Český premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) zkritizoval nové návrhy Evropské komise, která přišla se sadou ekologických iniciativ. Plány unijní exekutivy mimo jiné na to, aby bylo do roku 2040 postupně ukončeno vytápění budov plynem a dalšími fosilními palivy, označil za nesmysly, které nemají nic společného s reálným životem. Podpořil nicméně možnost společných nákupů plynu do strategických zásob.
Unijní exekutiva oznámila, že chce do roku 2040 postupně ukončit vytápění budov plynem a dalšími fosilními palivy. Přísnější ekologická pravidla mají platit i pro výstavbu nových budov, které nebudou moci od roku 2030 produkovat žádné emise. Od roku 2027 lidé přijdou o nárok na podporu vytápění plynovými kotli. Tato opatření spadají do návrhů, který považuje komise za další součást cesty ke klimatické neutralitě.
Proti těmto krokům se ostře ohradil končící český premiér. “Konec vytápění plynem je další nesmysl, se kterým zásadně nesouhlasíme,” uvedl. Trh s plynem tvoří zhruba čtvrtinu celkové spotřeby energie v EU. Zatímco v současnosti představuje 95 procent všech plynných energetických zdrojů zemní plyn, do poloviny století by to podle komise měla být výrazná menšina. Členské země by měly přejít na využívání ekologicky vyráběného vodíku či bioplynů, což má usnadnit mimo jiné finanční podpora jejich produkce a distribuce.
Babiš se také vymezil vůči návrhu komise ukončit do roku 2027 dotace na plynové kotle. Doufá prý, že záměr nebude mít podporu na čtvrtečním jednání Evropské rady, na které přiletěl do Bruselu. "Je to jenom další návrh, který by podle mého názoru dopadl dramaticky na celou ekonomiku Evropské unie," řekl po příletu do Bruselu.
Nová iniciativa eurokomisařů má být další etapou na cestě EU ke klimatické neutralitě, tedy stavu, za kterého by veškeré emise oxidu uhličitého v bloku byly vyvážené mechanismy na jejich pohlcení. Kromě zmíněného konce vytápění fosilními palivy je součástí předloženého souboru i zpřísnění ekologických pravidel pro výstavbu nových budov, které by nesměly od roku 2030 produkovat žádné emise.
Komise kromě toho v souvislosti s pokračujícími debatami o zdražení energií navrhla možnost, aby unijní státy společně nakupovaly plyn do strategických zásob. "Evropská komise říká správně, že bychom se měli zamyslet nad společným nákupem plynu," ocenil naopak tento apel český premiér v demisi.
Výkonná instituce EU hodlá s pomocí strategie nazvané Zelená dohoda pro Evropu nasměrovat sedmadvacítku členských zemí ke splnění klimatických cílů, na kterých se lídři států dohodli loni. Do konce desetiletí by podle nich unie chtěla omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990, do poloviny století pak neprodukovat emise žádné, anebo je vyvážit například technologickými opatřeními.
"Klíčovým prvkem tohoto přechodu je vytvoření konkurenceschopného vodíkového trhu s odpovídající infrastrukturou," prohlásila dnes eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová.
Kromě producentů a distributorů plynu se nová pravidla dotknou i stavebních firem či majitelů budov. Státy by do roku 2025 měly sjednotit hodnocení energetické efektivity staveb na škále od A do G. Do roku 2030 pak bude muset nejhůře hodnocených 15 procent budov z kategorie G dosáhnout vyšší kategorie F.
Členské země budou muset pravidelně aktualizovat své plány na renovaci budov podle ekologických kritérií. Plány mají obsahovat i strategii, jak "postupně opustit vytápění a chlazení budov fosilními palivy nejpozději do roku 2040". Kvůli tomu nemají státy od roku 2027 poskytovat lidem dotace na plynové kotle.
O výše popsaných návrzích budou v příštím roce, tedy i za českého předsednictví v Radě EU, vyjednávat členské státy s Evropským parlamentem. Vzhledem k různému postoji zemí obávajících se možného dopadu ekologických opatření na ekonomiku se finální podoba pravidel může změnit.
