Brabec: Uhlí končí, cestou je kombinace jádra a obnovitelných zdrojů

foto Ilustrační foto - Ministr životního prostředí a místopředseda hnutí ANO Richard Brabec.

Praha - Využívání uhlí postupně končí. Cestou do budoucna je kombinace jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů. Na konferenci o solární energii a akumulaci v ČR to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

"Můžeme se hádat o tom, jestli podíl obnovitelných zdrojů v roce 2030 bude 20 procent nebo 24 procent. Někteří si určitě myslí, že by to mohlo být víc, někteří možná méně. Je ale nesporné, že energetický mix se mění a měnit se bude. Konec doby uhelné nastává," uvedl Brabec.

Náměstek ministryně průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla dodal, že kombinace jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů je pro ČR jediná možná cesta pro splnění cílů Evropské unie v energetice, týkající se například snižování emisí oxidu uhličitého (CO2). Brabec i Neděla také podpořili rozvoj malých fotovoltaických elektráren na střechách rodinných domů.

Neděla dál řekl, že ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v připravované legislativě nepočítá s velkými solárními zdroji. Nezařadilo je do připravovaných energetických aukcí, ve kterých mají po roce 2021 soutěžit výrobci energií z obnovitelných zdrojů o výši provozní podpory. Tento záměr MPO dlouhodobě kritizují Solární asociace a Svaz moderní energetiky.

V Česku od roku 2012 celkový instalovaný výkon solárních elektráren prakticky stagnuje. Podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) bylo na konci loňského roku v ČR instalováno asi 2050 MW zdrojů, které energii ze slunce vyrábějí. Během takzvaného solárního boomu na přelomu desetiletí se instalovaný objem solárních elektráren v ČR zvýšil za rok víc než čtyřnásobně, a to z 465 MW ke konci roku 2009 na 1959 MW v roce 2010.

Výkonná ředitelka Solární asociace Veronika Hamáčková dnes nicméně řekla, že podle údajů od distributorů bylo loni připojeno do sítě 2200 nových solárních elektráren o celkovém instalovaném výkonu 11 MW. "Což je téměř dvojnásobný nárůst proti roku 2017. V porovnání s ekonomickým potenciálem je však určitě stále co dohánět," uvedla. Poukázala přitom na loňskou studii, kterou pro asociaci zpracovala společnost EGÚ Brno. Podle ní by ČR mohla do roku 2030 mít solární elektrárny o celkovém výkonu nejméně 3,5 GW (3500 MW).

Podle předběžných dat ERÚ činila loni výroba elektřiny v ČR 88 terawatthodin, meziročně o 1,1 více. Nejvíce se na ní podílely uhelné elektrárny, které k produkci přispěly 45,1 TWh, meziročně o 0,8 procenta méně. Následovala výroba jaderných elektráren, která naopak proti předloňsku stoupla o 5,6 procenta na 29,9 TWh. Výroba z fotovoltaických elektráren vzrostla o 6,6 procenta na 2,3 TWh.

V nadcházejících letech a desetiletích má spotřeba elektřiny podle scénáře Státní energetické koncepce v Česku růst. Výroba se má pohybovat kolem 90 TWh za rok, změnit se ale má struktura. Podle nejreálnějšího scénáře má od druhé poloviny dvacátých let 21. století pocházet nejvíce elektřiny místo z uhlí z jaderných zdrojů.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

20°C

Dnes je úterý 20. srpna 2019

Očekáváme v 9:00 18°C

Celá předpověď