Blatný: Opatření se zmírní na třetí stupeň nejdřív za týden

foto Ilustrační foto - Ministr zdravotnictví Jan Blatný.

Praha - Do třetího stupně rizika podle protiepidemického systému PES, který by znamenal další zmírnění přijatých opatření včetně otevření obchodů nebo restaurací, se může Česko posunout nejdříve za týden. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Systém hodnotí vývoj epidemie podle čtyř kritérií, kterým přiřazuje bodovou hodnotu. Podle jejich součtu pak země patří do jednoho z pěti pásem přísnosti protiepidemických opatření.

Dnes ministr vládě navrhne přesun z pátého, nejpřísnějšího, do čtvrtého stupně rizika. Čtvrtý stupeň předpokládá skóre podle PES 61 až 75. "Aktuální hodnota je 62 bodů, což je blízko ke stupni tři. Budeme trvat na tom, aby uběhlo ještě sedm dní, než bude možné stupeň tři vyhlásit," řekl k tomu ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Dnes na vládě podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové předloží Blatný také opatření, která se budou týkat prodeje vánočních stromků nebo kaprů. Budou vycházet z aktuálního skóre PES. "Komunikujeme dále pravidla, která by měla být v souladu s platným stupněm PSA v té době. Oznámit je chceme za týden," dodala.

Čtvrtý stupeň, do kterého by se po schválení vládou mohla ČR posunout od pondělí, by umožňoval setkávání až šesti osob nebo posouval noční zákaz vycházení ze současných 21:00 na 23:00. Spolu s tím by se podle Blatného mohla posunout i otevírací doba provozoven. Ve čtvrtém stupni se také vrací část dětí do škol. Podle čtvrtečního oznámení ministra školství nejprve 25. listopadu maturitní ročníky středních škol a poslední ročníky vysokých škol ve dvacetičlenných skupinách na praktickou výuku. V pondělí 30. listopadu se pak do tříd vrátí zbývající ročníky prvního stupně základních škol a 9. tříd, žáci ze 6. až 8. třídy budou mít týden výuky ve škole a týden z domova.

Následující třetí stupeň by už znamenal úplně zrušení nočního zákazu vycházení, s omezením počtu návštěvníků by se mohly otevřít obchody, restaurace bez nočního provozu, hotely a další ubytovací zařízení. Na akcích venku by se mohlo sejít až 50 lidí, v budovách deset. Pro svatby a pohřby by se počet navýšil až na 30 účastníků. Se střídavou výukou po týdnech by se začalo také na středních školách. Bez diváků by mohly začít i amatérské sportovní soutěže a vnitřní sportoviště by mohlo najednou užívat deset osob. Muzea by se mohla otevřít pro čtvrtinu kapacity, památky pro deset lidí, ale divadla by zůstala bez diváků.

Systém PES hodnotí vývoj epidemie v Česku podle čtyř kritérií, každému přiřazuje bodovou hodnotu a jejich součtem je výsledné rizikové skóre, roli hraje i klesající nebo rostoucí trend. Podle jeho výše je země zařazena do jednoho z pěti stupňů, na který jsou navázána i opatření. Nejpřísnější fialový stupeň začíná na 76 bodech, pod tento počet situace v ČR klesla minulé pondělí. Sedmidenní nezhoršování je podmínkou pro to, aby ministerstvo navrhlo zmírnění opatření. Pro zpřísnění stačí tři dny.

Ve čtvrtek v Česku přibylo 6471 potvrzených případů nákazy koronavirem. Je to o 1402 méně než před týdnem, ale také nejvíce za posledních šest dnů. I v předchozích dnech byl denní nárůst v mezitýdenním srovnání nižší. Aktuálně má nákazu méně než 100.000 lidí. Počet úmrtí stoupl na 6874.

Příští týden by měl být ukončen příkaz k omezení odložitelné péče

Příští týden by měl být ukončen příkaz k zastavení odložitelné péče, nemocnice by ale měly být schopny kapacitu vyčlenit pro pacienty s koronavirem v případě nutnosti. Obnova péče je ale otázkou jednotek týdnů. Na dnešní tiskové konferenci to řekl národní koordinátor intenzivní péče Vladimír Černý. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek předtím řekl, že počty hospitalizovaných sice začínají mírně klesat, stále jsou však velmi vysoké a musí se ještě významně snížit, aby bylo možné uvolnit kapacitu pro elektivní, tedy odložitelnou péči.

Nemocnice aktuálně musí vzhledem k nařízení ministerstva zdravotnictví omezit odložitelnou zdravotní péči podobně jako v březnu, týká se to akutní i následné péče. Záměrem bylo uvolnit v nemocnicích lůžka pro pacienty s covidem-19.

Nejvíc pacientů je stále v nemocnicích v Jihomoravském kraji (868), Moravskoslezském kraji (702) a v Praze (664). I v těchto oblastech je ale podle Černého značný pokles. Za posledních několik dnů také nebyli převáženi pacienti mezi kraji, což podle Černého ukazuje, že jsou soběstačné a nemají potíže z hlediska zajištění lůžek.

Celková kapacita akutních lůžek v nemocnicích je zhruba 47.000. Podle dat o kapacitě nemocnic z dnešního odpoledne je zhruba 21.000 lůžek s možností podávat pacientovi kyslík a asi třetina z nich je neobsazená. Lůžek intenzivní péče je přes 3800, neobsazených je necelá čtvrtina. Umělých plicních ventilátorů je 2150, neobsazených 45 procent. 

Aktuálně má v Česku nákazu 95.501 lidí, většina má lehký průběh nemoci. V nemocnici je 6555 lidí, v posledních dnech počet kolísá, ale drží se pod 7000. Nad 7000 byl naposledy před týdnem. V těžkém stavu je méně než 1000 pacientů. Pokud by vývoj epidemie pokračoval se současným reprodukčním číslem zhruba 0,7, mohlo by na konci listopadu být zhruba 3000 všech hospitalizovaných s covidem-19, uvedl Dušek.

Stále však přibývá úmrtí. Ve čtvrtek jich přibylo 59, za listopad zatím 3353. Nejvyšší denní počet úmrtí s covidem připadá na 3. listopadu s 256 mrtvými. Celkový počet zaznamenaných případů covidu-19 v Česku od 1. března, kdy byly potvrzeny první případy nákazy, činí téměř 482.000.

Ke středě byla podle dat ÚZIS nákaza koronavirem potvrzena u 6967 pracovníků ve zdravotnictví, oproti minulému týdnu jde o pokles o zhruba 4000. Aktuálně pozitivních je 1061 lékařů, zhruba o 700 méně než před týdnem, a 3282 zdravotních sester (téměř o 2000 méně). Podle statistik ÚZIS je v Česku kolem 50.000 lékařů a přibližně 80.000 zdravotních sester.

Nejvíce zdravotníků s covidem-19 bylo ke středě v Praze, a to 1107, z toho zhruba 250 lékařů a 480 sester. Následoval Moravskoslezský kraj s 1046 nakaženými pracovníky ve zdravotnictví a Ústecký kraj s 666 pozitivními. Nejméně, a to 122, jich ÚZIS evidoval v Karlovarském kraji.

Blatný: Jednáme o odměnách pro zdravotníky i za druhou vlnu

Mimořádné odměny by zdravotníci měli dostat podle ministra zdravotnictví Blatného i za druhou vlnu epidemie covidu-19. Nyní se podle něj jedná o tom, jakým způsobem budou hrazeny, řekl dnes novinářům. Ministerstvo připravuje také změnu ve vyplácení kompenzace nemocnicím za péči o pacienta s covidem-19. Nově by měla být nižší, za celou dobu hospitalizace.

Tam, kde nemocnice nevyplatily zdravotníkům odměny dříve, dostali je z příspěvku státu k říjnové výplatě. Podle Blatného je to sice pozdě, ale nemyslí si, že by to šlo udělat dříve. Jedná se podle něj odměnách za druhou vlnu a jakým způsobem budou realizovány. "Jestli podobným způsobem nebo jiným, například skrze platby ze zdravotního pojištění. Určitě je vůle, aby i kompenzace za tu druhou vlnu, která byla ještě složitější než ta první, přišla," uvedl.

Zdravotníci v nemocnicích akutní a lůžkové péče dostali za období od března do května 75.000 korun, pokud mají celý úvazek. Nezdravotníkům náležela odměna 30.000 korun. Celkem na ně vláda schválila 11,5 milionu korun. Jak vysoké budou částky tentokrát, je podle ministra předčasný dotaz.

Úhradová vyhláška, kterou ministerstvo rozděluje peníze ze zdravotního pojištění, pro příští rok počítá s růstem platů zdravotníků o deset procent. Průměrný měsíční výdělek lékaře v akutní lůžkové péči by měl podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky zveřejněných letos dosáhnout 88.312 korun, zdravotní sestry 47.498 korun. Průměrná mzda v celém Česku činila ve druhém čtvrtletí letošního roku 34.271 korun. Ve státních zařízeních jsou odměny až o 10.000 korun měsíčně vyšší než v krajských, městských či soukromých.

Nemocnice na základě kompenzační vyhlášky dostávají od zdravotních pojišťoven za péči o pacienty na jednotkách intenzivní péče asi 413.000 korun za týden navíc k běžné úhradě a na standardním lůžku asi 16.000 korun za týden, uvedl dnes server Seznam Zprávy.

"Kompenzace byla připravena na jaře, kdy v nemocnicích ležely desítky, nikoliv stovky nebo tisíce pacientů. Byla dána tím, že nemocnice musely uvolnit celou kapacitu a vymístily celá oddělení, kde by jinak ležely desítky pacientů, aby jich tam leželo jenom několik," řekl k tomu ministr Blatný.

Podle něj nemocnicím výrazně stouply nároky na personál a toto byla oprávněná snaha to kompenzovat. "Ve chvíli, kdy nebyly schopné vydělávat standardní péčí, tak toto byl jediný způsob, jak je udržet v chodu," dodal.

Byl podle něj navržen nový kompenzační systém. "Nebude se jednat o denní bonifikaci, jak tomu bylo doposud, ale o bonifikaci na jednotlivý případ, bez ohledu na to, jak dlouho ten člověk v nemocnici na lůžku pobývá," uvedl

Blatný: Ministerstvo využije Prymulovy zkušenosti, bude poradcem

Ministerstvo zdravotnictví chce využít odbornosti a zkušeností bývalého ministra Romana Prymuly v oblasti vakcín a zahraničních vztahů. Na dotazy novinářů to dnes bez podrobností řekl současný ministr Jan Blatný (za ANO), který Prymulu ve funkci nahradil na konci října. Mluvčí ministerstva Barbora Peterová doplnila, že Prymula bude externím expertem, a tedy poradcem Blatného ve zmíněných oblastech.

"S panem Prymulou jsem mluvil minulý týden a dohodli jsme se na tom, že by ministerstvo využilo jeho expertizy zejména v oblasti vakcín a zahraničních vztahů," uvedl Blatný.

O budoucím působení Prymuly dosud nebylo jasno. Prymula minulý týden v médiích na dotaz, jestli bude mít roli ve státní sféře, odpověděl, že zájem je, ale nic zatím nenastalo. Prymula ve funkci ministra skončil koncem října kvůli tomu, že byl vyfotografován, jak bez roušky vychází z restaurace, která měla být kvůli šíření epidemie koronaviru uzavřena.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

1°C

Dnes je středa 25. listopadu 2020

Očekáváme v 11:00 0°C

Celá předpověď