Dvě pct. HDP na obranu od roku 2019 nejsou podle politiků reálná

foto Čeští vojáci, armáda, výcvik - ilustrační foto.

Brusel - Zástupci politických stran nepovažují za reálné, aby Česko už od ledna příštího roku zvýšilo své obranné výdaje na dvě procenta hrubého domácího produktu, jak dnes na summitu NATO požadoval americký prezident Donald Trump. Na dotaz ČTK většinou upozornili na to, že armáda není smysluplně schopná absorbovat ani peníze, které má v rozpočtu nyní, a že akvizice je třeba připravovat v horizontu několika let. Hnutí SPD s navyšováním výdajů na obranu na dvě procenta HDP nesouhlasí vůbec.

Původním cílem pro dosažení dvou procent HDP byl rok 2024, s kterým podle premiéra Andreje Babiše (ANO) Praha i nadále počítá. Poslanec Jan Lipavský (Piráti) ČTK napsal, že Trumpovy požadavky žijí stejně jako sám americký prezident zcela mimo realitu. "Ekonomicky ani technicky navyšování rozpočtu na obranu v tomto masivním a radikálním měřítku reálné není. A pak už je jedno, jestli se bavíme o čtyřech procentech do tří let nebo dvou procentech do pěti měsíců," uvedl.

Resort by nedokázal takto masivní nárůst financí pojmout, upozornil Lipavský. Obdobný názor má další člen sněmovního výboru pro obranu Jan Bartošek (KDU-ČSL). "Není to pouze o tom vyčlenit ta procenta, ale také o tom je smysluplně utratit. Není to o tom, že si vzpomenete a utratíte více peněz. Když připravujete větší akvizice, je to v řádu let," konstatoval. Zdůraznil, že je pro větší rozpočet armády a její rychlejší přezbrojování, musí ale jít o připravené projekty.

"Vzhledem k tomu, že se čekalo v zásadě jen na to, s čím na summit přijde prezident Donald Trump, tak bych spíš řekla, že vše šlo podle očekávání," poznamenala předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) k průběhu summitu. Nic průlomového podle ní setkání nepřineslo. Uvítala, že se nezopakovalo jednání skupiny G7, které skončilo rozmíškou mezi Trumpem a dalšími účastníky. Doufá v to, že Trump bude při jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zachovávat jednotu NATO. Zvýšení výdajů na dvě procenta Černochová podporuje. Od ledna by podle ní ČR své výdaje navýšit mohla, ale rozpočet s ničím takovým nepočítá. Připomněla, že obrana není schopna utratit současný rozpočet, natož zhruba dvojnásobný.

Prezident Miloš Zeman se podle ředitele zahraničního odboru Pražského hradu Rudolfa Jindráka přihlásil k závazku dosažení dvou procent HDP. Považuje ho za důležitý, je podle něj třeba, aby byla armáda vybavena moderními zbraněmi. Poznamenal, že se ČR zavázala k postupnému zvyšování výdajů na dvě procenta do roku 2024 a aliance je s tímto postupem srozuměna. Jindrák připomněl, že ČR nebyla adresátem dopisu, ve kterém Trump některé spojence vyzýval k navýšení peněz na obranu. Aby ČR dávala dvě procenta už od ledna je podle Jindráka nerealistické nejen z pohledu uvolnění částky, ale i kvůli legislativnímu procesu zadávání veřejných zakázek.

Ani poslanec Jan Řehounek (ANO) nepovažuje dvě procenta od příštího roku za reálná. "Armáda ČR není, bohužel, schopna nyní absorbovat ani to, co je nyní v rozpočtu, natož dvě procenta. Postupně věřím, že se zlepší," konstatoval. Ve středečním komentáři k summitu NATO uvedl, že prioritu v Česku vidí v přípravě zakázek tak, aby byla armáda schopna absorbovat postupný nárůst.

Hnutí Svoboda a přímá demokracie podle svého předsedy Tomia Okamury považuje navýšení výdajů na obranu na dvě procenta HDP za špatné řešení a nesouhlasí s ním. "Česká armáda potřebuje především změnit svoji koncepci, musí se změnit z malého a drahého expedičního sboru na armádu, která je určena primárně k obraně ČR a jejích hranic," řekl ČTK Okamura.

Ministr obrany Metnar: Obranné výdaje musí růst postupně

Obranné výdaje České republiky musí růst postupně, dvou procent HDP dosáhnou v roce 2024. V reakci na výsledky summitu NATO a na výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby spojenci navýšili své obranné výdaje na dvě procenta už od ledna příštího roku, to dnes ČTK sdělil ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Summit podle něj ukázal jednotu aliance.

"Summit ukázal, že transatlantické spojenectví zůstává i nadále pevné a jednotné," poznamenal ministr po skončení schůzky. Česko na setkání zastupoval v úterý prezident Miloš Zeman, dnes premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD). Za ministerstvo obrany na něj odcestoval náměstek Jakub Landovský. "Aliance vychází ze summitu posílená a jednotná, a to je důležité před schůzkou prezidentů Trumpa a (Vladimira) Putina," poznamenal Landovský.

Trump během summitu několikrát vyzval spojence k navýšení obranných výdajů. Rozpočty by se podle něj měly dostat na čtyři procenta HDP a dvou procent by měly dosáhnout už v lednu 2019. Metnar dnes zopakoval, stejně jako Babiš, že "obranné výdaje České republiky musí růst postupně". Dodal, že Česko dvouprocentního podílu HDP na obraně dosáhne v roce 2024.

"Tlak USA na spravedlivější sdílení obranných výdajů již teď přináší výsledky a je dobré, že si všichni členové NATO uvědomují důležitost navyšování armádních rozpočtů, ke kterému se ostatně sami opakovaně a dobrovolně zavázali," podotkl Landovský.

Podle Metnara bylo v oblasti obrany nejdůležitějším tématem na summitu posílení aliančních vojenských a obranných schopností. Připomněl, že byl schválen takzvaný plán 4x30. NATO chce mít do roku 2020 v pohotovosti 30 mechanizovaných praporů, 30 letek a 30 bojových plavidel připravených k akci do 30 dní. "V rámci nové velitelské struktury posílené o více než 1000 lidí budou zřízena nová velitelství odpovědná za přesuny aliančních sil přes Atlantik a po Evropě," uvedl Metnar.

Dodal, že kromě pokračující mise v Afghánistánu, kde ČR navýší počet svých vojáků z 250 na až 390, bylo odsouhlaseno spuštění alianční výcvikové a poradenské mise v Iráku. "ČR už nyní deklaruje svou připravenost se aktivně zapojit. Již nyní máme v Iráku pět desítek vojáků a je schválené navýšení na 110 osob," poznamenal.

Babiš: ČR po summitu nebude upravovat plán růstu peněz na obranu

Česká republika nebude po nynějším summitu NATO upravovat a zrychlovat svůj plán týkající se výdajů na obranu, řekl na závěr vrcholné schůzky v Bruselu novinářům premiér Andrej Babiš. Praha tak dál počítá s tím, že obranné výdaje vzrostou ke dvěma procentům hrubého domácího produktu v roce 2024. Rychlejší cestu k této dvouprocentní hranici, domluvené v roce 2014 na aliančním summitu ve Walesu, ve středu i dnes tvrdě prosazoval americký prezident Donald Trump.

Dnes, kdy se mělo jednat hlavně o spolupráci s partnery NATO jako je Gruzie či Ukrajina, Trump dokonce svým požadavkem vyvolal mimořádné jednání aliančních špiček v užším formátu.

Šéf Bílého domu žádal, aby přinejmenším vyspělé evropské země jako je Německo, Francie, Španělsko či Itálie, zvýšily své výdaje na dvě procenta HDP prakticky okamžitě. Podle Babiše byla následná debata s Trumpem "otevřená, transparentní, přímá a velice zajímavá".

"Já jsem vystoupil jako jeden z prvních a vysvětlil jsem Trumpovi, že je důležité mluvit o absolutních výdajích na zbrojení," poznamenal Babiš na tiskové konferenci po summitu.

Ty totiž například ukazují, že ČR dávala v roce 2013 na obranu 42 miliard korun, tehdy to byla 1,03 procenta HDP. V roce 2019 to má být 65,6 miliardy a 1,17 procenta HDP. Nárůst o více než 20 miliard korun při současné expanzi ekonomiky znamená při vyjádření v procentech hodnotu rozdílnou jen o 0,14 procentního bodu. Od roku 2013 do roku 2024 by mělo Česko své obranné výdaje zvýšit o 150 procent.

Trump výsledek summitu, který je prakticky potvrzením právě rozhodnutí z Walesu, interpretuje jako jednoznačný úspěch svého tlaku na Evropu.

Jan Hamáček, pověřený řízením ministerstva zahraničí, po summitu novinářům řekl, že americké a Trumpovy argumenty o příliš vysokém podílu USA na ochraně Evropy je třeba vnímat. "Pokud chceme udržet transatlantickou vazbu, všichni aktéři musí mít pocit, že se s nimi zachází fér," řekl.

Možnou rychlejší cestu k dvouprocentní hranici obranných výdajů Babiš vyloučil s tím, že by to znamenalo výrazný růst rozpočtového deficitu.

Podobně jako český premiér dnes podle Babiše v diskusi s Trumpem reagovali také představitelé dalších evropských zemí aliance. Připomínali, že americké obranné výdaje se netýkají jen Evropy, ale i Pacifiku a dalších oblastí, a upozorňovali například na angažmá svých zemí v Afghánistánu, kde evropští vojáci působí po boku těch amerických.

Premiér malého Lucemburska Xavier Bettel podle Babiše zase poznamenal, že jeho vláda zvýšila obranné výdaje dokonce o sto procent. Při 850 vojácích v lucemburské uniformě skočily výdaje na obranu malého velkovévodství z 0,3 na 0,6 HDP.

Babiš odmítl, že by Trump vyhrožoval odchodem USA z aliance. Americký prezident, který prý mluví velmi přímo, podle českého premiéra opakovaně spojuje otázku evropských obranných výdajů s deficitem ve vzájemném obchodu. "Je tam úplně jasná ta paralela, že on říká kupujte naše zbraně, budete tak plnit procenta a snížíme (obchodní) deficit. Ta logika z toho vyplývá, i když takto explicitně to neřekl," dodal Babiš.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

14°C

Dnes je pondělí 22. října 2018

Očekáváme v 7:00 2°C

Celá předpověď