Archeologové odkryli u Mohelna další dům pravěkých lovců

foto Odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně provádí průzkum tábořiště pravěkých lovců, které je běžně pod hladinou Dalešické přehrady. Zkoumat v místech mohou vždy jen několik dní v roce při poklesu hladiny, 29. června 2022, Mohelno, Třebíčsko.

Mohelno (Třebíčsko) - Odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně odkryli pozůstatky dalšího z domů v tábořišti pravěkých lovců u Mohelna na Třebíčsku. Bádat v terénu mohou vždy jen několik dnů v roce při snížení hladiny Dalešické přehrady. Díky přehradě, jejíž voda terén nad řekou Jihlavou vymílá, před lety mimořádnou lokalitu objevili. První dům archeologové odkryli v roce 2013. Za tu dobu zachytili v bahnitém dně přehrady několik objektů a na 20.000 drobných předmětů. ČTK to dnes řekli vedoucí výzkumu Petr Škrdla a Jaroslav Bartík. Výzkum bude pokračovat ve čtvrtek.

Fotogalerie

"Unikátnost této lokality je v tom, že jsme tady schopni opravdu rekonstruovat nějaké skutečné obydlí nebo sídelní struktury, ne jen vrstvu, ve které bychom se snažili najít, co to vůbec znamená. Přibližně víme, že jsou to nějaké celky, na kterých se bydlelo nebo se prováděla nějaká aktivita a byli něčím omezeny," řekl Bartík.

Archeologové v minulosti odkryli zbytky čtyř domů. Definuje je kamenná podlaha kladená zřejmě kvůli bahnitému podloží a další artefakty, úlomky vzniklé obráběním kamenů na nástroje. Současný výzkum se věnuje domu položenému nejníž, nejblíž původnímu říčnímu korytu. "Je to přesně datováno do období 23.000 let před současností, kdy tu byl permafrost, který známe ze Sibiře, když roztává. On způsoboval ty problémy, že vrchní vrstva, která rozmrzla, byla bahnitá jako dnes. A lidé, aby ten prostor mohli využívat, si vydláždili místa plochými kameny, které posbírali tady po svazích, je jich tu dostatek," řekl Škrdla.

Díky kamenné podlaze bylo možné i po tisíciletích stopy lidí v krajině rekonstruovat, stavby z organických materiálů by se nedochovaly. Nedochovaly se ani ostatky lidí či zvířat. Výjimkou jsou zuby koní a sobů, které lidé lovili.

K osídlení si lidé lokalitu vybrali zřejmě nejen díky blízkosti vody, ale i skal nad ní, které dokázaly sálat nahromaděné teplo ze slunce, vchody z domů byly zřejmě otočené také k vyhřáté skále namísto chladné řeky.

Že jde o osadu, vyvozují archeologové z toho, že odkryté domy vytvářejí oblouk s pravidelnými odstupy. Zda některé z nich stály i blíž k řece, není jasné. Není to ani možné ověřit v terénu, protože už je trvale zatopený přehradou přečerpávací elektrárny.

Domy mají v průměru okolo tří metrů. Bahno z nich archeologové důsledně vybírají a v sítech pročišťují vodou, takže dokážou zachytit i nejmenší části pravěkých nástrojů vyráběných také z křišťálu. Našli tak i otloukače z valounů křemene a zvířecí zuby. Výhodou pracného postupu je, že neuniknou ani nejmenší díly takzvaných skládaných nástrojů. Ty tvořila například řada drobných čepelí zasazená do dřevěné rukojeti či kosti. "Opravdu dokázali primitivními kamennými nástroji oretušovat čepelku, která má na délku jeden centimetr, což je technologicky neuvěřitelné," řek Bartík. Výhodou skládaných nástrojů podle něho mohlo být to, že při poškození nebylo nutné měnit celou čepel, ale jen její poškozený díl.

Podle předběžných závěrů archeologů bylo místo zřejmě lidmi využívané jen sezonně.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

29°C

Dnes je úterý 16. srpna 2022

Očekáváme v 21:00 24°C

Celá předpověď