Babiš v Novém Boru podepsal petici za obchvat České Lípy

foto Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) podepisuje petici za urychlení stavby na místě budoucího obchvatu Nový Bor - Česká Lípa 13. března 2018 při Babišově návštěvě v Libereckém kraji. Vlevo je ministr životního prostředí v demisi Richard Brabec, vedle Babiše vpravo hejtman Libereckého kraje Martin Půta a zcela vpravo senátor Jiří Vosecký.

Liberec - Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) dnes při návštěvě v Novém Boru na Českolipsku podepsal petici za zrychlení přípravy výstavby obchvatu České Lípy. Na setkání s vládou ji přinesl senátor Jiří Vosecký (Starostové pro Liberecký kraj). Podpis připojil i ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Zároveň ujistil, že stavba dostane výjimku, což by mělo přípravu urychlit a zajistit financování. Náklady na dvě etapy, které je nutné dokončit, projektanti odhadli na dvě miliardy korun bez DPH.

"Dneska říkáme, že stavby, které budou připraveny, budou profinancovány a budou se stavět. Tady máme velkou výhodu, že nemusíme dělat EIA, prošlo nám zjišťovací řízení, zpracovává se dokumentace pro územní rozhodnutí. Jakmile tohle bude, tak dám výjimku a budou se vykupovat pozemky," doplnil Ťok. 

Video: Babiš zahájil návštěvu Libereckého kraje v Ralsku
13.03.2018, 10:00, autor: Radek Petrášek, zdroj: ČTK

Sedmatřicetitisícová Česká Lípa je jedním z mála větších měst, kde není obchvat a kamiony projíždějí městem. Podle starostky Romany Žatecké (ČSSD) je situace neúnosná. Středem města po silnici I/9 denně projede přes 14.000 aut, po silnici v Děčínské ulici dokonce 25.000 aut za 24 hodin. O obchvatu, který měl odvést dopravu mimo zástavbu, se mluví už od 90. let minulého století, upozornil Vosecký. Stavět se obchvat začal v roce 2008, a v roce 2016 měl být projekt za pět miliard korun hotový. V roce 2010 ho ale z úsporných důvodů zastavil tehdejší ministr dopravy Vít Bárta (Věci veřejné), stejně jako dalších 11 projektů.

Už sedm let tak práce na obchvatu stojí. Postavit je potřeba další dvě etapy - z Dubice do Dolní Libchavy a z Dolní Libchavy do Nového Boru. "Na té první části je hotová dokumentace pro územní rozhodnutí a pokud půjde vše dobře, tak v roce 2020 by to mělo být vysoutěžené a k realizaci," informoval premiéra Josef Tomeš z liberecké ŘSD. Etapa by podle něj měla být hotová zhruba do dvou let a na ni by měla navázat další, která má skončit v roce 2024. Zkomplikovat to ale mohou ještě výkupy pozemků. U první etapy je jich vykoupeno 80 procent, u druhé ještě výkupy nezačaly.

Babiš navrhuje rozšíření poslaneckého návrhu zákona, který má urychlit výstavbu určených dopravních staveb. Zákon u stanovených staveb předpokládá zavedení předběžné držby pozemků a také jejich zpřístupnění pro přípravné práce. Měla by se také zjednodušit výplata náhrad za věcná břemena a zjednodušit případné vyvlastnění. Zákon by se měl týkat 17 vyjmenovaných dálnic a dvou silnic první třídy, které na ně navazují. Měl by se týkat také 15 železničních tratí. Babiš dnes na místě mluvil o možném pozměňovacím návrhu, který by zákon rozšířil i na obchvaty a silnice prvních tříd, což by pomohlo výrazně zrychlit přípravu staveb. "To by nám hodně pomohlo," dodal Tomeš.

Na přípravu vedení vody pro Frýdlantsko možná půjde 60 milionů Kč

Vláda projedná návrh na uvolnění 60 milionů korun na přípravu alternativního vedení vody pro Frýdlantský výběžek na Liberecku. Kabinet by se měl návrhem zabývat na příštím nebo přespříštím zasedání, řekl dnes novinářům v Liberci místopředseda vlády a ministr životního prostředí Richard Brabec. Alternativní vedení by mělo zajistit vodu pro zhruba 30.000 obyvatel, dojde-li ke ztrátě zdrojů pitné vody kvůli plánovanému rozšíření těžby uhlí v polském dole Turów nedaleko česko-polské hranice.

Původně se mluvilo o tom, že bude potřeba uvolnit 150 až 160 milionů korun. Podle Brabce půjde do vlády nižší částka navrhovaná ministerstvem zemědělství. "Budeme diskutovat, zda bude stačit nebo ne," uvedl Brabec.

V oblasti Frýdlantu, Hrádku nad Nisou a Chrastavy vysychají studně a mizí potoky a s plánovaným rozšířením dolu Turów se to zřejmě ještě zhorší. Vyplývá to ze studie, kterou si nechaly zpracovat vodohospodářské společnosti na české straně. Regionu hrozí, že přijde o zdroje vody. Riziko, že se tak stane dřív, než bude alternativní trasa dokončená, podle Brabce je. "Výstavba alternativní linie se odhaduje, že by trvala, včetně přípravy, zhruba sedm až osm let," uvedl Brabec.

Podle něj i proto chtějí nadále vyvíjet tlak na polskou stranu, která dosud nedodala slibovanou dokumentaci EIA. "Už měla být do konce roku, ale opět nebyla předložena. S novým polským ministrem životního prostředí se sejdu zhruba do měsíce a toto bude jedno z hlavních témat," řekl Brabec.

Hnědouhelný důl v Polsku zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu Turów. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044. Důl by se měl rozšířit podél silnice z německé Žitavy do Bogatyně. Dnes je hranice dolu zhruba kilometr daleko, posunout by se měla asi na 300 metrů od nejbližšího obydleného českého území v Uhelné na Hrádecku. Podle informací z databáze EIA počítá vlastník i s prohloubením dolu až do 80 metrů pod úroveň hladiny moře, což by mohlo přilehlé oblasti zcela připravit o vodu. Na řešení akutního nedostatku pitné vody pro 30.000 lidí bude v takovém případě v nejbližších letech třeba miliarda korun, a naplní-li se černé scénáře, stamiliony navíc. Obce ani kraj na to peníze nemají.

Ministerstvo životního prostředí už loni rozhodlo, že dá 30 milionů korun na rozšíření monitoringu spodních vod na Frýdlantsku. Peníze by měly zajistit sledování spodních vod do roku 2020, pokračovat by ale mělo až do roku 2044.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

28°C

Dnes je pátek 21. září 2018

Očekáváme v 13:00 28°C

Celá předpověď