Asociace češtinářů se obává změn v maturitách a přijímání na SŠ

foto Maturanti ze Smíchovské střední průmyslové školy v Praze se připravují na sepsání slohové práce z českého jazyka 10. dubna 2019, kdy na středních školách začaly státní maturity.

Praha - Budoucího snížení kvality maturit a přijímacích zkoušek se obává Asociace češtinářů. Podle jejího předsedy Josefa Soukala by k ní mohly vést například změny v obsahu zkoušek. Dosavadní podoba státních maturit a jednotných přijímacích zkoušek podle něj zvýšily objektivitu a podpořily pozitivní změny ve výuce. Vyplývá to z prohlášení asociace, které podpořily také Svaz průmyslu a dopravy a jazykové sdružení AMATE.

Ministr školství Robert Plaga (ANO) nedávno v rozhovoru s ČTK uvedl, že by se obsah přijímacích zkoušek měl změnit. Současné testování podle něj neodpovídá tomu, co se učí děti v moderních školách. Podoba zkoušek podle něj nutí rodiče ke vzdělávání potomků v placených kurzech. Úprava je podle něj důležitá pro zlepšení vzdělávacího systému. Podobně se již dříve vyjádřil o maturitách. V červnu také prosadil zrušení plánovaného zavedení povinné státní maturity ze tří předmětů, tedy češtiny, cizího jazyka a matematiky, a navrácení slohů a ústních maturit do škol. Na úrovni státu tak od příštího roku zůstanou jen didaktické testy. Maturita bude nadále povinná z češtiny a mezi matematikou a cizím jazykem budou žáci volit.

"Obáváme se, že příští kroky v oblasti maturit a přijímacího řízení, například obsahová redukce, či dokonce zrušení testů, sníží kvalitu obou zkoušek," uvedla Asociace češtinářů. Schválené změny v maturitě jsou podle ní nesystémové a povedou k výraznému oslabení její hodnoty. Podle asociace se objevují různorodé představy o možném příštím uspořádání maturit, většinou jsou ale neurčité. Směřují zároveň ke zničení systému, který funguje, prohlásila.

Mezi učiteli není na fungování státních maturit a přijímacích zkoušek shoda. Zatímco Asociace češtinářů a Asociace metodiků cizího jazyka AMATE se již dříve vyjadřovaly proti změnám současného systému, Společnost učitelů českého jazyka a literatury je podporuje. Podle její mluvčí Veroniky Valíkové dosavadní nastavení maturity zbytečně zatěžovalo státní rozpočet i fungování škol a mohlo negativně ovlivňovat vztah mladé generace k literatuře i jazyku.

Podle Asociace češtinářů je kritika zkoušek, která se objevuje v médiích, často neobjektivní. "V rozporu s většinově prezentovanými názory nejsou testy postaveny na 'nepotřebné' teorii a terminologii a není možné se na ně jen 'nabiflovat'; místo znalostí se upřednostňuje gramotnost žáka," uvedla.

Státní část zkoušek podle ní podpořila pozitivní změny v obsahu výuky, jako třeba větší důraz na práci s textem. Možnost přijímání uchazečů například na základě pohovorů či výběru z dosavadních prací ze školy či kroužků by podle asociace nezaručoval objektivitu.

Neúspěšnost u maturitního testu z češtiny letos vzrostla z loňských 10,2 procenta na 14,1 procenta. Podle Cermatu to souvisí s tím, že kvůli opatřením proti koronaviru letos nikdo z maturantů na konci druhého pololetí nepropadl, a ke zkoušce tak mohli jít všichni. Neúspěšnost z češtiny ale rostla každoročně i v minulých letech. Mezi roky 2013 a 2019 stoupla z 1,8 procenta na 10,3 procenta.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

30°C

Dnes je neděle 9. srpna 2020

Očekáváme v 5:00 17°C

Celá předpověď