Brněnské Studio Marta se letos zaměřilo na rodinu a vztahy

foto Brněnské Studio Marta

BRNO - Rodina a problémy v ní, zejména ve vztazích - tak by se dala s mírnou nadsázkou shrnout letošní sezóna v brněnském divadelním Studiu Marta. To je cvičnou scénou divadelní fakulty brněnské Janáčkovy akademie múzických umění. Letos sice Marta nepřinesla takové strhující zážitky jako bylo loni sci-filosofické drama Zvíře či závěrečné Macečkovo Smetení Antigony, ovšem za návštěvy jedna z posledních opravdu exprimentujících brněnských divadelních scén rozhodně stála. Zejména její dva poslední počiny - dopis píšící Fernando Krapp a absolventské představení Rodinná oslava.

Sezonu nového absolventského ročníku zahájil "kus" Martina Crimpa Pokusy o její život aneb 17 scénářů pro divadlo. Jde spíše o divadelní pásmo než hru, ve kterém je nejrůznějšími způsoby představována nepřítomná ženská postava. Formy jsou různé, od vyprávění, přes pomlouvání-drbání až po hudební a taneční čísla. I přes ne klasickou divadelní formu Pokusů se již v nich ukázala největší slabina absolventského ročníku budoucích činoherců - jeho silná nevyváženost. Zahrnuje totiž jak nepříliš nadané herce, z nichž dokonce někteří jako například Pavel Ondruch mají pro diváky zcela nesnesitelnou řečovou vadu, tak velmi výrazné talenty, již dávno hotové herce.

Druhý letošní počin Marty, Výnosné místo Alexeje Nikolajeviče Ostrovského, bylo spíše průměrným počinem, salonním dramatem o korupci ve starém Rusku. I když některé praktiky ze hry v překladu Leoše Suchařípy možná připomínaly i situaci u nás, režisér Vladimír Poglazov aktuální téma bohužel rozmělnil na jakýsi (skoro)kabaret. Letošní sezona v Martě vlastně měla lineárně časově vzestupnou tendenci. Již mnohem zajímavější byl počin další - hra Pavla Trtílka a Marka Mojžíška Átreovci, která se vydala po stopách starých antických dramat, mapujících dávné rodinné trauma Oidipa, Elektry a bratra Oresta.

Další "Marťanský" počin byl dobrý hlavně pro pobavení, spíše než zamyšlení - a to česká premiéra hry polského dramatika Slawomira Mrozka Šťastná událost. Mrozek hru o podivné rodině napsal v roce 1975. Starý otec, bývalý armádní generál, brání synovi a jeho manželce, aby měli dítě. Senior se bojí, že ztratí své výsady. Potomek se nakonec narodí jako přerostlý a vulgární. Z domu vyštve nejen dědu, ale i rodiče a pak celý dům vyhodí do povětří. Vtipná je kromě děje i scéna Michaely Savovové - tvoří ji opravdu obří dětská "postýlka". Nápaditý je i výběr hudby, kombinující Mozarta, Bacha i punkové Sex Pistols a anarchistickou Chumbawambu.

Jak se má hrát, aby divákům běhal mráz po zádech, přišel pohostinsky do Marty ukázat její dávný absolvent JAMU Martin Siničák, a to v hlavní roli inscenace Tankreda Dorsta Fernando Krapp mi napsal dopis. Po Dorstově Já Feurebach, který je na Provázku sólem pro Pavla Zatloukala, je Krapp dalším hlavně hereckým představením - v tomto případě pro Petru Bučkovou a nyní "Sedmapůláka" Siničáka. Zápletkou hry je milostný trojúhelník mezi Julii Krappovou, jejím manželem a bohatým hrabětem. Krapp ale není klasickým podváděným manželem, ale naopak velkým manipulátorem. Původně komorní Dorstovu hru v Martě výrazně upravili a doplnili například o davy lidí, které ztvárnili studenti několika oborů JAMU.

Nesporným vrcholem sezony Marty je hra Rodinná oslava, vzniklá na základě stejnojmenného filmu zakladatele filmového manifestu Dogma 95 Thomase Vinterberga. Na oslavě šedesátých narozenin starého otce se sejde celá rodina. Přijedou oba synové i dcera, druhá dcera ale před krátkou dobou spáchala sebevraždu. Na oslavě pomalu vyplouvá na povrch, co ji dovedlo k tomuto absolutnímu činu, i další skrytá a utajovaná traumata rodiny. Představení je sólem zejména pro Martina Chamera jako otce- průmyslníka a Jana Grundmana jako nejstaršího syna Christiana. Přesvědčivý, ale přitom neokázalý je ale i herecký projev Marie Jansové jako dcery Heleny, v paměti diváků zřejmě zůstane i půvabná Šárka Bilíková, která pro sebe plně utrhne jinak ve scénáři spíše menší roli služky Pii.

Do "rodinné koncepce" letošní sezony v Martě koneckonců zapadají i dvě absolventská představení studentů muzikálu - vztahy hned se šesti svými ženami řeší kontroverzní král Jindřich VIII. v dramatu Pavlíny Hoggard a Dady Klementové Vznešené vášně; klasická rola podváděného manžela "Pana Celofána" je i v muzikálu Chicago, součásti (spolu s Hair/Vlasy) dvojprojektu Jany Janěkové Kéž slunce svítí v nás.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

10°C

Dnes je čtvrtek 21. února 2019

Očekáváme v 11:00 9°C

Celá předpověď