Berlín - Německo zvažuje přeměnu části plynovodu Nord Stream 2 na přípojku na zkapalněný zemní plyn (LNG) na pobřeží Baltského moře. Uvedl to dnes časopis Der Spiegel. Ministerstvo hospodářství posuzuje podle časopisu možnost vyvlastnění části plynovodní soustavy na německém území a její odříznutí od zbytku plynovodu. Pokud by Německo tento krok učinilo, bylo by to v první řadě záležitostí právníků, reagoval Kreml prostřednictvím mluvčího Dmitrije Peskova.
Produktovodem Nord Stream 2 měl původně po dně Baltského moře z Ruska do Německa proudit ruský plyn. Před ruskou invazí na Ukrajinu mu k uvedení do provozu chyběla už jen zelená německých regulačních úřadů. Po začátku invaze německý kancléř Olaf Scholz konstatoval, že udělení souhlasu k provozu není kvůli postupu Ruska vůči Ukrajině možné.
Od roku 2011 už je v provozu plynovod Nord Stream, který má stejnou kapacitu jako Nord Stream 2 a za kterým stojí stejní provozovatelé. Mezi nimi jsou vedle ruského Gazpromu i firmy z Evropské unie, a to z Německa, Francie a Nizozemska.
Dodávky plynovodem Nord Stream 1 ruská státní plynárenská společnost Gazprom minulý týden výrazně omezila. Gazprom opatření zdůvodňuje zpožděním při opravě kompresorových turbín německé společnosti Siemens Energy z Kanady. Německý ministr hospodářství Robert Habeck však omezení dodávek označil za politicky motivovaný krok, kterým se Rusko podle něj snaží vyvolat nejistotu a zvýšit ceny plynu.
Německo už si pronajalo čtyři specializovaná plovoucí zařízení označovaná anglickou zkratkou FSRU (Floating Storage and Regasification Unit), která umožňují uskladnění LNG z tankerů a jeho přeměnu zpět do plynného stavu. Surovinu pak mohou dodat do pevninských plynovodních systémů. Zvýšení kapacity v Baltském moři by zvýšilo tu stávající v přístavech Wilhelmshave a Brunsbüttel na pobřeží Severního moře.
Berlín po ruské invazi na Ukrajinu hledá kvůli posílení energetické nezávislosti podobně jako ostatní státy EU nové zdroje energií. Německo plánuje vybudovat terminály na LNG a masivně investovat do obnovitelných zdrojů energie. Využít chce také uhelné elektrárny, které jsou nyní odstavené, ale nadále jsou jako energetická záloha v pohotovosti.
V loňském roce Evropská unie z Ruska dovezla 155 miliard krychlových metrů zemního plynu. Ruský plyn se tak podílel zhruba 45 procenty na celkovém dovozu plynu do EU a zhruba 40 procenty na celkové spotřebě plynu v EU.
