Armáda dneškem mění výsadkový prapor na pluk

foto Slavnostní nástup 43. výsadkového pluku, který vznikl z výsadkového praporu české armády, 1. října 2020 v Chrudimi. Jednotka, která je určena pro výsadkové operace, akce v týlu nepřítele či na evakuaci civilistů, bude mít do roku 2026 nové schopnosti. Rozroste se také početně a získá nové vybavení.

Praha/Chrudim - Česká armáda dneškem přeměnila 43. výsadkový prapor na pluk. Jednotka, která je určena pro výsadkové operace, akce v týlu nepřítele či na evakuaci civilistů, bude mít do roku 2026 nové schopnosti. Rozroste se také početně a získá nové vybavení. ČTK to řekli dosavadní velitel výsadkového praporu Ivo Zelinka a mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.

Fotogalerie

Vznik pluku armáda veřejnosti oznámila v roce 2018. Zelinka již dříve řekl, že jde o reakci na změněnou bezpečnostní situaci, kterou dobře ilustruje například neočekávaná anexe Krymu Ruskou federací. NATO postavila před nutnost vybudovat jednotky, které budou schopné rychlé reakce. Ideální k tomu jsou právě výsadkáři, tedy jednotka lehkého typu. V české armádě vznikající pluk doplní již existující dvě brigády lehkého a těžkého typu.

Zelinka praporu velel od počátku roku, za úkol ho měl připravit právě na přeměnu na pluk. Znamenalo to například výstavbu ubytovacích zón i přípravu projektů do budoucna, kdy jednotka dostane nové zbraně i techniku. Rozrůst se mají i chrudimská kasárna. Zelinka uvedl, že i navzdory koronavirové epidemii nemohli výsadkáři rezignovat na výcvik.

Pluku bude ode dneška velet plukovník Róbert Dziak, zkušený voják, který má za sebou zahraniční operace i nasazení na zahraničních vojenských pracovištích. Poslední měsíce na generálním štábu připravoval právě rozvoj výsadkového vojska. Zelinka mu bude dělat zástupce.

Nový pluk měl tzv. počátečních operačních schopností dosáhnout až od začátku ledna. Podle Zelinky se ale nad očekávání dobře dařil v uplynulých měsících nábor a této mety tak dosáhl již dneškem. Plně funkční by měl být nejpozději k 1. lednu 2026. V té době by měl mít k dispozici nejen dostatek lidí i nové techniky, ale dosáhne i všech plánovaných schopností.

Podle Dvořákové budou výsadkáři schopni plnit vzdušné a výsadkové operace, operace v týlu nepřítele, zachraňovat sestřelené letecké posádky, vést boj na zdrženou, přepadové operace či evakuovat civilisty.

Oproti současnému praporu by měl pluk mít dvojnásobný počet vojáků. Přesná čísla armáda nezveřejňuje, hovoří se asi o 1500 příslušnících. Podle Zelinky bude mít pluk v následujících měsících za úkol především stmelit nově vzniklé či přebudované jednotky. Od začátku roku začne cvičit nové schopnosti.

Podle starosty Chrudimi Františka Pilného (ANO) posílí vznik výsadkářského pluku pocit vlastenectví a prestiž města. Bude i ekonomickým přínosem. Přítomnost vojáků se značnou kupní silou se projeví v obchodech či restauracích, městu přinese vyšší příjmy z rozpočtového určení daní. Armáda také postaví ve svém areálu sportovní halu, kterou budou moci z části využívat obyvatelé a mohla by sloužit pro mezinárodní zápasy ve futsalu, volejbalu a dalších míčových sportech. Někteří vojáci by se rovněž mohli stát dobrovolnými hasiči, techniku by pořídila armáda.

Rozšíření jednotky má i negativní dopady. "Skokově vzrostly ceny bytů a pronájmů. Sehnat dnes byt v Pardubicích je jednodušší a levnější než v Chrudimi," řekl ČTK Pilný. Město proto chce podpořit bytovou výstavbu, jednou z možností je rozsáhlý projekt soukromých investorů v lokalitě Na Skřivánku. Radnice také připravuje své školy a školky na budoucí vyšší počet dětí. Nutné bude zajistit i lékařskou službu pro potřeby armády.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

5°C

Dnes je pátek 4. prosince 2020

Očekáváme v 17:00 1°C

Celá předpověď