Babiš se účastnil otevření úřadovny diplomatů ČR v Jeruzalémě

foto Zprava český premiér Andrej Babiš, izraelský ministr zahraničí Gabi Ashkenazi a ministr veřejné bezpečnosti Amir Ohana při otevření nové úřadovny českého velvyslanectví v Jeruzalémě, 11. března 2021.

Jeruzalém - České velvyslanectví v Izraeli slavnostně otevřelo svou úřadovnu v Jeruzalémě. Ceremonie se zúčastnil český premiér Andrej Babiš i izraelští ministři zahraničí Gabi Aškenazi a veřejné bezpečnosti Amir Ochana. Úřadovna oficiálně vznikla k 1. březnu, podle českého ministerstva zahraničí by měla v plném provozu fungovat zhruba od přelomu dubna a května. Izrael je podle Babiše na cestě být první v návratu k obvyklému životu. ICC by neměl soudit údajné zločiny na palestinských územích, řekl Babiš.

Babiš v krátkém proslovu připomněl, že český prezident Miloš Zeman před více než dvěma lety otevřel v Jeruzalémě Český dům. "(Zeman) řekl, že další kroky budou následovat. Plníme naše sliby. Česká republika bude mít plnohodnotnou diplomatickou misi v Jeruzalémě," uvedl premiér. "Představuje to další milník v naší spolupráci a dokazuje to, že si uvědomujeme důležitost tohoto velkého města," dodal Babiš.

Úřadovna bude sestávat z diplomata a administrativního pracovníka, její provoz zajistí česká diplomacie ze svého rozpočtu. Náklady na zřízení úřadovny podle Černínského paláce nepřekročily deset milionů korun.

Zprava český premiér Andrej Babiš, izraelský ministr zahraničí Gabi Ashkenazi a ministr veřejné bezpečnosti Amir Ohana při otevření nové úřadovny českého velvyslanectví v Jeruzalémě, 11. března 2021. V Jeruzalémě má nyní Česká republika honorárního konzula. Ministerstvo zahraničí už dříve uvedlo, že nejde o zřízení nového zastupitelského úřadu, ale o služby pro občany Česka. Věc také podle něj nesouvisí s mírovým procesem na Blízkém východě.

Nová úřadovna bude také v Jeruzalémě úzce spolupracovat s Českým domem a honorárním konzulátem. Zřízení úřadovny je podle ministerstva součástí snahy ČR prohlubovat a posilovat strategické partnerství mezi Českem a Izraelem. Nemá mít naopak dopad na vůli ČR nadále rozvíjet politické a ekonomické vztahy s palestinskou samosprávou.

Větší diplomatickou vstřícnost vůči Izraeli prosazuje především prezident Zeman, který dlouhodobě volá po přesunutí velvyslanectví do Jeruzaléma. Vláda k takovému kroku dosud nepřistoupila. Své ambasády přestěhovalo několik států včetně USA, jejich rozhodnutí vyvolalo ostrou reakci Palestinců i arabského světa.

Babiš s delegací měli původně do Izraele vyrazit na dvoudenní návštěvu, nakonec byla ale cesta podle úřadu české vlády zkrácena kvůli změně v programu kampaně izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Blízkovýchodní zemi čekají 23. března parlamentní volby, v nichž se bude Netanjahu ucházet o znovuzvolení.

Premiéři budou jednat zejména o očkování proti covidu-19. Připojí se k nim též předseda maďarské vlády Viktor Orbán. Podle Babiše se také čeští vědci, kteří vyvíjejí lék proti covidu-19, setkají s izraelskými odborníky, kteří už takový prostředek vyvinuli.

Vzhledem k tomu, že Netanjahu zrušil na dnes plánovanou cestu do Spojených arabských emirátů, se průběžně mění program návštěvy. Důvodem zrušení cesty izraelského premiéra jsou stav jeho ženy Sary, která byla ve středu večer hospitalizována se zánětem slepého střeva, a také neshody s Jordánskem.

Babiš: Izrael je na cestě být první v návratu k obvyklému životu

Izrael je v řešení koronaviru příkladem k následování a je na cestě stát se první zemí, kde lidé budou moci začít žít tak, jak byli dříve zvyklí. Český premiér Andrej Babiš to řekl na dnešní tiskové konferenci po jednání s předsedy vlád Izraele Benjaminem Netanjahuem a Maďarska Viktorem Orbánem. Premiéři též hovořili o možnosti zapojení Česka a Maďarska do společného výzkumu a vývoje vakcín. Rakouský kancléř Sebastian Kurz a dánská premiérka Mette Frederiksenová se minulý týden s Netanjahuem domluvili na založení fondu na financování těchto aktivit.

Babiš ocenil, že si Izrael zajistil s předstihem dostatek vakcín proti covidu-19. Je zemí s nejvyšší mírou proočkování obyvatelstva na světě. Alespoň jednu dávku obdrželo již 55 procent obyvatel této devítimilionové země a 43 procent jich dostalo obě injekce potřebné k plné imunizaci. Lidé, kteří covid měli, dostávají podle Babiše v Izraeli jenom jednu dávku kterékoli vakcíny.

Maďarsko by se podle Orbána také rádo zapojilo do mezinárodního úsilí k vytvoření kapacit na výrobu vakcín a dalších léčebných přípravků nejen proti koronaviru, ale i proti případným jiným nemocím. Projekt může podle Netanjahua trvat okolo dvou let, po kterých by ale státy měly být schopny zásobovat vakcínami nejen své občany, ale i další země.

"Nabízejí možnost participovat na výrobě vakcín, která bude v Izraeli, které budou nejlepší v čase, protože máme stále mutace. Měla by to být výroba, která bude vyrábět deset milionů vakcín měsíčně. Je to investice 120 až 150 milionů dolarů a oni zvou do té investice další země," řekl Babiš později novinářům.

Premiéři také diskutovali o takzvaných zelených pasech, tedy o potvrzeních o očkování proti covidu-19, které mají svým držitelům zpřístupnit různá veřejná místa. "Mají dohody s Řeckem a Kyprem na vzájemnou akceptaci zeleného pasu," řekl Babiš. Evropská komise příští týden představí návrh jednotného očkovacího certifikátu, který by měl mimo jiné lidem usnadnit cestování po zemích EU. "Myslím, že i bilaterálně by bylo zajímavé perspektivně mít možnost zeleného pasu na vzájemnou výměnu lidí mezi Izraelem a Českou republikou," poznamenal český premiér.

Babiš rovněž poděkoval Netanjahuovi za 5000 dávek vakcíny společnosti Moderna, které už dříve z Izraele přivezli vojáci.

Babiš: ICC by neměl soudit údajné zločiny na palestinských územích

Český premiér Andrej Babiš považuje za nešťastné únorové rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu, že může vyšetřovat případné válečné zločiny spáchané na palestinských územích. Česko sice respektuje nezávislost soudu, neuznává však Palestinu jako stát. Babiš to řekl na tiskové konferenci po dnešním jednání v Jeruzalémě s předsedy vlád Izraele Benjaminem Netanjahuem a Maďarska Viktorem Orbánem. Rozhodnutí tříčlenného senátu soudců ICC dříve kritizoval i český prezident Miloš Zeman.

Česko je podle Babiše strategickým partnerem Izraele, proto považuje rozhodnutí ICC za nešťastné. Vytváří nové napětí v regionu, přičemž soud by se podle premiéra měl soustředit na různé jiné mezinárodní zločiny. "Jsme si vědomi, že Izrael je jedinou skutečnou demokracií v regionu," uvedl Babiš.

Palestinská autonomie, která o vyšetřování usiluje, se k ICC připojila v roce 2015. Izrael ale tento soud neuznává.

Senát soudců o možnosti ICC soudit případné válečné zločiny na palestinských územích rozhodl na začátku února. Dosluhující prokurátorka ICC Fatou Bensoudaová o měsíc později informovala, že soud bude vyšetřovat, zda došlo k válečným zločinům na Izraelem okupovaném západním břehu Jordánu, v Pásmu Gazy a ve východním Jeruzalémě. Uvedla přitom, že bude vyšetřovat "nezávisle, nestranně, objektivně a bez zvýhodňování".

Předmětem vyšetřování mohou být činy Izraelců na palestinských územích, ale také palestinských radikálů útočících na Izrael, včetně islamistického hnutí Hamás, které kontroluje Pásmo Gazy. Prošetřovat se budou události, které se staly od 13. června 2014.

Palestinská samospráva ohlášení ICC uvítala, zatímco izraelský premiér Netanjahu jej odsoudil jako "ztělesnění antisemitismu a pokrytectví". Své zklamání z kroku ICC vyjádřily také Spojené státy. Podle Zemana rozhodnutí omezilo právo Izraele bránit se proti terorismu.

ICC má pravomoc stíhat osoby obviněné z genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů na územích států, které jsou stranami Římského statu, zakládající smlouvy ICC. Izrael Římský statut nikdy neratifikoval. Soud však rozhodl, že může soudit možné válečné zločiny na palestinských územích, protože generální tajemník OSN přijal palestinské připojení k úmluvě v roce 2015.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

19°C

Dnes je neděle 13. června 2021

Očekáváme v 21:00 16°C

Celá předpověď