Evropská komise zvažuje, že v roce 2023 zruší platnost pravidel pro dluhy členských států. Důvodem je válka na Ukrajině, která se stává dalším faktorem, jenž má vliv na debatu, zda EU potřebuje reformu dosavadních pravidel, nebo se má vrátit k jejich dodržování z časů před pandemií.

Rusko-ukrajinský konflikt míchá kartami na mnoha frontách, nejenom na té doslovné. Staré jistoty, víry a přesvědčení o bezpečnostní politice vzaly během pár dnů za své. Nicméně nejen s ní, nýbrž také s evropskou finanční politikou může válka na východě pořádně otřást, konstatuje německý deník Handelsblatt.

Poté, co se v Německu hledá “stínový” rozpočet pro spolkovou armádu a diskutuje o rozvolnění tzv. dluhové brzdy, vypadá obdobně situace na evropské úrovni.

Evropská komise totiž nevylučuje, že dluhová pravidla, vysazená mimo platnost kvůli dopadům nákazy covid-19, by mohla zůstat mimo účinnost – kvůli ruské invazi na Ukrajinu – také v roce 2023. Návrat k původnímu režimu byl přitom ohlášen na začátek stejného letopočtu.

Mimo to by mohla současná krize vztahů mezi EU a Ruskem ovlivnit celou rozpravu o tom, zda má mít EU vůbec nějaké dluhové páky či nikoli. "Nic už není tak, jak bylo před válkou,” prohlásil jeden z vysoce postavených unijních diplomatů,

Návrat k normálu se nekoná

Prvním krokem komise bude připravit země v Evropě na to, že se návrat přípustných limitů pro dluhy (60 procent pro státní a pět procent pro vládní zadlužení z ročního hospodářského výkonu dané ekonomiky) o něco posune. "Všeobecná nejistota nás tlačí k tomu, abychom tento postup důkladně zvážili,” připouští hospodářský eurokomisař Paolo Gentiloni.

Pakt stability a růstu, jak se dotyčný nástroj oficiálně jmenuje, má stopku od vypuknutí pandemie na jaře 2020. Důvodem je, aby měly státy a vlády více manévrovacího prostoru v boji proti ekonomickým a sociální důsledkům koronaviru, přičemž se tzv. povolené nové zadlužení zvedlo na roční tři procenta HDP.

Ve středu představené finančně-politické linie Evropské komise nabádají, aby rozpočtové a dluhové plány pro rok 2023 odrážely “individuální stav zemí EU”. Přesné návrhy, jak tomu má být v praxi, chce unijní exekutiva zveřejnit v řádu několika týdnů. Mnozí pozorovatelé mají jasno už teď: příští rok bude opět bez dluhových mantinelů. Jinak řečeno, dluhoví hříšníci se ani napřesrok nemusejí obávat postihů za porušení rozpočtové disciplíny.

“Ruská invaze bude mít pravděpodobně negativní efekt na hospodářský růst v EU,” míní Gentiloni. Účinky se čekají na finančních trzích, v cenách energií a plynulosti dodavatelských řetězců.

To vše vyžene vzhůru inflaci v eurozóně. Do současnosti vzrostlo zdražování v tomto prostoru na 5,8 procenta, což je historický vrchol. Předpoklad komise, že se ukazatel vrátí k normálu, poslaly však “k ledu” skoky v cenách energií bezprostředně po vypuknutí rusko-ukrajinské kolize.

Vzestup je nezadržitelný, ale…

Uprostřed týdne vystřelila platba za magawatthodinu zemního plynu s termínem dodání v dubnu na nizozemském referenčním parketu TTF během dvou hodin ze 128 na téměř 194 dolarů. Opět rekord. O něco dříve zamířily prudce vzhůru ceny ropy.

Všechny tyto zátěžové faktory srážejí dolů nálady ve firmách. “To vede k přiškrcení investic a propadu spotřeby,” varuje Gentiloni.

Scénář “stagflace”, neboli souběhu vysokých cen a nízkých hodnot hospodářského růstu, přesto nepovažuje komisař za příliš pravděpodobný. "Dobrou zprávou je, že vzestup v Evropě je v zásadě nenarušitelný.” To ale podle Gentiloniho neznamená, že by se přes míru zadlužené ekonomiky neměly vrátit do méně riskantních kolejí.

Novým prvkem jsou úvahy o tom, jestli a nakolik mají nová pravidla pro dluhy zohlednit novou bezpečnostně politickou situaci. Jinými slovy, co s výdaji na obranu.

Vysoká hra o seznam výjimek

Už delší dobu platí, že někdejší pravidla pro braní si půjček jsou pasé. Průměrné zadlužení zemí s eurem, v poměru k jejich ročnímu hrubému domácímu produktu, se blíží hodnotě 100 procent. A mnozí “výtečníci” jsou hodně za touto metou. Návrat pod hranici kdysi platných 60 procent pro státní výdaje by musela provázet tak brutální úsporná opatření, že jejich spuštění odmítají dokonce ekonomové, kteří se považují za liberální.

Na stole jsou rozličné podněty pro reformu. Jeden volá po tom, aby do bariér pro půjčky nespadaly investice především do zelených technologií. To samé by mohlo platit pro výdaje na digitalizaci.

Třetí v řadě jsou aktuálně prostředky, vynaložené na obranu. Zejména Německo, jinak rozpočtově zásadové, razí cestu, aby byly šance pro mimořádné výdaje na armádu ukotveny v ústavě. Mohlo by jít o příklad pro ostatní vlády? "Rozhodnutí kancléře Olafa Scholze, aby se obranné výdaje navýšily v případě potřeby, je historickým počinem a obratem v Evropě,” tvrdí Gentiloni.

Ke společnému postoji ohledně řízení dluhů má ovšem EU stále daleko. Komise si stojí za tím, aby měly přednost (a tedy i výjimku) investice do bezemisní ekonomiky. “Jsme ale ochotni přemýšlet o tom, abychom zohlednili prostředky určené na vytvoření evropské autonomie. Do jisté míry se za ně dají chápat výdaje na obranu,” dodává eurokomisař.

Ostatně ani tento druh prostředků by nemusela, stejně jako při plnění zelené úmluvy, zcela svazovat dluhová pravidla. "Toto je okamžik, kdy musí Evropa pracovat na společné obranné a energetické politice. Nesmíme být nadále závislí na ruském plynu.”

Pokud by si snad jeho názory někdo špatně vykládal, připojuje Paolo Gentiloni jasný vzkaz: “Nepůjde v žádném případě o jakýsi vánoční stromek, pod nímž si budou jednotlivé státy přát pro svá počínání výjimky.”

Státní zadlužení v EU (předpověď pro rok 2022, v %0 HDP)

Řecko	196,9
Itálie	151,4
Portugalsko	123,9
Španělsko	118,2
Francie	113,7
Belgie	113,1
Kypr	97,6
Rakousko	79,4
Chorvatsko	79,2
Maďarsko	77,2
Slovinsko	76,4
Finsko	71,2
Německo	69,2
Malta	62,4
Slovensko	60,0
Nizozemsko	56,8
Irsko	52,3
Rumunsko	51,8
Polsko	51,0
Lotyšsko	50,7
Česko	44,3
Litva	44,1
Dánsko	38,8
Švédsko	34,2
Bulharsko	26,7
Lucembursko	25,6
Estonsko	20,4

 

Zdroj: Evropská komise

EU peníze