Belgický premiér zpochybnil členství zemí Visegrádu v Schengenu

foto Belgický premiér Charles Michel.

Brusel - Tím, že tvrdohlavě odmítají projevit byť minimální solidaritu v migrační otázce, otevírají státy visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) debatu o tom, zda by měly setrvat v schengenském prostoru. Na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie to dnes řekl belgický premiér Charles Michel, informoval místní list Le Vif. Země EU se podle očekávání na vrcholné schůzce neshodly na reformě azylového systému.

"Tím, že tvrdohlavě, opakovaně, systematicky odmítají prokázat aspoň minimální solidaritu, otevírají automaticky politickou debatu o schengenském prostoru, ve skutečnosti právě otevírají (otázku) jejich vlastního setrvání v schengenském prostoru," řekl belgický premiér Michel s odkazem na země visegrádské čtyřky a jejich postoj k migraci. "To, co říkám, podporuje stále více a více lidí u (jednacího) stolu," dodal.

Michel už v minulosti kritizoval údajně nedostatečnou solidaritu zemí východní částí Evropské unie v migrační krizi. "Není možné, aby některé země považovaly EU za bankomat, ze kterého mohou dostávat podporu na svůj hospodářský rozvoj, a zároveň odmítat princip solidarity v otázce migrace," řekl dnes liberální belgický premiér.

Podle něj dříve či později přijde v otázce migrace "okamžik pravdy". "Pokud budeme zneužívat migraci kvůli volbám, což se děje všude v Evropě, oslabíme Evropu tím, že ji budeme prezentovat jako neschopnou navrhnout řešení hlavních výzev," uvedl předseda belgické vlády, kterou před časem kvůli sporu o globální pakt OSN o migraci opustila nejsilnější koaliční strana - vlámští nacionalisté.

Dnešní kritiku na adresu zemí visegrádské čtyřky Michel pronesl po skončení summitu, na kterém se nepodařilo v otázce migrace dosáhnout prakticky žádného pokroku. Státy EU se shodly pouze na tom, že v boji s migrací budou dál klást důraz zejména na ochranu vnějších hranic a na spolupráci s tranzitními státy. Rozpory ovšem nadále panují v otázce reformy azylového systému nebo posílení reformované agentury Frontex, tedy navyšování počtu příslušníků evropské pohraniční a pobřežní stráže.

Jedním ze sporných bodů zůstává návrh komise z roku 2016 na reformu takzvaného dublinského systému, tedy pravidel určujících, která ze zemí řeší azylové žádosti.

Země visegrádské čtyřky včetně Česka dlouhodobě odmítají přerozdělování migrantů v rámci Evropské unie. Ani jedna z nich se také nepřipojila k globálnímu paktu OSN o migraci, který tento týden na konferenci v Marrákeši přijalo 164 zemí světa.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

0°C

Dnes je pondělí 21. ledna 2019

Očekáváme v 15:00 0°C

Celá předpověď