Brněnská zoo získala vzácný druh ryb, ve volné přírodě se už nevyskytuje

foto Brněnská zoo získala z Nizozemska 20 jedinců halančíkovce dlouhohřbetého (na snímku z 24. září 2021). Jde o velmi vzácnou rybu, která se už nevyskytuje ve volné přírodě. V ČR ji žádná zoo nechová.

Brno - Brněnská zoo získala z Nizozemska 20 jedinců halančíkovce dlouhohřbetého, jde o velmi vzácnou rybu, která se už nevyskytuje ve volné přírodě. V ČR ji žádná zoo nechová. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí zahrady Monika Brindzáková.

"Jsme nyní jediná zahrada v Česku, která tento v přírodě vyhynulý druh chová, a doufáme v jeho rozmnožení. Tyto zatím nedospělé ryby jsou proto aktuálně v zázemí zahrady, kde budou mít větší klid. Návštěvníci je nemohou vidět, ale zahrada tím plní jedno ze svých hlavních poslání, a to zachování rozmanitosti druhů," uvedl kurátor chovu ryb a plazů Petr Šrámek.

Brněnská zoo získala z Nizozemska 20 jedinců halančíkovce dlouhohřbetého (na snímku z 24. září 2021). Jde o velmi vzácnou rybu, která se už nevyskytuje ve volné přírodě. V ČR ji žádná zoo nechová. Halančíkovec dlouhohřbetý je drobná ryba, která v dospělosti dorůstá maximální velikosti pěti centimetrů. Původně žil tento druh v jednom jediném artéském prameni v Mexiku. Kvůli tamní stoupající spotřebě vody pro zemědělství se ale snížila hladina podzemní vody a pramen vyschl. To mělo za následek zhoršení podmínek pro život tohoto a dalších tří druhů ryb. Dva z nich dosud přežívají v akváriích zoologických zahrad a dva zcela vyhynuly.

Zoo se také může pochlubit několika odchovy z nedávné doby. Prvoodchovu se dočkala egernie Stokesova. Dvě mláďata tohoto vzácného plaza přišla na svět v polovině září a podle mluvčí jde o unikátní odchov v rámci celé Unie českých a slovenských zoologických zahrad. Zajímavostí je, že tento plaz neklade vajíčka, ale rodí živá mláďata, téměř identické zmenšeniny dospělých jedinců. "Pro odchov je zásadní správně sestavit chovný pár, protože je velmi obtížné určit u tohoto druhu pohlaví. Mláďata i v přírodě často zůstávají s rodiči, což je pro plazy velmi netypické. Společně pak tvoří fungující skupinu, jejímž jádrem je rodičovský pár a postupně i několik generací potomků," uvedl Šrámek.

Egernie Stokesova je plaz s ostnitým ocasem, který mu slouží jako obrana před predátory a také mu pomáhá zaklínit se ve štěrbinách skal a stromů, kde žije. V přírodě obývá suché australské vnitrozemí.

Mezi odchovy posledních týdnů je také devět mláďat vzhledově velmi atraktivní želvy dlouhokrčky McCordovy. V tomto případě jde o druhý odchov v brněnské zoo. Na svět přišlo také devět mláďat červorovce splývavého, který přesto, že vypadá jako had, patří mezi obojživelníky.

Dlouhokrčka McCordova obývá v přírodě pouze malý indonéský ostrov Roti. Dorůstá délky až 24 centimetrů, živí se hmyzem, malými rybami a pulci. Loví tak, že rychle natáhne krk a chňapne po kořisti. Je aktivní převážně v noci. Červorovec splývavý je druh, který pochází původně z Jižní Ameriky a dorůstá délky až 60 centimetrů. Červorovci se ve vodě pohybují vlněním celého těla a je pro ně typické, že samci mají na konci těla přísavku k přichycení na samici při páření.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

11°C

Dnes je neděle 24. října 2021

Očekáváme v 19:00 6°C

Celá předpověď