Běloruské hospodářství potřebuje reformy

foto Slon v centru. Šest metrů vysoká a 2,5 tuny těžká socha španělského surrealisty Salvátora Dalího se v březnu 2019 stala součástí mezinárodní výstavy v metropoli Minsku.

Poptávku po českém zboží vedou telefony, IT a zemědělská zařízení, z opačného směru jsou žádány ropné oleje, dráty a příze. Silně stoupá výměna v oblasti služeb.

Běloruská republika je exportně orientovaný stát s rozvinutým zemědělským sektorem. Kromě něj jsou hlavními průmyslovými odvětvími strojírenství, těžba a zpracování draselných solí, papírenský, textilní, potravinářský a chemický průmysl.

Od poloviny roku 2011 až do konce roku 2016 se běloruská ekonomika nacházela ve stavu stagnace, která v letech 2015 a 2016 přerostla v recesi. Kromě jiných faktorů k tomu přispěla recese ruské ekonomiky, vysoké zadlužení soukromého sektoru v zahraniční měně, přetrvávající ochrana domácího trhu a relativně nízká koupěschopnost obyvatelstva. Slabá bilance běloruských bank navíc způsobila nedostatek cenově dostupných úvěrů.

Pomalá transformace

V roce 2013 zaujímala země podle údajů MMF 61. místo na světě v HDP na jednoho obyvatele podle tržního měnového kurzu a na konci roku 2015 to bylo už 81. místo, kdy tento ukazatel meziročně poklesl o 3,8 procenta. V roce 2016 meziroční propad HDP dosáhl 2,6 procenta. Zvrat tohoto negativního trendu nastal o rok později, kdy ekonomika posílila o 0,7 procenta.

Návratu běloruské ekonomiky k růstu dopomohlo pozvolné oživení ruské ekonomiky, které podpořilo běloruský vývoz a pomohlo stimulovat mírné zvýšení domácí podnikatelské činnosti zejména v průmyslu. V roce 2017 se stabilizoval běloruský rubl, v dubnu toho roku snížila Běloruská národní banka klíčovou úrokovou sazbu na 14 procent. To pozitivně ovlivnilo trh úvěrů a vkladů.

Běloruské hospodářství si nicméně stále zachovává nerovnováhu a strukturální problémy, nahromaděné za posledních 20 let. Základem pro udržitelný dlouhodobý růst je provedení reformy státního sektoru, která vyžaduje po úřadech tvrdé kroky. Patří mezi ně očištění ekonomiky od ztrátových podniků, redukce stavu zaměstnanců a další nepopulární opatření. Úřady na takový obrat zatím připraveny nejsou a preferují pomalou transformaci, jejíž účinnost závisí zejména na zahraniční ekonomické konjunktuře.

V roce 2015 přesáhla míra inflace 12 procent. V roce 2016 se podařilo dosáhnout jejího mírného meziročního poklesu na 11,8 procenta. O rok později dosáhla osm procent s předpovědí dalšího poklesu. V červenci 2016 zažilo Bělorusko denominaci domácího rublu, na bankovkách zmizely čtyři nuly.

Před branami WTO

Běloruská republika exportuje zejména nákladní automobily a traktory. V zemědělské oblasti je významným exportérem hnojiv a v oblasti potravinářského průmyslu je důležitým vývozcem sýrů. V posledních letech je pro zemi velmi důležitý sektor informačních technologií.

Obrat zahraničního obchodu se zbožím a službami se v roce 2017 meziročně zvedl o 21,5 procenta a činil 72,8 miliard dolarů. Ve stejném období dosáhl vývoz meziroční růst o 21,7 procenta a stoupl na 36,43 miliardy dolarů. Zvýšil se i dovoz, a to o 21,2 procenta na 36,37 miliardy dolarů. Kladné saldo představovalo 63,2 milionu dolarů.

Mezi nejdůležitější exportní partnery země patří Ruská federace, do které směřuje 46,3 procenta veškerého exportu, dále Ukrajina s podílem 12,2 procenta, Velká Británie (4,6 procenta) a Německo (čtyři procenta). Nejdůležitějším obchodním partnerem z hlediska dovozu zboží a služeb do Běloruské republiky je rovněž Ruská federace, která se na celkovém objemu importu do země podílí 55,5 procenta. Další země s největším podílem na importu do Běloruské republiky jsou Čína (7,8 procenta), Německo (4,9 procenta) a Polsko (4,4 procenta).

Z vývoje objemu zahraničního obchodu je patrný velmi pozvolný pokles s Ruskou federací. Naopak dochází k pozvolnému nárůstu tohoto ukazatele se zeměmi Evropské unie, což kromě užší spolupráce Běloruské republiky s těmito zeměmi v rámci Východního partnerství pramení z její snahy o větší rozmanitost zahraničního obchodu. Země Evropské unie se na běloruském importu podílejí 20 procenty a 24 procenta běloruského importu směřují do zemí EU.

V březnu roku 2016 byl obnoven přístupový proces Běloruské republiky do WTO. Vyjednávání pokračují s cílem vstupu země do této organizace do roku 2021. Pokud se tak stane, bude to impuls k dalšímu zvýšení objemu běloruského zahraničního obchodu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

25°C

Dnes je čtvrtek 25. dubna 2019

Očekáváme v 13:00 25°C

Celá předpověď