Brno je metropolí mikroskopů i díky spolupráci vědců s firmami

foto Konfokální mikroskop v laboratoři Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně na snímku ze 7. prosince 2015.

Brno - Pokud v nějakém oboru platí, že Brno patří k jeho světovým střediskům, je to vývoj a výroba elektronových mikroskopů. Brněnští experti se podíleli třeba na inovacích, díky kterým je možno pozorovat živé organismy v přirozeném světle či provést trojrozměrnou rekonstrukci objemu preparátu. Každoročně přibývají nové patenty i ocenění.

Prestiž Brna v elektronové mikroskopii stojí na dlouholeté výzkumné práci Vysokého učení technického (VUT) a Ústavu přístrojové techniky (ÚPT) Akademie věd i na tradici někdejší Tesly. Dnes ve městě působí firmy Thermo Fisher Scientific (dříve FEI) a Tescan Orsay Holding, které patří ke světové špičce.

Současní výzkumníci navazují na práci vědců, jako byl loni zesnulý Armin Delong, považovaný za spoluzakladatele elektronové mikroskopie v Československu. Další směr českého výzkumu reprezentoval třeba vynálezce optického konfokálního mikroskopu s dvojitým řádkováním Mojmír Petráň, který 28. března oslaví pětadevadesátiny a působil v Plzni.

K inovacím posledních let patří multimodální holografický mikroskop, na kterém pracoval tým Radima Chmelíka z VUT. Umožňuje pozorování živých buněk bez použití kontrastních látek a na vzorek není nutno svítit laserem, stačí běžné světlo. Výzkum metod holografické mikroskopie oceněný cenou Česká hlava dál pokračuje.

Českou hlavu získala i ředitelka ÚPT Ilona Müllerová. Navrhla novou formu objektivové čočky, která umožňuje dokonalejší detekci obrazového signálů pro rastrovací elektronové mikroskopy. Systém pracuje se svazky elektronů v jednotkách nanometrů. Vědci doslova dostali "nové oči".

Oddělení elektronové mikroskopie ÚPT má nyní čtyři skupiny, které spolupracují na výzkumech napříč odvětvími od kryo medicíny přes informace o tání ledovců či zpracování podkladů pro automobilový průmysl, uvedla pracovnice ÚPT Pavla Schieblová.

Akademická pracoviště těží ze spolupráce s brněnskými firmami, kde některé objevy nacházejí rychlé uplatnění. Z brněnského centra Thermo Fisher Scientific ročně odejde na 600 přístrojů a zaměstnává na 1000 odborníků. Přístroje putují do výzkumných center v Číně, polovodičového průmyslu v Koreji i do Spojených států, řekla ČTK Markéta Janková z podniku.

Loni brněnské centrum představilo rastrovací elektronový mikroskop Quattro a transmisní elektronový mikroskop Talos F200i určený materiálovým vědám, ale také transmisní elektronový mikroskop Glacios, tedy systém umožňující pozorovat prudce zmrazené vzorky. Metoda kryo-elektronové mikroskopie byla loni oceněna Nobelovou cenou.

Tescan vyrobí ročně asi 300 mikroskopů. Většina míří do zahraničí. Loni firma uvedla na trh model, který kromě velkého rozlišení nabízí i možnost obrábět vzorek iontovým paprskem nebo jej zkoumat pomocí přídavných detektorů.

Kruh spolupráce mezi akademiky a firmami se uzavírá v laboratořích, kde brněnští vědci často využívají špičkové mikroskopy vyrobené ve městě. Například institut CEITEC VUT vlastní - kromě jiných přístrojů - mikroskopy značky FEI.

Na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT zase mají rastrovací elektronový mikroskop od Tescanu. Využívá se převážně pro podporu výzkumu v oblasti elektrochemických a obnovitelných zdrojů elektrické energie. Slouží jako nenahraditelná pomůcka pro diagnostiku vzorků včetně rentgenové mikroanalýzy, uvedla mluvčí VUT Radana Kolčavová.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

26°C

Dnes je středa 19. září 2018

Očekáváme v 19:00 24°C

Celá předpověď