Europoslanci schválili kompromisní balík jednotek miliard eur do nového unijního programu EU4Health a garanční fond InvestEU, jež má aktivovat veřejné a soukromé výdaje. Vyslovili se pro uvalení uhlíkového cla na výrobky z ekologicky méně zodpovědných států. Předsedové tří vrcholných institucí stvrdili svými podpisy společné prohlášení, které otevírá cestu k zahájení řady diskusí a jednání s občany v zájmu lepší budoucnosti EU.
Evropská unie výrazně posílí společný rozpočet na zdravotnictví. Evropský parlament schválil v úterý na svém březnovém plénu velkou většinou hlasů financování nového unijního zdravotnického programu (EU4Health) částkou 5,1 miliardy eur (téměř 135 miliard korun). Sedmadvacítka zemí ji v příštích sedmi letech vyhradí na společnou prevenci chorob či vybudování krizových zásob léků a zdravotnického materiálu.
„Pandemie nám ukázala, že členské státy nedokážou samy čelit přeshraničním zdravotním hrozbám," vyjádřil názor mnoha europoslanců český zástupce v nejsilnější lidovecké frakci Stanislav Polčák. Evropský blok má mít podle dohody členských států a europoslanců k dispozici zmíněnou částku ve víceletém rozpočtu pro období 2021 až 2027. V minulém sedmiletém období vydala unie na společnou zdravotní politiku zhruba desetinu této sumy.
„Co se týče výsledku vyjednávání o programu Evropa pro zdraví na období 2021–2027, tak jsem spokojena jenom napůl. Nakonec má EU přeci jenom nový samostatný program pro zdraví, což je úspěch. Co se týče celkové alokace prostředků, původní návrh Evropské komise byl na úrovni 9,4 miliardy eur na celé období. Potom ale přišlo léto 2020, a Evropská rada tuto částku snížila až na 1,7 miliardy eur. Po vyjednávání v trialogu jsme skončili na přijatelných 5,1 miliardy eur, což je zhruba 60 procent původního návrhu. Bohužel záběr projektů a agend, které má program v následujících rozvíjet a přispívat na ně, se ve vyjednáváních nesnížil, naopak vzrostl. Jinými slovy ambice programu jsou obrovské, ale prostředků je velmi poskrovnu,” uvedla česká stínová zpravodajka návrhu Kateřina Konečná (KSČM) z levicové frakce EP.
„Obávám se, že se penězi z EU4Health zaplácnou aktuální problémy zdravotnických systémů spojené s pandemií, ale na dlouhodobé systémové mezery, jako je nerovný přístup ke zdravotní péči, nedostatky léků, digitalizace zdravotnictví či řešení situace pacientů se vzácným onemocněním, se už nedostane. Nicméně buďme spravedliví, i tak jde pořád o cca 12násobek částky, která byla v programu v oblasti zdraví na období 2014-2020,” doplnila Konečná.
Program schválený poslanci budou ještě formálně potvrzovat členské státy.
Garanční fond pro aktivaci investic
Evropský parlament vyslovil rovněž v úterý souhlas s tím, aby vyhrazených 26 miliard eur (asi 681 miliarda korun) sloužilo v začínajícím sedmiletém období k podpoře investic do hospodářského oživení. Garance ve fondu nazvaném InvestEU by měly aktivovat veřejné a soukromé investice v celkové výši až 400 miliard eur.
Investiční program, který je součástí mimořádného fondu obnovy EU obsahujícího 750 miliard eur, podpořilo 496 z 697 hlasujících poslanců.
„InvestEU přináší dodatečné finanční prostředky na to, aby se uskutečnily projekty, které by jinak nespatřily světlo světa. Naše strategická odvětví, jako je například výroba léčivých přípravků, by měla být nezávislá," komentoval přijatý návrh jeho zpravodaj José Fernandes z nejpočetnější lidovecké skupiny v EP.
Vedle zdravotnictví by peníze podpořené zárukami z fondu měly směřovat do výzkumu a digitalizace nebo na podporu malých a středních podniků. Budou také stimulovat investice do ekologicky udržitelných projektů, u nichž bude prokazatelný pozitivní vliv na životní prostředí.
„Schválená podoba InvestEU je výsledek kompromisu mezi EP a Radou EU. Osobně bych uvítal vyšší alokaci malým a středním podnikům nebo na digitalizaci. Celkově je stávající dohoda o nástroji InvestEU přijatelná,” řekl člen hospodářského a měnového výboru a stínový zpravodaj návrh Ondřej Kovařík (nestraník za ANO) ze skupiny Renew Europe.
„Hlavním zprostředkovatelem pro poskytování financí (75 procent z celkového objemu) pod hlavičkou InvestEU je Evropská investiční banka. V každém členském státě se mohou do implementace zapojit další partneři jako třeba banky, které budou muset uzavřít tzv. záruční dohodu s Evropskou komisí,” upřesnil Kovařík.
Aby mohl investiční program začít fungovat, musí jej ještě formálně schválit členské státy. Jejich zástupci se na současné podobě InvestEU předběžně dohodli s EP v prosinci.
Uhlíkové clo pro ekologické provinilce
Ve středu dal Evropský parlament důrazně najevo, že by EU měla zpoplatnit emise uhlíku z některých výrobků dovážených ze zemí, které nedostatečně bojují proti klimatickým změnám. Poslanci chtějí tímto způsobem podpořit zvýšení globálních ambicí v oblasti změny klimatu a zabránit úniku uhlíku z dovážených výrobků. K tomuto tématu přijal EP nelegislativní usnesení vyzývající k zavedení unijního mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, který bude v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO). Pro byly 444 hlasy.
Zároveň členové europarlamentu podtrhli, že vyšší ambice EU v oblasti změn klimatu nesmí vést k přesouvání výroby za hranice EU tak, aby bylo možné využít tamních laxnějších pravidel pro emise skleníkových plynů v zemích mimo EU a k následnému dovozu méně ekologických výrobků do unie.
Parlament proto navrhuje zpoplatnění uhlíkové stopy některých výrobků, které budou na území EU dovezeny ze zemí nedostatečně bojujících proti klimatickým změnám. Toto opatření by podle něj mělo přispět k zajištění celosvětově rovných podmínek a zároveň motivovat průmysl v unii i mimo ni k dekarbonizaci, která pomůže splnit cíle Pařížské dohody.
Nový mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích by měl být součástí širší průmyslové strategie EU a měl by zahrnovat dovoz všech výrobků a surovin, na něž se vztahuje systém EU pro obchodování s emisemi (ETS). Poslanci požadují, aby se už v roce 2023, po posouzení dopadů, nová pravidla vztahovala na odvětví energetiky a energeticky náročná průmyslová odvětví, jako je výroba cementu, oceli, hliníku, rafinace ropy, výroba papíru, skla, chemických látek a hnojiv. Jde o sektory, které i nadále dostávají velký počet bezplatných povolenek a představují 94 procenta průmyslových emisí unie.
„Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích je skvělou příležitostí k vyřešení problémů týkajících se klimatu, průmyslu, zaměstnanosti, odolnosti, suverenity a přesunu výroby. Musíme přestat být naivní a uplatňovat stejný uhlíkový poplatek na produkty vyrobené v EU i mimo ni. Je to naše nejlepší šance, jak zůstat pod hranicí oteplení o 1,5 °C, a zároveň tlačit na naše obchodní partnery, aby byli stejně ambiciózní, pokud chtějí vstoupit na trh EU,“ sdělil francouzský europoslanec–zpravodaj Yannick Jadot (Zelení/EFA).
Zapojení občanů do stavby odolnější Evropy
V ten samý den, čili ve středu, podepsali předseda Evropského parlamentu David Sassoli, šéfka komise Ursula von der Leyenová a premiér Portugalska (předsedající země v Radě EU) António Costa společné prohlášení o konferenci o budoucnosti Evropy. Toto prohlášení otevírá cestu k zahájení řady diskusí a jednání, které občanům ze všech koutů Evropy umožní sdílet nápady a přispět k utváření její budoucnosti.
„Dnešní den představuje pro Evropskou unii a pro všechny evropské občany nový začátek. Konference o budoucnosti Evropy, která je naším společným projektem fungující evropské demokracie, bude jedinečnou příležitostí pro všechny evropské občany a naši občanskou společnost utvářet budoucnost Evropy. Rádi bychom, abyste se aktivně zúčastnili a přispěli svým hlasem k budování Evropy zítřka – VAŠÍ Evropy,“ zdůraznil Sassoli.
Konference si klade za cíl přisoudit občanům větší úlohu při formování politik a ambicí EU a zlepšit odolnost unie vůči krizím, ať už v souvislosti s ekonomikou nebo zdravím. Vznikne nové veřejné fórum pro otevřenou, inkluzivní, transparentní a strukturovanou diskusi s Evropany o otázkách, které jsou pro ně důležité a které ovlivňují jejich každodenní život.
Společné prohlášení obsahuje demonstrativní seznam možných témat konference. Zmiňuje zdraví, změnu klimatu, sociální spravedlnost, digitální transformaci, úlohu EU ve světě i způsoby posilování demokratických procesů, jimiž se unie řídí. Tato témata jsou v souladu s hlavními prioritami EU i s podněty, které občané vznesli v průzkumech veřejného mínění. O jakých tématech bude konference nakonec jednat, rozhodnou právě občané.
Ustavena bude výkonná rada, která bude rovným způsobem zastupovat všechny tři zapojené instituce EU, přičemž vnitrostátní parlamenty budou mít status pozorovatele. Výkonná rada bude dohlížet na činnost konference a připravovat plenární zasedání konference, včetně příspěvků občanů a návazných opatření.
