Archeologové našli v Letech hrob vězeňkyně a hrobové jámy

foto Archeologové našli v Letech na Písecku, kde byl za války romský koncentrační tábor, hroby jednotlivců. Uprostřed je vedoucí týmu Pavel Vařeka ze Západočeské univerzity.

Lety (Písecko) - Archeologové našli v Letech na Písecku, kde byl za války romský koncentrační tábor, hroby jednotlivců. Odkryli jeden hrob s pozůstatky vězeňkyně mladší 40 let, hrob novorozence, jehož kosterní pozůstatky se téměř nezachovaly, protože jáma byla mělká. Nalezli i sedm hrobových jam. Podle písemných pramenů by v místě mělo být pohřbeno 120 vězňů, z toho přes 70 dětí, hřbitov by měl mít rozlohu 400 metrů čtverečních. Novinářům to dnes řekli archeologové a zástupci brněnského Muzea romské kultury, které chce v místě, na němž stojí bývalý vepřín, vybudovat památník romského holokaustu a otevřít ho do roku 2023.

Výzkum stanovil místa hrobů obětí tábora v Letech, kde byli pohřbíváni vězni v roce 1943. Vedoucí týmu Pavel Vařeka ze Západočeské univerzity řekl, že zjistili, že takzvaný provizorní hřbitov je v areálu v těsné blízkosti žulového památníku. "Bude možné přesně vyznačit místo, kde se hřbitov obětí nachází. Poprvé v Evropě se podařilo odhalit hroby obětí nacistického pronásledování Romů a Sintů," řekl Vařeka.

Některé ostatky jsou v hlubokých jamách, jiné uložené mělce. Několik centimetrů pod povrchem by mohly být dětské hroby. Vědci našli v této části jen hroby jednotlivců. "Masové hroby by měly být podle dochované dokumentace v druhé straně na severovýchodě. Odhalili jsme jeden hrob, ve kterém byla pohřbena v rakvi vězeňkyně mladší 40 let, ten hrob je zakrytý, vzhledem k pietě a žádosti pozůstalých a příbuzných obětí kosterní pozůstatky neukazujeme," řekl Vařeka.

Dodal, že archeologové odkryli malý vzorek, nicméně i ten umožňuje přesně rekonstruovat celou plochu. V areálu nedalekého vepřína udělají archeologové ještě zjišťovací výzkum, výsledky budou mít na konci září. Podle Vařeky má objev hrobů obrovský význam pro příbuzné obětí, protože po více než 70 letech konečně vědí, kde byli jejich blízcí pohřbeni.

"Pro mě jako pro pozůstalého je to zásadní, protože jsme dosud nevěděli, kde jsou členové naší rodiny pochováni. Teď už víme kde, že nedůstojně, ale na důstojném místě. Zbývá ještě vymezit prostor, kde se hroby nacházejí, a protože ten dětský hrob byl 20 centimetrů pod povrchem, nikomu nedovolíme, aby po našich hrobech šlapal," řekl ČTK Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu. Místo Romové oplotí, umístí tam i sedm metrů vysoký křesťanský kříž.

Muzeum romské kultury chce v září vyhlásit architektonickou soutěž na podobu památníku romského holokaustu v místě, kde stojí vepřín. Vyhodnotí ji do konce května, řekla dnes ředitelka muzea Jana Horváthová. Do konce roku 2020 by měl být vepřín zbouraný. Demolice a archeologický průzkum bude podle ní stát 111 milionů Kč. Památník by se měl začít stavět v roce 2021, areál chce muzeum otevřít v roce 2023. Na stavbu má příslib milionu eur (asi 25,8 milionu Kč) z norských fondů a půl milionu eur (téměř 13 milionů Kč) na expozice a aktivity.

Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes 500 skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo asi 600 Romů. Podle expertů nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.

Tábor stával poblíž místa, kde jsou dnes objekty po vepřínu, který se stavěl od roku 1972 a měl rozlohu 7,1 hektaru. Loni stát vepřín koupil za 450,8 milionu Kč.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

20°C

Dnes je neděle 15. září 2019

Očekáváme v 1:00 16°C

Celá předpověď