Vláda by mohla nově dostat možnost vyhlásit i stav nebezpečí

foto Ministr vnitra Jan Hamáček (vlevo) a jeho náměstek pro řízení sekce legislativy, státní správy a územní samosprávy Petr Mlsna vystoupili 8. června 2020 v Praze na tiskové konferenci k novele ústavního zákona o bezpečnosti ČR.

Praha - Ústavní zákon o bezpečnosti ČR by měl nově obsahovat vedle nouzového stavu a stavu ohrožení státu i stav nebezpečí. Novinářům to řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), který návrh úprav předpisu představil novinářům po jeho projednání v Bezpečnostní radě státu (BRS). Dosud mohou stav nebezpečí vyhlašovat kraje, kabinet ale takovou pravomoc nemá. Podle Hamáčka by byl mírnější stav nebezpečí v budoucnu lepší celostátní reakcí na pandemii, sucho či kybernetické útoky než nynější nouzový stav.

K revizi krizové a bezpečnostní legislativy přiměly vládu některé potíže při pandemii covidu-19 v posledních měsících. "Musíme ty aktuální zkušenosti využít a co nejrychleji je promítnout do zákonů, aby nám do budoucna umožnily pružněji reagovat na pandemii nebo riziko velkého rozsahu, jako je sucho nebo kyberútok," uvedl Hamáček.

Ústavní zákon o bezpečnosti nyní počítá s tím, že podle intenzity ohrožení lze vyhlásit nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. "Ten nejmírnější stav, kdy situace není standardní, stav nebezpečí, není možné vyhlásit z pozice vlády na centrální úrovni," poznamenal Hamáček. Podle novely by kabinet měl dostat možnost vyhlásit stav nebezpečí pro celou ČR nebo její část. "To nám umožní reagovat pružněji a citlivěji na krizovou situaci," uvedl.

Nouzový stav vyhlašuje vláda pro celé území republiky nebo jeho část v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví, majetek, vnitřní pořádek či bezpečnost. Vláda při tom musí vymezit, jaká práva občanů omezí a jaké povinnosti uloží. Nouzový stav může trvat nejdéle 30 dnů, prodloužit ho lze po souhlasu Sněmovny.

I ve stavu nebezpečí by měl kabinet mít možnost omezit vlastnické právo, svobodu pohybu, pobytu či shromažďování, nebylo by ale možné omezit právo na stávku. Mechanismus schvalování by měl být stejný jako u nouzového stavu včetně případného prodlužování se souhlasem poslanců. "Rozdíl je v tom, že stav nebezpečí by byl vyhlašován, pokud by nedocházelo k ohrožení značného rozsahu, je to takový předstupeň, kdy víte, že něco je špatně, ale není tam ještě značný rozsah," řekl náměstek ministra vnitra pro legislativu Petr Mlsna.

V zákonu o bezpečnosti by se také měla objevit nová úprava Ústředního krizového štábu. "Aby bylo naprosto jasné, jaké je postavení BRS a Ústředního krizového štábu. BRS je ten pracovní orgán na koncepční úrovni, který má průběžně projednávat připravovaná opatření a legislativu, krizový štáb má vládu podporovat a pomáhat v době krize," uvedl Hamáček.

Novela by mohla také vládě dát pravomoc požadovat při nouzovém stavu projednání návrhů ve lhůtě 72 hodin ve Sněmovně a ve lhůtě 24 hodin v Senátu. Ve stavu nebezpečí by kabinet toto právo neměl, uvedlo vnitro v tiskové zprávě. Na základě zkušeností s letošním odkladem doplňovacích voleb do Senátu na Teplicku návrh také zpřesňuje ustanovení o prodloužení volebního období a odkladu konání voleb.

Po dnešní prezentaci na BRS budou už v příštích dnech následovat jednání o legislativě s jednotlivými resorty. Jejich výsledkem by měly být i změny například v krizovém zákoně, zákoně o ochraně veřejného zdraví či energetickém zákoně. Za ideální by Hamáček považoval, kdyby text zákona poslalo vnitro do legislativního procesu v létě. "Věřím, že se nám povede najít shodu napříč politickým spektrem," dodal.

BRS hodnotila činnost krizového štábu i aktuální situaci

Bezpečnostní rada státu (BRS) na dnešním zasedání hodnotila činnost Ústředního krizového štábu v době nouzového stavu, který byl v Česku od 12. března do 17. května vyhlášen kvůli pandemii covidu-19. Úřad vlády o tom informoval v tiskové zprávě. Šéf krizového štábu Hamáček v té souvislosti představil návrh ministerstva vnitra na změny v zákoně o bezpečnosti ČR. Podle Hamáčka se BRS zabývala i aktuálními lokálními povodněmi na Olomoucku.

Hamáček dnes v souvislosti s některými potížemi při pandemii představil radě revizi krizové a bezpečnostní legislativy. V příštích dnech o ní začne ministerstvo vnitra jednat s dalšími úřady či opozicí. Kabinet by měl vedle nouzového stavu podle návrhu dostat možnost vyhlásit i stav nebezpečí, při kterém sice existuje hrozba, ale ještě nedosahuje takové intenzity jako v případě nouzového stavu.

Rada se podle Hamáčka zabývala i lokálními povodněmi na Uničovsku a Šumpersku, při kterých zemřela osmačtyřicetiletá žena. Další žena ve věku 74 let se pohřešuje, několik dalších lidí hasiči ze zatopených domů ale zachránili. Šéf hasičů Drahoslav Ryba podle Hamáčka radu informoval, že příslušné složky zatím situaci na místě zvládají. "Jsme připraveni v případě potřeby nasadit další silové prostředky," poznamenal Hamáček.

Rada se věnovala i aktuální problematice NATO a EU, vzala na vědomí zprávy o extremismu v Česku v loňském roce a koncepci pro boj proti extremismu na letošní rok. Hodnotila také plnění akčního plánu auditu národní bezpečnosti v roce 2019. Zabývala se také koncepcí, která má rozšířit schopnosti policie vyšetřovat kybernetickou kriminalitu, informovala Strakova akademie.

BRS rovněž udělila Ceny Bezpečnostní rady státu za významný přínos v oblasti bezpečnostní politiky. Obdrželi je generálporučík Radovan Procházka, redakce časopisu Obrana a strategie a Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

25°C

Dnes je čtvrtek 6. srpna 2020

Očekáváme v 17:00 26°C

Celá předpověď