Biochemik Pačes: Význam dědičnosti pro život se dodnes podceňuje

foto Ilustrační foto - K prvním vědcům na světě, kterým se podařilo přečíst DNA, patří bývalý předseda Akademie věd České republiky, biochemik Václav Pačes (na snímku z 31. ledna 2012 v Ústavu molekulární genetiky). Vědec 2. února oslaví 70. narozeniny.

Praha - Přečíst lidský genom znamenalo nejen zásadní vědecký průlom, ale také pomohlo diagnostice a léčbě. Od chvíle, kdy přečtení lidského genomu oznámil mezinárodní vědecký tým, uplyne v sobotu 15 let. Mezitím výzkum velmi pokročil, zkrátila se i doba, která je na přečtení konkrétního genomu potřeba. Význam tohoto objevu přiblížil v rozhovoru pro ČTK biochemik z Ústavu molekulární genetiky a bývalý předseda Akademie věd ČR Václav Pačes. Jeho laboratoř byla jednou z prvních na světě, které dokázaly přečíst genom už před několika desetiletími. Nebyl to ale ještě ten lidský, šlo o genom viru.

Podstatou genomu jsou molekuly DNA, ve kterých je zapsaná dědičná informace. O zjištění, co který gen kóduje, se snažila řada vědců z celého světa. "On to byl jakýsi závod, který pro Američany znamenal něco jako přistání na Měsíci. Chtěli prostě být první. To se jim podařilo, ale jen částečně, hodně k projektu lidského genomu přispěli zejména Angličané," uvedl Pačes.

Přečíst genom ještě neznamená plně porozumět vlivu genů. "Problémem ale je zjistit význam jednotlivých úseků DNA, například genů. Víme, co ten který gen kóduje, ale často nevíme, jaký to má pro život význam. Úzkým hrdlem současné analýzy genomů je bioinformatika, tedy luštění významu přečteného," vysvětlil vědec. Tento proces přirovnal k tomu, když čte člověk knihu v cizím jazyce, který neovládá. Přečtení lidského genomu podle něj znamenalo otevření cesty k interpretaci "dědičného textu". "Mnoho se už podařilo interpretovat, ale mnohem víc zbývá," uvedl.

Tým profesora Pačese dokázal úplný genom přečíst již před několika desetiletími. Od té doby se metody výrazně změnily a postup se zrychlil. "Moje laboratoř byla jedna z prvních na světě, která přečetla úplný genom. Tenkrát, v polovině osmdesátých let minulého století, to byl genom jednoho viru. A dobře si pamatuji, co to bylo za dřinu a jak pomalu to šlo. Dnes se komerčními přístroji skutečně může přečíst genom člověka za několik dnů," uvedl Pačes.

Zabývat se lidským genomem má velký význam i pro medicínu - jak pro diagnostiku, tak při léčbě. "Přibližuje se doba personalizované medicíny. Víme, že nějaký lék dobře zabírá u jednoho a méně u jiného člověka. To je také dáno geneticky. A tak se bude léčba individualizovat právě na základě znalosti molekulárních příčin chorob," uvedl biochemik, podle něhož se dodnes podceňuje význam dědičnosti pro život konkrétního člověka.

Kromě dešifrování lidské DNA může podle něj výzkum odpovědět i na další otázky. "Tak například bychom všichni rádi věděli, co nás činí lidmi. Musí to být v našem genomu zapsáno, jinak by se lidem nerodili zase jen lidi. Důležité je v tomto ohledu srovnávání genomů člověka a našich nejbližších příbuzných - lidoopů," jmenoval další možný směr výzkumu.

Přečtení lidského genomu oznámili 14. dubna 2003 zástupci šesti států, jejichž vědci se na výzkumu podíleli. Kromě USA, jejichž vláda podporovala projekt Human Genome Project, se výzkumu zúčastnili také vědci z Velké Británie, Německa, Japonska, Francie a Číny.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

14°C

Dnes je pondělí 22. října 2018

Očekáváme v 15:00 16°C

Celá předpověď