vyniká zejména Ivana Hloužková ve zcela jiné poloze, než je u ní zvykem - jako psychicky i tělesně postižená, přesto velmi čistá dívka Marja, kterou si jen tak z nudy vzal Stavrogin za ženu. Velmi uvěřitelný je i výkon Evy Vrbkové jako skutečným běsem hluboké a sebetrýznivé lásky k Stavroginovi poznamenané Lízy, ochotné se vzdát z lásky všeho.

Oživením děje jsou i výkony "Sedmapůláků" Luboše P. Veselého jako místního blázna-flegmatika Lebjadkina a hlavně Jiřího Vyorálka jako zakladatele tajného spolku Verchovenského. Jeho Verchovenský je diametrálně odlišným záporákem než démonický Stavrogin - úlisný, zbabělý a fanatický. Inscenátoři se úspěšně vyhýbají moderním efektům - pouze závěrečný rozvrat města je znázorněn projekcí plamenů.

Běsi by se s trochou nadsázky a odstupu daly považovat za feministickou hru - většina mužů je zlých či zbabělých, ženy pak jejich nevinnými oběťmi. Zasloužilejší divadelní diváci mají možnost srovnání s dramatizací Běsů Zdeňkem Kaločem v brněnském Mahenově divadle, pražští diváci pak zase s relativně novou inscenaci režisérky Hany Burešové v pražském Divadle v Dlouhé.

Kobrovskou sérii uzavře hra Karamazovci reloaded v dramatizaci Jana Antonína Pitínského. Divadlo Husa na provázku vzniklo v roce 1967. Morávek bude od příští sezony jeho uměleckým šéfem. Dosavadní umělecký šéf divadla Luboš Balák zůstane jako dramaturg a autor. V lednu dosavadní tři části tetralogie Sto roků kobry můžete zhlédnout i v pražském Divadle Archa. V roce 2006 se pak v Hradci Králové objeví celý cyklus, potom i na festivalu ve francouzském Avignonu. V Hradci Morávek chystá divadelní verzi Formanova snímku Hoří, má panenko.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

13°C

Dnes je sobota 16. února 2019

Očekáváme v 23:00 3°C

Celá předpověď