Selma (USA) - Americký prezident Joe Biden při příležitosti 58. výročí takzvané "krvavé neděle", násilného potlačení pochodů za volební právo Afroameričanů, varoval před nenávistí a extremismem ve Spojených státech. Základy demokracie jako právo volit a hodnota volebního hlasu totiž podle něj mohou být ohroženy, píší americká média.
Biden se v alabamské Selmě na vzpomínkové akci přidal k tisícovkám lidí. "Právo volit, mít svůj hlas započítán, je základním kamenem demokracie a svobody," řekl prezident poblíž mostu Edmunda Pettuse, kde byla 7. března 1965 skupina demonstrantů za občanská práva zbita policisty. "Toto základní právo je v ohrožení. Konzervativní nejvyšší soud už roky právo volit utahuje. Od voleb v roce 2020 americké státy přijaly desítky zákonů, které vycházely z velké lži," řekl prezident s odkazem na tvrzení svého předchůdce ve funkci, republikána Donalda Trumpa, který po prohře s Bidenem odmítl uznat svou porážku.
Biden také slíbil, že bude nadále usilovat o to, aby Kongres schválil o zákony týkající se rozšíření volebního práva, z nichž jeden dostal název po Johnu Lewisovi, bývalém kongresmanovi za Georgii, bojovníkovi za lidská práva a vůdci historického pochodu ze Selmy do Montgomery před 58 lety. Klíčovou částí zákona Johna Lewise je povinnost určitých samosprávných celků žádat před změnou svých volebních pravidel o federální schválení.
Ačkoliv alespoň černošští muži měli de jure volební právo už od roku 1870, přístup k volbám jim byl v jednotlivých státech systematicky znemožňován například daněmi, testy gramotnosti či zastrašováním. Důkazem tehdy stále přetrvávající diskriminace bylo také násilné potlačení pochodu asi 600 převážně černošských aktivistů ze Selmy do Montgomery, proti kterým policie zasáhla obušky a slzným plynem.
V čele dalších dvou pochodů, kterých se zúčastnilo už několik tisícovek lidí, stál držitel Nobelovy ceny za mír Martin Luther King. Při druhém pochodu byl kvůli podpoře aktivistů rasisty napaden bělošský reverend James Reeb, který zraněním hlavy o dva dny později podlehl. To ještě více pobouřilo veřejné mínění po celých Spojených státech a o událostech tehdy referoval i československý komunistický tisk.
Boj za větší zrovnoprávnění Afroameričanů, který má však kořeny už v období po druhé světové válce, posléze zaznamenal vítězství, když Kongres schválil zákon o zákazu rasové diskriminace při volbách.
