Bankovní dohled: Nepřímé dopady zasahují války banky ve východní Evropě, Německu a Rakousku

foto Budova Evropského parlamentu v Bruselu, logo eura

Ředitel Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) Jacob Gyntelberg je přesvědčen, že následky sankcí a možných přijatých protiopatření může evropský finanční systém celkově zvládnout. V příštím roce by měly být opět provedeny pravidelné zátěžové testy.

Nepřímé následky ruské agrese na Ukrajině v podobě například rostoucích cen energií by mohly dopadnout na evropské banky silněji než přímé vlivy konfliktu. Tvrdí to Evropský Ukrajinský voják chodí v budově poblíž frontové pozice v Charkově na Ukrajině, pondělí 25. dubna 2022.orgán pro bankovnictví (EBA), jehož nález cituje deník Handelsblatt. Ohroženy jsou finanční domy zejména v Německu a východní Evropě, uvádí stejný zdroj.

„Počáteční efekty bojů na Ukrajině nepředstavují pro evropské banky žádný velký problém. Nicméně to, co přichází v pomyslném druhém kole, by už svízel být mohla, a ne malá,” upozorňuje ředitel EBA Jacob Gyntelberg v rozhovoru pro zmíněný list.

Propad ano. Záleží na tom, kde bude dno

Ekonomika EU by měla podle aktuálních předpovědí zpomalit letošní růst o dva až tři procentní body proti předešlému očekávání. „Vysoké ceny energií a potravin zatěžují zákazníky bank, přičemž zdražování je doprovázeno stoupáním úroků,” vypočítává Gyntelberg.

K vlnám “druhého kola” patří rovněž protiopatření ruské strany, zejména v podobě zastavení dodávek ropy a zemního plynu, případně v jejich přiškrcení. „Nakolik tvrdě to padne na jednotlivé evropské ekonomiky, nezávisí výhradě na jejich závislosti na strategických surovinách z Ruska, nýbrž také na tom, kde jsou ruská ropa a plyn třeba,” zdůrazňuje šéf EBA.

Z tohoto pohledu má potíže zejména energeticky náročný těžký průmysl. „Týká se to v první řadě východoevropských zemí, jako jsou Maďarsko, Litva a Bulharsko, stejně jako Německa.”

Plynovod, zásobník plynu - ilustrační fotoZ tohoto důvodu jsou myslitelné zátěže pro národní bankovní systémy rozloženy různě. Úvěrovými riziky mohou trpět východoevropské, německé a rakouské banky. “Pro francouzské peněžní ústavy hrají případné obavy velmi malou roli, pro španělské a italské domy to není vůbec téma,” srovnává Gyntelberg.

Robustní stavba

Větší trhliny v evropském finančním systému první muž EBA nečeká. „Dosud odhadovatelné hospodářské dopady sankcí pro evropské ekonomiky by byly pro finanční systém jako celek zvládnutelné.”

Svůj optimismu odůvodňuje tím, že odborníci počítají s výrazně menším hospodářským růstem, ovšem tyto prognózy jsou jenom nepatrně horší než scénáře, jež načrtl úřad EBA v loňském roce po provedených zátěžových testech bank. „A tehdejší prověrky zvládly prověřované evropské finanční veskrze dobře.”

Tento výhled platí i pro situaci, že Rusko své dodávky stopne, případně že EU uvalí na jeho strategické suroviny embargo a zakáže dovozy. To by podle Gyntelberga téměř jistě vyvolalo recesi.

„Banky by zaznamenaly vyšší ztráty, jenže podle mého názoru jsou kapitálové polštáře většiny těchto peněžních institucí dostatečně plné. Platí to jakbysmet pro německý bankovní systém,” líčí Gyntelberg. „Jednotlivé banky mohou být samozřejmě potrefeny více či méně, ale stabilita celé soustavy by měla zůstat zachována.”

Testy budou doplněny o nová kritéria

Bez ohledu na zátěže způsobené dramatickými událostmi na Ukrajině budou na evropské úrovni v příštím roce znovu provedeny zátěžové testy EBA. Tentokrát budou krizové scénáře hodnoceny zásadně odlišně, připomíná ředitel. “Místo varianty nízkých úroků se budeme zabývat výhledovými efekty vlivu výrazného zvýšení úroků, podobně jako vlivem energetického šoku a otřesy jistých průmyslových odvětví,” předesílá Gyntelberg.

Světelná signalizace pro chodce a cyklisty ve Franfurtu, v pozadí budovy Deutsche Bank a Commerzbank. Ilustrační foto.Střednědobě budou zahrnuty do stres-testů klimatické a ekologické aspekty. Nejdříve má přijít na řadu speciální klimatický posudek: šéf EBA už oznámil velkou zátěžovou klimatickou prověrku ze strany evropských dohledových orgánů.

„V průběhu roku 2024 provedeme společně s jinými evropskými kolegy z oblasti dohledu velký klimatický a ekologický test,” ubezpečuje.

Takto si EBA vytyčuje relativně ambiciózní plán, neboť klimatické prověrky jsou pro vykonavatele dozoru novým nástrojem, pro nějž se dosud povedlo nasbírat málo zkušeností a neexistuje osvědčená metoda. Rovněž Evropská centrální banka (ECB), jež se pustila do klimatických zkoušek mezi velkými bankami v eurozóně, mluví o metodě “učení se za pochodu”.

Gyntelberg v tom nevidí překážku. “Ano, nemáme perfektní, rozpracovanou metodiku, s jejíž pomocí bychom detailně simulovali klimatická a ekologická rizika, a musíme ještě přijmout některá opatření,” připouští. Obecně je zato k dispozici jistá konstrukce, na níž se dá stavět, podotýká.

Viděno jeho očima, nabízí se jiná důležitá věc. “Pro nás je nejdůležitější odpověď na otázku, jak citlivě reagují na tuto rizika portfolia bank. To je podstatnější než přesné předpovědi škod,” podtrhuje.

Klima je riziko. Jen se neví, jak vysoké

Jak vysoké mohou být dopady klimatických rizik na finanční domy, zůstává sporné. Při klimatických zkouškách ve Velké Británii, jejichž výsledky nebyly dosud zveřejněny, měly krizové scénáře na svědomí pouze malé újmy, pokud jde o kapitálové krytí prověřovaných institucí, prozrazuje jeden ze zdrojů.

Gyntleberg si myslí, že to nemusí mnoho znamenat. Nejprve je třeba vyčkat na zjištění, k nimž dospěla ECB. „Francouzský dohled zjistil na domácím území více znepokojující skutečnosti než Britové,” napovídá ředitel.

Pravdou je, že se Francouzi zaměřili na delší časové období než jejich britští kolegové. „Vezme-li se v úvahu horizont pěti let, zřejmě toho tolik nenajdete, jako když budete sledovat úsek 30, 40 let.”

Napříště by neměly klimatické a ekologické testy hrát roli výhradně u zátěžových testů. „Zkoumáme všechny možné nástroje dozoru s důrazem na to, zda a jak by mohly být klimatické a ekologické vlivy ještě více zohledněny,” říká Gyntelberg.

V květnu chce EBA publikovat návrh, aby se tyto aspekty staly ústrojnou součástí povinných požadavků na základní kapitál bank. Klimatické a ekologické požadavky se mají kromě toho začlenit do rizikového managementu a být jedním z prvků každoročních procesů dohledu a hodnocení daných subjektů. „Až do léta 2023 hodláme vytvořit směrnici, jak má být nahlíženo na rizika udržitelnosti z pohledu krizového řízení a kapitálových předpisů,” uzavírá šéf EBA.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

1°C

Dnes je pátek 9. prosince 2022

Očekáváme v 9:00 -2°C

Celá předpověď