Vyhlášení prvních výzev, které zahájí proces čerpání evropských peněz v sedmiletce 2021–2027, čeká ministr pro místní rozvoj a digitalizaci Ivan Bartoš. U kotlíkových dotací se tak má stát výrazně dříve, a to s ohledem na zářijový termín, do kterého musí nastat výměna kotlů. Během českého předsednictví ve druhé půli roku by nový šéf rezortu rád otevřel debatu o politice soudržnosti EU po roce 2028.
Fotogalerie
Za končící finanční období 2014–2020 bylo až dosud příjemcům v České republice proplaceno 480,9 miliard korun, což představuje 73 procenta přidělené alokace. Touto skutečností se zabývala Rada pro fondy Evropské unie na pracovní úrovni, která projednala i stav přípravy nového období 2021–2027. K jakým závěrům dospěla?
Čerpání finančních prostředků z evropských fondů probíhá dobře. Naším hlavním cílem je zaměřit se na 100 procentní využití přidělené částky včetně prostředků navíc, které má České republika k dispozici na zvládnutí covidové krize a které směřují především do oblasti zdravotnictví. Přípravy nového programového období pokračují plynule bez velkých překážek a první výzvy v novém programovém období 2021-2027 se dají očekávat na jaře tohoto roku.
Kam šla největší část těchto prostředků?
Nejvíce finančních prostředků je i s ohledem na potřeby České republiky investováno do modernizace a výstavby železniční a silniční sítě, přes 75 miliard korun. V těsném závěsu, v součtu přes 70 miliard. Následuje podpora projektů v regionech nejen v oblasti jejich konkurenceschopnosti, ale prostředky putují i na zkvalitňování veřejných služeb občanům. Přibližně 30 miliard korun z evropských fondů podpořilo projekty pomáhající získat lidem lepší práci. Na podporu českého výzkumu byly investovány více jak 44 miliardy korun.
Jaký je stav přípravy nového programového období 2021–2027, zejména pokud jde o Dohodu o partnerství a vyjednávání jednotlivých operačních programů?
Dohoda o partnerství byla v polovině prosince roku 2021 oficiálně předložena Evropské komisi (EK) ke schválení. Před Vánoci byly do komise zaslány operační programy Jan Amos Komenský, Technická pomoc a Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost. Programy Zaměstnanost+, Doprava, Životní prostředí a Integrovaný regionální operační program následovaly v první polovině ledna. Zbývající dva programy – Rybářství a Spravedlivá transformace – budou zaslány do EK do dvou měsíců.
Jaké kroky budou nyní následovat?
Začne formální dialog s EK, čili Česko obdrží oficiální vyjádření komise k zaslaným dokumentům a musí na něj adekvátně zareagovat. EK by měla schválit Dohodu o partnerství do čtyř měsíců od předložení, v případě programů činí lhůta pět měsíců. Vzhledem k tomu, že se ČR podařilo zásadní připomínky komise vyřešit už v průběhu neformálního dialogu, předpokládáme, že proces schvalování dokumentů ze strany EK nebude nijak blokován.
Kdy se dá očekávat schválení všech devíti operačních programů ze strany EK? Kdy budou první výzvy a na kom to záleží?
Schválení většiny programů očekáváme na přelomu dubna a května 2022. První výzvy budou většinou vyhlašovány v květnu a červnu, nicméně například v oblasti kotlíkových dotací se předpokládá vyhlášení výzvy na konci zimy vzhledem k termínu, do kterého musí nastat výměna kotlů z důvodu legislativy do září 2022.
Jaká jednání v Bruselu vás v nejbližší době čekají, a ke kterému z výše popsaných bodů to bude?
Rád bych se brzy chtěl setkat s paní komisařkou Elisou Ferreirovou, která je zodpovědná za politiku soudržnosti, a samozřejmě se budeme věnovat tématu fondů EU v České republice. Rád bych ji seznámil s našimi plány v rámci předsednictví ČR v Radě EU.
Jaká je představa o komunikaci politiky soudržnosti v době českého předsednictví? Jaké má Česko v tomto směru ambice a jakou roli by mělo v této debatě sehrát ministerstvo pro místní rozvoj coby Národní orgán koordinace procesu čerpání?
Politika soudržnosti představuje pro Českou republiku jednu z největších výhod, které jí členství v EU nabízí, proto bychom chtěli prezentovat politiku soudržnosti jako moderní, nezastupitelný a dvaceti lety osvědčený nástroj, který pomáhá rozvoji všech regionů. Jako národní koordinátor v této oblasti máme ambici otevřít debatu o budoucnosti a dalším směřování politiky soudržnosti po roce 2028, a to i v kontextu nových výzev, jakými jsou klimatická a digitální transformace. Našim cílem je určit hlavní směr dalších debat o formování této politiky v budoucnu.
Kde vidíte vy sám hlavní priority v čerpání evropských peněz, k jakým cílům by se měla ČR s pomocí evropských fondů dostat?
Rád bych, aby díky fondům vzkvétaly všechny naše regiony a nastalo zkvalitnění podmínek života i v menších městech a obcích, nejen v přirozených centrech. Osobně vnímám kromě digitalizace jako zásadní téma transparentnost rozdělování dotací. Zde jsme již s kolegy předložili Parlamentu novelu zákona o střetu zájmů, která doufám vnese jasnější návod pro úřady přidělující dotace.
Budete nějak zasahovat do zavedené struktury aparátu pro fondy EU na vašem rezortu?
Personální politika není na pořadu dne a rozhodně bych ji neřešil přes rozhovory v médiích. Přiznám však, že bych na některé oblasti, kde i třeba ministerstvo samo realizuje projekt z evropských peněz, potřeboval více lidí. Máme před sebou největší projekt digitalizace stavebního řízení a nemáme ani prostor pro navýšení lidí ani možnosti zaplatit potřebné oborové odborníky či specialisty na IT, kteří by na tom pracovali jak se říká “v domě”.
Klasická tabulková místa neumožňují nabrat potřebné lidi. Dosavadní řešení outsourcingu je naprosto nevhodné a mnohokrát dražší. Snažím se tedy vymyslet cestu, jak tým rozšířit a know-how, které bude ministerstvo stabilně potřebovat i schopné zaplatit. Ostatně to je jeden ze zásadních problémů státní správy. I to se pokusíme do budoucna změnit.
IT odborníky, architekty či projektové manažery bude státní správa potřebovat. Lze si je sice postupně “vychovat”, a mnohdy ve strukturách jsou, ale je jich málo. Já bych byl raději, kdybychom je dokázali poptat, přilákat a zaplatit.
