Archeologové objevili na Havlíčkobrodsku středověký les

foto U Koječína na Havlíčkobrodsku se z hlediska středověké archeologie i dějin přírodního prostředí nachází evropsky mimořádná lokalita, ve které se kromě pozůstatků úpravy stříbronosných rud dochovaly i zbytky smýceného středověkého lesa, převážně jedlového (na snímku z 22. srpna 2019). V trvale zvodněném prostředí zde do současnosti přečkaly kmeny stromů pokácených v polovině 13. století.

Koječín (Havlíčkobrodsko) - Archeologové objevili u Koječína na Havlíčkobrodsku zbytky středověkého lesa, převážně jedlového, který byl v polovině 13. století pokácený kvůli těžbě stříbra. Podobný objev se podařilo ve střední Evropě odborně popsat zatím jen na několika málo místech. ČTK to řekl Petr Hrubý z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně.

"Neříkáme, že další dochovaný segment původního středověkého lesa už nelze v evropské krajině najít. V tomto případě se však podařilo skloubit vědecké cíle a vhodný výběr lokality s odbornými znalostmi různých typů prostředí, kde je pravděpodobnost takového nálezu vysoká," řekl Hrubý.

Mýcení lesa podnítil objev stříbronosných rud, horníci zde potřebovali zřídit jejich úpravnu. Podle dendrochronologických měření byly nalezené kmeny pokáceny mezi lety 1253 až 1258 a jsou na nich zřetelné známky po opálení, po sekerách i pilách.

Podle Hrubého jsou pozůstatky středověké hornické činnosti v trvale zvodněné lokalitě dobře patrné, patří do nejstaršího období vlády Přemysla Otakara II. (1253-1278).

Místo bylo odborníkům podle Hrubého známé dlouho, jeho výzkum se připravoval. Urychlila ho velká voda, která v místních haldách odhalila kusy starých dřev, a hledači s detektory kovů, kteří z místa začali odnášet středověké kovové nálezy. Archeologové proto v roce 2017 začali s odborným a záchranným výzkumem.

Postupně otevřeli sondu o velikosti asi 30 čtverečních metrů a zhruba 180 centimetrů pod povrchem našli na první pohled neúčelně pokácené mohutné kmeny. Později došli k závěru, že to bylo jednoduché opatření středověkých horníků, kteří si po dosypání zeminy mezi klády vytvořili pracovní plošinu mimo dosah vody. Od kmenů se zřetelně lišily technické konstrukce s tesařskými spoji. Podle archeologů je to zbytek stoupy, rudního mlýna nebo takzvaných prádel. Zkoumané sedimenty pak obsahovaly velké množství těžkých kovů včetně olova, což zpracovávané rudě odpovídá. Vedle toho archeologové objevili keramiku, útržky kožené obuvi či oděvů nebo vlněných textilií.

Sondu po dokončení odběrů vzorků archeologové zakryjí, aby zde 760 let staré kmeny vydržely.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je pátek 20. září 2019

Očekáváme v 13:00 15°C

Celá předpověď