Bolton v knize píše i o "nejapném" výroku Babiše na summitu NATO

foto Ilustrační foto - Premiér Andrej Babiš vystoupil 12. března 2019 ve Španělském sále Pražského hradu na bezpečnostní konferenci konané u příležitosti 20. výročí vstupu České republiky do NATO s podtitulem Naše bezpečnost není samozřejmost.

Washington/Praha - Bývalý bezpečnostní poradce Bílého domu John Bolton se ve své kontroverzní nové knize zmiňuje i o českém premiérovi Andreji Babišovi, a to nikoli v pozitivním kontextu. Předseda vlády ČR byl podle něj autorem "nejvíce nejapného komentáře" při jednom z jednání na summitu Severoatlantické aliance v červenci 2018. Bolton tak hodnotil údajná Babišova slova o tom, že pro Česko je obtížné přibližovat se ke splnění závazku ohledně výdajů na obranu, protože zemi rychle roste hrubý domácí produkt. Český premiér ČTK napsal, že jeho tehdejší argument byl logický a že Bolton jej vytrhl z kontextu.

Obranné výdaje byly před dvěma lety hlavním tématem vrcholné schůzky NATO v důsledku ostrých výroků amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten opakovaně vyjadřoval nespokojenost se skutečností, že většina zemí aliance na obranu dávala méně než dvě procenta HDP, což je cíl pro rok 2024 dohodnutý v roce 2014. Na začátku druhého dne předloňského summitu šéf Bílého domu nečekaně vznesl požadavek, aby spojenci obranné rozpočty patřičně zvýšili už do začátku roku 2019, načež lídři v Bruselu zahájili mimořádné jednání čistě na toto téma.

"Nejvíce nejapný komentář přišel od českého premiéra, který řekl, že se ze všech sil snaží dosáhnout dvou procent do roku 2024, ale že jejich HDP roste tak rychle, že si není jistý, zda mohou obranné výdaje udržet krok. V podstatě tím říkal, že bohatnou moc rychle na to, aby se mohli náležitě bránit," uvádí Bolton v dnes vydaných pamětech The Room Where It Happened: A White House Memoir (Místnost, kde se to stalo: Memoáry z Bílého domu).

Ačkoli bývalý prezidentův poradce Babišovu argumentaci považuje za hloupou, u Trumpa se podle Boltona setkala s pochopením. "Trump po tom skočil a říkal, že má podobný, vlastně mnohem větší problém v důsledku amerického ekonomického růstu," píše exporadce.

"Logicky jsem argumentoval tím, že v podstatě tolik nezáleží na procentu HDP, které utratíte za zbrojení, protože důležitější je absolutní částka, která jde na výdaje na obranu. Pokud vám roste HDP, tak vám roste i absolutní částka, kterou byste měl utratit za zbrojení," reagoval na Boltonovo hodnocení situace Babiš. HDP Česka mezi lety 2015 a 2018 podle údajů Světové banky narostl z necelých 190 na skoro 250 miliard dolarů.

"Ta slova v knize jsou vytržená z kontextu a teď už docela chápu, proč prezident Trump pana Boltona vyhodil ze svého týmu poradců, když nebyl schopen pochopit tak jednoduchou věc," dodal český premiér.

Česká vláda už před předloňským summitem avizovala, že počítá se zvýšením obranných výdajů na požadovaný podíl HDP do roku 2024, a Babiš po jednáních s lídry NATO tento plán zopakoval. Zdůrazňoval při tom nárůst výdajů v absolutním srovnání, který mezi lety 2013 a 2019 činil skoro 25 miliard Kč. Rozpočet na obranu nicméně loni tvořil jen 1,2 procenta HDP a ministr vnitra Jan Hamáček letos uvedl, že nevidí politickou vůli k dosažení dvouprocentní hranice během dalších čtyř let.

Trump nižší obranné rozpočty části členů NATO kritizuje dlouhodobě a při loňském summitu v Londýně pohrozil hospodářskými sankcemi zemím, které dohodnutá dvě procenta nebudou odvádět. Podle Boltonových memoárů se prezident v této souvislosti zabýval i scénářem, že by Spojené státy alianci úplně opustily.

"Naléhali jsme (Bolton a šéf americké diplomacie Mike Pompeo), abychom zkrátka dál tlačili na další členy NATO, aby zvýšili své obranné výdaje na úroveň dvou procent HDP. Trump bez větších diskusí souhlasil. Během dalších několika dní se mě ale znovu ptal, proč prostě z NATO úplně neodejdeme," píše Bolton o přípravách na summit z roku 2018.

Prezident USA údajně během samotné vrcholné schůzky přišel s plánem pohrozit, že jeho země "odejde" a "nebude bránit" země, které se nezavážou ke splnění finančního cíle. To se nakonec nestalo, Trump nicméně hovořil o blíže neurčeném "jednostranném postupu".

"Trump zjevně věřil, že spojenci začnou více utrácet jedině tehdy, budou-li přesvědčeni, že Spojené státy odcházejí, což jej netrápilo, protože neměl za to, že NATO je pro Ameriku prospěšné," komentoval prezidentovo uvažování Bolton. Podle odhadu NATO v loňském roce z 29 členů dávalo na obranu dvě procenta HDP nebo více jen devět zemí. Kromě USA to bylo Polsko, Británie, Řecko, Rumunsko, Bulharsko a pobaltské státy.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

13°C

Dnes je sobota 26. září 2020

Očekáváme v 23:00 7°C

Celá předpověď